Při představě živoucí světové legendy formátu NAPALM DEATH a žižkovského klubu Matrix se mi do hlavy vehnaly myšlenky, zdali tento prostor bude odpovídat zájmu o shlédnutí podobné akce. A nebudu vás napínat - nestačil. Již krátce po sedmé večerní, kdy se otevřela dvířka klubu, bylo zřejmé, že shromážděný dav se prostě do sklepních prostor nemůže vejít, a tak měl člověk po koncertě možnost zaslechnout zemitou brněnštinu nebo ostravštinu, která nešetřila velmi jadrnými výrazy na adresu organizátorů i ochranky hlídající vstup. Já jsem díky tomuto faktu přišel o odvoz, který znechuceně odkvičel, po tom co se nedostal dovnitř klubu, a tak jsem byl nucen vyhledat popůlnoční železniční spoj, který již přímo v počáteční stanici nabral více jak půlhodinové zpoždění, ale to je již zcela jiná pohádka (ty toho naděláš, je vidět že nejezdíš vlakem každý den, pozn. DKM).

První na skromně rozlehlé pódium klubu Matrix nastoupili glasgowští mladíci MENDEED. V počátku jsem s velkým povděkem kvitoval průzračnost kopáků, kterými bubeník Kevin Matthews střílel do početného davu, který neprodyšně utěsnil Matrix. Skoti se vybarvili velmi záhy a zaplnili zbývající prostor klubu jádrem protkaným metalovým extraktem, kterému dominovaly četné vyhrávky sólového kytaristy, jehož feeling pro aranže často pocházel ze světů speed metalových draků. Trýznivá sóla ve vysokých polohách, tappingové exhibice a jiné prstolamové přehlídky byly předkládány téměř v každé skladbě, sekundoval jim ďábelský ryk vokalisty Davida Proctora, kterého doplňoval baskytarista Chris Lavery v čistých polohách - ten ale bohužel nebyl zpočátku koncertu vůbec slyšet. Setu v některých chvílích chyběl potřebný tah na branku, stejně jako živelnost a více invence v rytmické sekci.

Druzí nastupují holandští metal-coristé BORN FROM PAIN, kteří se výtečně uvedli na letošním Brutal Assaultu. Fakt, že jejich nesmlouvavý nekompromisní metal-core je určen hlavně k živé prezentaci, kde funguje několikanásobně lépe než ze sluchátek, podtrhovalo již několik prvních okamžiků koncertu. Hned při první skladbě vykazovaly přítomné sardinky před pódiem známky živelného pohybu až do 1/2 klubu, byli k vidění i první rozjaření plavci a plavkyně, neseni nad davem. BORN FROM PAIN zkrátka ovládli velkou část zúčastněných, čemuž velmi pomáhal komunikativní křikloun Che Snelting, který neváhal s mikrofonem hupsnout do oceánu rukou a nechat se nést rozjařeným davem. Holanďani se dokonce mohli pochlubit i podporou z řad samotných NAPALM DEATH - jednu skladbu si s nimi střihnul Barney. Škoda, že v tyto chvíle již nebyl v klubu téměř žádný vzduch a o každý doušek kyslíku musel člověk bojovat mezi potem zbrocenými těly.

Nástup headlinerů večera se vázal ke čtvrt na jedenáct. Poté, co během prvních dvou skladeb poněkud bezradný zvukař srovnal celkový sound, se strhlo peklo. Set NAPALM DEATH se nesl k mé velké spokojenosti v duchu nové fošny, ke konci se samozřejmě čím dál tím víc schylovalo k osvědčeným kovošrotovým hymnám, které famózně korunovaly nedělní večer. Barney lítal po maličkém pódiu jak smyslů zbavený a svým nasazením dokazoval, že pětadvacetiletá legenda extrémní hudby je stále pružná a má na živé performanci co nabídnout. Po hodinové energické show si lační fanoušci samozřejmě ještě vyžádali nášup, po kterém se již všude rozhostil klid a mír a hlavně chladivý vzduch venkovních prostor, který mrazivými prsty masíroval potem oleptaná těla návštěvníků Matrixu. Musím se přiznat, že v okamžicích, kdy jsem „držel mosh na pokraji kotle“, jsem si nostalgicky zavzpomínal na letošní Brutal Assault.

FOTO pouze ilustrační