Seattle je město, které má asi většina hudebních příznivců spojené především s někdejší vlnou grunge kapel, jež na určitou dobu ovládly rockovou scénu. Dnes je to hluboká historie, avšak ani v současné době plné retro vlnek i burcujících ztřeštěností se tohle město neztrácí z hudební mapy. A co více, je reprezentováno skupinou, která stejně jako kdysi grunge pionýři jde na trh především s obrovským citovým nábojem. Ano, to jsou THE BLOOD BROTHERS, kapela prezentující se uvřeštěnou emo kytarovkou, která v sobě kloubí retro nádech, math rockovou ztřeštěnost i divokou progresivní neuspořádanost skupin typu THE MARS VOLTA.

Zatímco ostrovní a z velké části i newyorská kytarová scéna podléhá tvrdým „módním“ tlakům, kdy partičky typu FRANZ FERDINAND nebo INTERPOL vylétají ke hvězdám, aby nakonec zůstaly jen reklamou tlačenými okupanty mainstreamu, THE BLOOD BROTHERS už slušnou řádku let tvoří tak trochu v pozadí. O co méně je však skupina protežována hudebními médii, o to usilovněji se snaží tvořit rockovou hudbu nehledící na konvence a nastolující velmi specifický výraz. Aktuální album „Young Machetes“ je toho nejlepším důkazem. Představuje THE BLOOD BROTHERS ve skvělé formě jako tvůrce hudby, která obsahuje mnoho styčných bodů s divokou NY kytarovou scénou ve stylu skupin YEAH YEAH YEAHS nebo MADE OUT OF BABIES. Avšak vše jakoby vystavěno se vzpomínkou na math rockové klasiky DRIVE LIKE JEHU nebo FRODUS. THE BLOOD BROTHERS tak dosahují zajímavého efektu, kdy jako zdroj dnes módního retro návratu nevyužívají otřepané rock’n’rollové praktiky, ale berou si z minulosti to méně známé a tedy nezprofanované dědictví buřičských kapel, které nikdy nestály na piedestalu komerčních úspěchů. Zmíněný podíl math rockově vyznívajících prvků tak dává albu „Young Machetes“ silný punkový drive, nad kterým se rozstřikují do disonancí tříštěné zvukové cákance a neurvale řvoucí vokály, které jsou ve své specifické dravosti jednou z hlavních deviz skupiny. Rytmická pestrost staví jednotlivé skladby do velmi soběstačných pozic, ale dostatek melodických nápadů nedovoluje překročit hranici přílišné roztěkanosti. Vše se zdá až podezřele vyvážené. Avšak vyvážené pouze v rovině netradičních prvků, kdy jednotlivé skladby plavou na křehkých konstrukcích až obskurních struktur.

Za výbornou produkcí pak třeba hledat i jméno Guy Picciotto z FUGAZI, který má určitě svůj podíl na divoké útočnosti zvukové stránky. Celkově trochu excentrický projev však nevyznívá jako nějaká hudba z Marsu, a to už jen proto, že THE BLOOD BROTHERS nezůstávají ve svém snažení osamoceni a nejsou tak exotičtí jako když začínali. Vypomáhá totiž spřízněná NY scéna, například zmínění MADE OUT OF BABIES. Dokonce i na britské půdě se najde podobně smýšlející partička TEST ICICLES, která vloni vypustila do světa výborný, i když možná poněkud přehlížený debut „For Screening Purposes Only“. THE BLOOD BROTHERS by se tak mohli označit za zápalnou šňůru další z mnoha substylových retro proudů. Jestli z toho bude ohlušující výbuch nebo pšouknutí do prázdna, to ukáže až budoucnost.