KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
FALKENBACH, čoby „one man band“ predstavovaný chlapíkom, ktorý počúva na meno Vratyas Vakyas nás už roky obšťastňuje produkovaním pohanskej metalovej hudby, inšpirovanej nejakým tým folkom. Myslím si, že albumy, ktoré za dobu svojej existencie vyprodukoval, nikdy nevybočovali z určitých vymedzených mantinelov, či už kvalitatívne alebo ideovo. „Heralding The Fireblade“ však nie je novinka v pravom slova zmysle, keďže ide o znovunahratý, no nikdy nevydaný album, predtým pomenovaný skrátene „Fireblade“
Tak sa napime medoviny, vezmime do rúk sekery, meče a iný autentický „vercajk“ a vydajme sa na púť do sveta, keď mu vládli ešte mýty a poľnohospodárska výroba. Šum vĺn, trúbenie rohu a majestátny zvuk gitár s výrazným melodickým spevom a jednoduchou skočnou rytmikou je tým najideálnejším otvorením albumu. Takže si ešte dáme medoviny a hneď je všetko krajšie. Pred nami vidíme divoké vikingské lode krotiace divé vlny chladného severného mora a spaľujúce pohľady neľútostných bojovníkov. Chytľavá melodika, akustické nástroje, klávesy, chóry budú na tejto púti priam nepostrádateľnou nevyhnutnosťou. Keď budeme počúvanie mystických ľubozvučných melódií prekladať dostatočným množstvom medoviny, dostaneme sa aj do neznámych lesov, či na výpravu do vzdialených končín samotného Ríma a iných mýticko-mystických miest starého sveta. Za triezva sa však táto výprava môže veľmi ľahko skončiť stroskotaním.
Tým nechcem povedať, že tento album je nepodarený. V kontexte modernej tvorby a všelijakých hi-tech a muzikantsky nadupaných kúskov môže a iste aj bude pôsobiť archaicky (a nie je to len tým, že to nie je vlastne nový album). Kto má však rád nenáročný, folkom inšpirovaný posluch s trochou tej správnej pohanskej epiky, je určite na správnej adrese. Skladby sú postavené na pár akordoch, jednoduchom rytmickom základe, veľmi výraznej melodike, no a pri istom mentálnom rozpoložení, s trochou už spomínanej medoviny, sa to dá. Rozhodne, ak mám porovnávať s rozťahanou tvorbou MOONSORROW, tak FALKENBACH vychádza lepšie. Oproti povedzme poslednému albumu sa dočkáme ďaleko väčšieho zastúpenia blackových vokálov, no inak je všetko po starom.
Priaznivci si „Heralding The Fireblade“ určite vypočujú, druhá strana barikády si pomyslí niečo o sedliakoch a primitívnej hudbe a všetci budú spokojní. Hlavne k tomu netreba zabúdať tú medovinu – tá zbližuje.
Aj napriek tomu, že sa jedná o znovunahratý nevydaný album, nereprezentuje súčasnú formu FALKENBACH o nič menej. Chytľavá melodika inšpirovaná folkom, hymnické nápevy, jednoduchosť a svižnosť charakterizujú "Heralding The Fireblade" veľmi dobre. Vyhovovať vám to bude, pokiaľ vám vyhovuje staršia tvorba tohto nemeckého barda.
6 / 10
Vratyas Vakyas
- všetko
Hostia:
Hagalaz
- gitary, akustické gitary, klávesy
Tyrann
- hovorené slovo, vokály
Boltthor
- bicie, perkusie
1. Heathen Foray
2. Of Forests Unknown
3. Havamal
4. Roman Land
5. Heralder
6. Laeknishendr
7. Walkiesjar
8. Skirnir
9. Gjallar
Tiurida (2011)
Heralding - The Fireblade (2005)
Ok Nefna Tysvar Ty (2003)
Magni Blandinn Ok Megintiri (1998)
En Their Medh Riki Fara (1996)
-bez slovního hodnocení-
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.