OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I keď si živo pamätám, že keď som si tento album niesol domov z akéhosi koncertu v legendárnom kulturáku na Vajnorskej ulici, bola teplá májová noc, stačí sa pozrieť na jeho obal, aby bolo jasné, prečo patrí medzi ostatné jesenné listy.
„Behind The Shadows“ je navyše jednou z mála českých či slovenských nahrávok, ktoré sa ocitli na priesečníku viacerých priamok, presne v tom bode, ktorý znamená úspech a prelom na viacerých frontoch.
V prvom rade druhý album moravských doommetalistov naplnil nemalé očakávania kritiky i publika, ktoré SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY sľubovali už od svojej obligátnej „UG“ demotvorby. Od ortodoxnejšieho „Iron“ sa Sajlenti posunuli k chytľavejšej podobe kovu presmutnelého – koncentrácia hitov, akými sú aj dnes otváracie „Wizard“ a „Garden“, fantastická a svižná „Old Women’s Dance“, éterická „Ghost“ či hymnická „Shadow“, je na domáce pomery nebývalá. Kapele sa podarilo skĺbiť tradičné doomové postupy (doplnené o jednoduché, no v kontexte dosky funkčné husle Zuzky Zamazalovej a chuť dotvárajúce violončelo) a nadžánrový zmysel pre spevnosť a melodiku, ktorý si uchovala až doteraz. Nemalou devízou SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY bol variabilný vokál talentovaného Petra Staňka – neskôr bohužiaľ samého seba pasujúceho do role takmer zabudnutej čiernej ovce.
Ťažko sa hľadajú negatíva na albumoch, ktoré sa (aspoň zo subjektívneho pohľadu) objavili presne na tom správnom mieste v tom najvhodnejšom čase. Našťastie podrobné pitvy od spomienkového seriálu nikto nečaká. Dá sa samozrejme namietať, že ani SSOGE sa nepodarilo na svetovú doometalovú vlnu naskočiť v momente, keď dosiahla globálne maximum, oneskorenie však bohato vykompenzovali kvalitným a pestrým spracovaním. Istú otvorenosť skupiny už vtedy demonštrovala i trojica coververzií skladieb z portfólia DEAD CAN DANCE („Cantara“, „Summoning Of The Muse“) a THIS MORTAL COIL (krehká „I Come And Stand At Every Door“).
Aj s vedomím, že „Behind The Shadows“ nedosiahli vo svete žiaden triumfálny úspech, i napriek tomu, že Radek Hajda, jediné spojenie medzi dnešnou a vtedajšou zostavou SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY, túto etapu považuje za dávnu minulosť, si dovolím tvrdiť, že práve tento album si zaslúži titul jednej z najdôležitejších tuzemských nahrávok druhej polovice deväťdesiatych rokov.
Druhou z oných vyšsie spomínaných priamok je totiž zdanlivo nenápadný fakt, že „Behind The Shadows“ je prvou položkou v katalógu brnenského vydavateľstva Redblack, takmer rodinného podniku, ktorému sa ako jedinému podarilo získať si rešpekt mimo uzavretej undergroundovej metalovej scény – bez nutnosti ohnúť chrbát pod váhou kompromisov. Na neskoršiu žatvu Andělov – síce znamenajúcich nezriedka menej, než povestných pätnásť minút slávy – i nespochybniteľné nadžánrové úspechy kapiel ako DARK GAMBALLE či ANIMÉ zasial práve „červený“ album SSOGE.
Jeden z najvýznamnejších albumov československej undergroundovej scény druhej polovice deväťdesiatych rokov.
Petr Staněk
- gitara, spev
Zuzana Zamazalová
- husle, spev
Radek Hajda
- gitara
Filip Chudý
- basgitara
Michal Sýkora
- violončelo
Michal Hajda
- bicie
1. Wizard
2. Garden
3. The Last Place
4. Old Women's Dance
5. When Sun Rises For The Last Time
6. Summoning Of The Muse
7. Ghost
8. Embrace Beyond
9. Black Tunnel
10. Shadow
11. Cantara
12. I Come And Stand At Every Door
Smutnice (2018)
Návaz (2011)
Osamělí (2006)
Relic Dances (2004)
Themes (2000)
Behind The Shadows (1998)
Iron (1996)
...Amber Sea (demo) (1996)
Apotheosis (demo) (1995)
Datum vydání: Pondělí, 30. března 1998
Vydavatel: Redblack
Stopáž: 51:22
Produkce: Petr Blackie Hošek
Studio: Shaark
Vrchol starej éry SSOGE, ešte s čarokrásnymi husľami Zuzky Zamazalovej. Najosobitejší album skupiny a prvý, ktorý ju posunul z polohy neokresanej doom metalovej škrupiny do folkovejšej polohy, v akej ju poznáme dnes.
V istom zmysle dosiahla partia okolo Radka Hajdy na albume "Behind The Shadows" svoj vrchol. Neskôr síce priniesla oveľa prepracovanejšie kompozície a dospelejšiu tvár, čaro skladieb ako "Old Women's Dance", "Wizard", či coververzii DEAD CAN DANCE a THIS MORTAL COIL zostalo unikátne a neopakovateľné.
A najmä.. Je len málo skladieb, pri ktorých si človek presne vybaví, čo cítil, keď ich počul prvý krát. Zimomriavky, zvláštny pocit extázy a slzy, ktoré sa derú do očí. Presne takto si budem navždy pamätať jednu z najlepších skladieb doom metalovej hudby vôbec, "Shadow".
Dle mého jejich nejlepší deska.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.