Jest součástí etikety žurnalistovy představit doposud málo známý objekt jeho kritických tužeb. Budiž bontonu učiněno zadost. PALADRAN – studiový projekt Hyenika (ex-SSOGE, SYMFONICKÁ DÁSEŇ) a několika schopných muzikusů, kteří způsobem de facto virtuálním (čili bez zkoušek, čistě výměnou hudebních bajtíků) shrnují svoje vize o rtuťovitém soužití folklóru a metalu. Výsledkem jejich snažení je mini CD „Nodfyr“. Konec encyklopedického hesla. Vzhůru do víru tance!

Pětiskladbový komplet oděný do elegantního coveru mě zaskočil od začátku do konce. Člověk už si zvykl, že českomoravské luhy a háje patří zavedeným folkmetalovým tanečníkům SSOGE, CALES či BELTAINE, proto překvapí, s jakou křepkostí a elegancí se statné valašské chlapisko PALADRAN do reje zapojí. Z Hyenikova hudebního snažení jasně vyznívá snaha o perfekcionismus v každém detailu, proto k velmi zdařilé grafické prezentaci projektu přistupuje i skvělý zvukový kabát, za který by se nemusela stydět leckterá zavedenější značka. Výborný dojem technický jest vypolstrovaným předpolím pro výtečný posluchačský zážitek, který utěšená forma skrývá.

Pokud mě něco z počátku vytrhovalo z dokonalého uspokojení a zabrání do tvorby šlakovitých folk metalistů, je to snad jen určitá nepůvodnost a příbuznost PALADRANu se zavedenými jmény české scény. Riff úvodního „Kuthanu“ evokuje ne náhodou pohanské časy Hoškových CALES, track číslo 3 – „Dolendag“ – nejen ve mně svou strukturou a motivikou až nezdravě evokuje „Together“ od Hyenikovy bývalé hudební hroudy SSOGE. Budiž však zdůrazněno, že zmíněné vlivy neurazí, protože nejsou produktem zbloudilé muzikantské identity, ale snesitelným přívěškem na kroji sebevědomé a ucelené poetiky kapely. Na PALADRANu se mi líbí žánrová rozevlátost, tu se zasmutní trocha moravských lidových ozev, tu zazpívají prosvícenější keltské motivy, tuhle se zase v bocích rozhoupe živelný rumunský folklór. Zkrátka – dějiny valašské kolonizace jako na dlani (promo leták potvrdí!). Pánové nemají problém různorodé vlivy zastřešit jak přímočarým, ne však triviálním, metalovým spojníkem, tak chytrými texty, které chvílemi oplývají až netypicky lehkou a rozvernou folkařskou poetikou („Po předcích zadek keltský mám / i když v mládí jsem býval indián / copánky tak nerozplétám / neostříhá mi je ani sám Čingischán.“ [„Kuthan“]).

Pět zastávek v cestě na strmý valašský kopec nabízí příjemně různorodý výhled. Písňovější panoráma naskýtá úvodní „Kuthan“ s velice pěkným refrénem a lákavým hlasem hoboje, živelné hemžení kytary s akordeonem zaujme v přeranžovaném rumunském tanci „Rustem“, podzimní barvy a vůně rodné hroudy pohladí v melancholické skizze „Dolendag“ (navíc Skuny za mikrofonem potěší), pestrobarevný rej akustických motýlů rozjásá mnohovrstevný „Parhún“ a do epické prog rockové šíře rozevře perspektivu „Nodfyru“ mistrovská „Wasteland Suite“, která instrumentální gradací sólem z pera Stevea Vaie vyvolává jeden dominantní pocit... Nechť má mini CD co nejdříve svého regulérního pokračovatele. Jsem pln očekávání, protože PALADRAN se jeví jako možná primabalerina tuzemská folkmetalové scény.