EXPLOSIONS IN THE SKY a MONO, dvě uznávané veličiny z různých koutů světa pojí nejen stylová spřízněnost, ale také jméno vydavatele, který v roce 2006 oslavil již deset let své existence. Temporary Residence Limited je newyorský label, který se specializuje na okrajovou hudební scénu a šíří do světa specifické nahrávky takzvaného postrockového proudu. Za současnou viditelností takto zaměřených skupin do jisté míry stojí i toto vydavatelství, jehož otěže třímá v rukou milovník zmrzlinových dortů Jeremy DeVine. Kromě Američanů EXPLOSIONS IN THE SKY (jejichž nová deska „All Of A Sudden I Miss Everyone“ vychází právě v těchto dnech) a Japonců MONO (recenzi posledního alba „You Are There“ na našich stránkách naleznete) se pod hlavičkou Temporary Residence Limited objevují i nahrávky dalších velmi specifických postrockerů ELUVIUM (začátek roku 2007 je ve znamení jejich nové desky „Copia“). Ale jednostranná stylová zaslepenost není to co by se Brooklynskému labelu dalo vyčítat. Vychází zde celá paleta pestrých nahrávek a jelikož na Metalopolis není místo pro samostatné recenze, přijměte alespoň stručné seznámení s několika zajímavými tituly, které v jubilejním roce 2006 u Temporary Residence Limited vyšly.

ENVY - Insomniac Doze
Japonci ENVY představují skupinu, která svým osobitým přístupem ovlivnila hardcore scénu, především pak substyl nazývaný screamo. Ani sami ENVY však nejsou k cizím vlivům imunní, a tak se z původně uřvané party buřičů pomalu stává skupina s mnohem širším záběrem. Snad právě fakt, že vydávají na Temporary Residence Limited přispívá ke skutečnosti, že se v jejich hudbě stále více prosazují i jemnější post-rockové vlivy. Svoji příchylnost k této scéně dokázal i vokalista Tetsuya Fukagawa hostováním na desce „Mr. Beast“ od MOGWAI. „Insomniac Doze“ nabízí symbiózu dusavé hardcorové burácivosti, znervózňující naléhavosti screama a jemné náladovosti post-rocku, který ve své táhlé zasněnosti získává dominantní prostor. Stejně tak i Fukagawa dokazuje, že svůj dříve v klidnějších pasážích poněkud nejistý hlas vyladil do emotivně působivého vokálu. Deska, která jen tak neomrzí.

DAMSEL – Distressed
Spojit free-jazz a math-rock do fungujícího celku a to vše ještě formou čisté improvizace chce velkou dávku odvahy, sebevědomí a především pak skutečného talentu. Všemi těmito vlastnostmi nepochybně disponují kytarista Nels Cline (WILCO, THURSTON MOORE, THE GERALDINE FIBBERS) a bubeník Zach Hill (HELLA, THE LADIES, TEAM SLEEP), a tak nás pod hlavičkou projektu DAMSEL odvádějí do světa překypujícího excentrickými úniky od logických hudebních struktur. „Distressed“ je ukázkou jak během jediného dne natočit desku plnou magické roztržitosti, zvukových prasečinek, skřípotů, sonických výbuchů, ale i mnoha silných hudebních momentů zrozených z bezprostředních interakcí. Tahle deska překypuje autentickou silou okamžitých nápadů a přes svoji těžkou stravitelnost není jen nějakou bezhlavou patlaninou.

MONO & WORLD´S END GIRLFRIEND - Palmless Prayer / Mass Murder Refrain
Spolupráce dvou veličin země vycházejícího slunce, tedy postrockových MONO a elektroniků WORLD´S END GIRLFRIEND (Katsuhiko Maeda), to je zajímavý projekt vybočující až kamsi do temné dusivosti drone rockových poloh. Deska je především citlivou aranžérskou prací, kdy skládání a pohrávání si se samply vytváří plochy disponující silou smyčcových nástrojů stejně jako titěrnou banálností plazivých elektronických zvuků. Kytary jsou střídmé jak po stránce zabírajícího prostoru, tak vlastní výrazností. Klavírní tóny jako by jen zvýrazňovaly rytmus, který nás pak malátnou jednotvárností ukolébává do letargického snění. Za sonickými lavinami se skrývají vstřícnější melodie a celé dílo působí jako soundtrack k procházce po neskutečné krajině nočních můr. Je to darkwave hudba pojící v sobě ambientní temnotu s lehkostí postrocku. Zvuky, u kterých se jedni budou rozechvěle tetelit a druzí znuděně usnou.

SYBARITE - Cut Out Shape
SYBARITE je Xian Hawkins, který, pohrávaje si se samply, vytváří struktury poskládané z elektronicky neosobních zvuků i teplých tónů evokujících skutečné hudební nástroje. Ostrý elektronický sound nás odvádí do světa moderních technologií, kde se kloubí techno smyčky s jemnou náladou melodií, které by vytržené z kontextů asi zněly jako hloupoučké dětské popěvky. Šikovně pospojované motivy v kombinaci s citlivou volbou proměnlivých temp i výrazností využitých barev zvuků však dosahují efektu velmi náladových až relaxačních poloh, ze kterých často vystupují působivé „dechové“, „varhanní“ nebo „smyčcové“ party. Občasné přispění nedominantních vokálů pomáhá prostoupit skladby i živočišnější lidskou aurou, která posiluje jistou smyslnost. Najdou se ale i drsnější nervózní polohy, takže se deska neuzavírá do jednostranné nálady. SYBARITE je elektronická hudba i pro stylově nezasvěcené.

THE LADIES - They Mean Us
THE LADIES představuje další z mnoha působišť šíleného workholika Zacha Hilla (zejména HELLA). Je to však dítko především Rob Crowa, který jinak pod hlavičkou PINBACK prezentuje svou neotřelou variantu popové hudby. Na „They Mean Us“ se tak pojí nezkrotná rytmika s jemnou vokální uvolněností do celku, který možná působí trochu násilně, přesto je velmi zajímavý svým netradičním pojetím. Pozornost posluchače možná až příliš strhávají divoké bubenické kreace, které občasnou zasněnost blízkou například i tklivým melodiím Elliotta Smitha zatlačují do pozadí. Přesto se jedná o působivý materiál a spojení math-rockových prvků s emo melodiemi přináší průnik dvou hudebních světů, které napěchované do společné komety dusivě umírají smutkem po prostoru, ale také vzpurně expandují do okolního hudebního vesmíru.