APOPTYGMA BERZERK jsou pravděpodobně známí především mezi komunitou zaměřenou na EBM záležitosti, avšak pro metalového fanouška by mohla být kapela zajímavá faktem, že v ní působí Geir Bratland, klávesák THE KOVENANT (ex-SATYRICON). Ačkoliv podobnou muziku příliš nevyhledávám a až na několik málo oblíbenců poslouchám spíše jen okrajově, pro tuto německo-norskou záležitost jsem měl vždy určitou slabost - jejich EBM načichlé gotikou bylo vždy známo nesmírně chytlavou a návykovou atmosférou a nepopírám, že mě bavila i diskotékově-tranceová alba typu „Harmonizer“. Jaké však bylo mé překvapení, když se z čistě elektronického zárodku zničehonic vyklubalo „You And Me Against The World“, neboli album kytarové. Synťáky sice zůstaly (díky nim v některých momentech APOPTYGMA občas připomíná podivné diskotékové spolky let osmdesátých), avšak prim nyní hrají nástroje strunné. Připočteme-li si k tomu tak trochu plačtivý vokál, dostavuje se nejvíce ze všeho částečná podobnost s PLACEBO (nejen díky hlasové podobě Stephana Grotha s Brianem Molkem), která je místy až zarážející (jasně patrné je to např. v „Back On Track“).

Právě ono propojení kytar a synťáků spoluutváří tak trochu „gotickou“ náladu, díky čemuž v mysli vytanou jména jako THE CURE a v určitých pasážích dokonce i DEPECHE MODE. Zpět do reality jsme však strženi sladkými popovými a někdy také dost patetickými refrény (třeba hned ten v „In This Together“ působí vysloveně směšně, ale do hlavy se vám dostane ihned a ven ho jen tak nedostanete – záměr je tudíž stoprocentně naplněn). Přísun k popu byl celkem patrný již v minulosti, ale tenkrát se ještě jednalo o čistě elektronickou, taneční záležitost. Dnes už je kapela doopravdy někde jinde a má co nabídnout i (tolerantním) příznivcům jiných žánrů. Upřímně řečeno, osobně jsem poměrně mile překvapen vývojem, kterým APOPTYGMA prochází - po „Harmonizer“ jsem totiž čekal něco mnohem stupidnějšího. „You And Me Against The World“ je dobrý, velice příjemně se poslouchající kytarový popík se značným využitím samplů a s krásnými melodickými refrény, které z hlavy vyženete jen stěží. A přestože některým starým fanouškům může při jeho poslechu naskakovat husí kůže, osobně s tím nemám ani ten nejmenší problém.

Současní APOPTYGMA BERZERK jsou tak trochu průsečíkem všech v článku zmíněných seskupení a pokud si k tomu přidáme i sympatickou vizáž frontmana, má kapela o přísun nových fanoušků (a především náctiletých fanynek) vystaráno. V určitých momentech působí nahrávka značně kýčovitě, jenže na rozdíl od mnohých tvoří APOPTYGMA tento kýč zcela záměrně a dovede jej účelně využit ke svému prospěchu. V žádném případě se nejedná o nic přelomového, ale pakliže máte podobnou hudbu rádi, lze „You And Me Against The World“ bez problémů doporučit. To jest z mé strany vše, zbývá snad jen dodat, že podobně jako v minulosti zařadila kapela na album zajímavou, velice dobře udělanou a dost překvapivou coververzi – „Cambodia“ od Kim Wilde.