Přiznám se, že jsem MASTODON jejich pozici před vydáním „Blood Mountain“ nezáviděl ani trochu. Ono pro klid duše není zrovna nejlepší, když na vás ze všech stran padají jen slova chvály a superlativů. Očividně to však na pohodě ve studiu spíše přidalo, protože výsledek musel předčit očekávání i nejednoho nadšeného optimisty. Americká metalová čtyřka se tentokráte rozhodla ještě více do krásy rozvinout svůj hudební projev, kterým tak překvapila na předchozí, dva roky staré desce „Leviathan“.

Přechod k velkému vydavateli naštěstí alespoň prozatím neznamenal žádný úbytek tvůrčí svobody, což by byla pro tuto kreativní kapelu de facto likvidační záležitost. Výsledek je opět řádně divoký, neurvalý a ne zrovna lehce stravitelný. O to více však šokuje popularita, s jakou se MASTODON musejí potýkat. Život bývá velice nevyzpytatelný a občas připravuje i nelogické situace. Každopádně je však třeba vyjádřit radost nad tím, že miláčkem masmédií se zase pro jednou stala „ta správná“ kapela. Původ uvedeného hledejme v rafinované genialitě MASTODON, díky které jsou schopni servírovat skladby šité na míru vkusu současného posluchače mainstreamového metalu a přitom dokáží působit tak extravagantním a neotřelým dojmem. Jak je to možné?

No ono je to v zásadě úplně jednoduché. MASTODON totiž v první řadě ctí tradice a nebojí se takříkajíc načerpat plnou od svých starších a legendárních kolegů. Jsou metalovou kapelou a na nic jiného si ani nehodlají hrát. Inspirace klasiky hlavně thrashového žánru je zřejmá, ale kapela se vydává na ještě zevrubnější historický exkurz, někam do dob hard rockového nadšení ze 70. let. Nehodlají se však spokojit pouze s tupým přehráváním a snahou o moderní pojetí toho, co už dávno existuje. To, co dokázali už na „Leviathan“, tj. nezaměnitelným a originálním způsobem skloubit staré tradice s novým a vlastním invenčním přístupem, se na „Blood Mountain“ naplno rozrůstá do netušených rozměrů. MASTODON vymýšlejí, spojují nespojitelné, řádí, blbnou, působí jako nespoutaný živel a přesto však ani na chvíli nebudí dojem, že by se jim jejich počínání vymklo z kontroly. Opírajíce se o svoje znamenité instrumentální schopnosti pak přetavují hudební nápady v posluchačsky absolutně návykovou realitu.

Ještě bych se mohl rozepsat o výborné produkci dvorního producenta kapely Matta Bayelese, o skvělé atmosféře celé nahrávky a o dalších nesporných pozitivech nového alba MASTODON, ale přijde mi to úplně zbytečné. Moderní a komplexní metalové album, jehož vavříny mu můžeme jen a jen přát. Vykašleme se na absolutně zbytečné porovnávání MASTODON vs legendy (nejčastěji je skloňováno jméno METALLICA), které je dobré leda pro nešťastníky pletoucí si muziku s věstníkem statistického úřadu. MASTODON jsou tady se svojí svébytnou a originální muzikou a to je hlavní! Absolutní známka pro „Blood Mountain“ je zcela zasloužená a jestli to příště bude ještě lepší, tak potom už fakt nevím…