PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Není to tak dlouho, co jsme se na našich stránkách věnovali thrash metalu a po několik podzimních sobot společně mapovali ty nejvíce zásadní žánrové milníky. I dnes vám nabídnu malé ohlédnutí do minulosti, tentokráte však ne v podání kapely jež měla neoddiskutovatelný podíl na tvorbě prvních kapitol thrashové kroniky, ale v podání kapely, která ony kapitoly pouze velmi dobře nastudovala a následně pak přetvořila k obrazu svému. Ta kapela se jmenuje ARMISTICE a pochází ze země, která kdysi platila za stylovou líheň první kategorie, tedy z Německa, konkrétně pak z bavorského městečka Grafing.
Kořeny formace sahají poměrně hluboko do historie, první známky aktivity začali němečtí nadšenci vykazovat již před čtrnácti lety, o to více pak překvapuje, že „Roots Of Evil“ je teprve jejich druhým řadovým albem (přičemž debutový záznam je datován letopočtem 2000). ARMISTICE se neupsali tolik agresivní žánrové formě jako jejich učitelé KREATOR, DESTRUCTION, SODOM nebo třeba TANKARD a do své produkce neváhali vedle fosilních thrashových citací implantovat i slušný podíl dřevního heavy metalu (nebo chcete-li jinak, power metalu, vždyť třeba inspirace starými deskami METAL CHURCH je v případě grafingských staromilců celkem zřejmá). ARMISTICE si však nepůjčují jenom z evropských pokladnic, ba právě naopak, na lup vyrazili i přes oceán, kde jim pár myšlenek poskytli EXODUS a zejména pak stará dobrá METALLICA. Výsledkem syntézy těchto lišejníkem obrostlých pramenů je po všech stránkách silně konzervativní dílo, hotová vykopávka, jejíž datum vzniku by asi jen málokdo tipoval na rok 2005. Slabinou vzpomínkového divadla je především zpěvák (mimo hlasivek ještě obsluhuje i kytaru) Stefan Fischer, jehož ukřičený vokál sice přesně zapadá do unikátní atmosféry konce osmdesátek, nicméně co se jeho výraznosti a intenzity týče, poměrně s přehledem za tehdejší konkurencí zaostává. O to více pak překvapuje fakt, že Fischerovo bezbarvé skřípění nebylo při mixu a masteringu vytaženo alespoň o trochu výše nad lomozící nástrojovou vozbu. Jinou věcí, jež sráží kapelu mezi zcela průměrná tělesa je provinční a absolutně bezkonfliktní produkce, která německým thrashers na tolik potřebné přesvědčivosti zrovna dvakrát nepřidává.
Ohledně vynesení konečného verdiktu nad „Roots Of Evil“ s dovolením využiji spolupráce s promo-letákem: „Trends come and go, but the music of ARMISTICE is here to stay and it stays untouched of any new fashions“. Takže asi tak.
Ohledně vynesení konečného verdiktu nad „Roots Of Evil“ s dovolením využiji spolupráce s promo-letákem: „Trends come and go, but the music of ARMISTICE is here to stay and it stays untouched of any new fashions“. Takže asi tak.
5 / 10
Stefan Fischer
- kytara, zpěv
Manfred Hockauf
- kytara
Liz Weichmann
- baskytara
Stefan Paster
- bicí
1. Child Soldier
2. Rabies
3. Berserk
4. Nail Me To The Cross
5. Trail Of Fear
6. Leaving The Battlefield
7. Doggy Style
8. Return Of The Aggressor
Roots Of Evil (2005)
Hot On The Trail (2000)
Airraid (MCD) (1999)
Tied (demo) (1997)
Artful Killing (MCD) (1995)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Bad Land Records
Stopáž: 39:58
Produkce: ARMISTICE
Studio: RSCS Studios
Kontakt: Stefan Fischer, Bergstrasse 1c, D 85567 Grafing, Germany
http://nejdelsi-penis.profitux.cz/black88magic-6058.html
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.