Před třemi lety přišli TRANSMISSION0 s nenápadnou nahrávkou „0“, která na první pohled rozšiřovala nekonečné řady hardcoreových variací s oblíbenými odbočkami do dalších, často zcela protichůdných žánrů. Již toto debutní album však přeci jen dávalo tušit jistou osobitost, která se projevila především v zajímavém spojení hardcoreového riffování s notnou dávkou potemnělých nálad a pasážích plných dusivé melancholické astmosféry, které ovšem dokázali hudebníci předestírat po svém a relativně neotřele. S aktuální nahrávkou „Memory Of A Dream“ to  Holanďané vzali hezky od podlahy a vesměs dávají vale přímočarým reminiscencím často odkazovaných ISIS, NEUROSIS či dalších neméně citovaných veteránů žánru.

„Memory Of A Dream“ je tak deskou, která konečně naplňuje to, co předchozí „0“ převážně pouze nesměle načrtnula. Propracovanější kompozice, hutná produkce  a zejména dojem celistvosti, který v žánrově poněkud rozevlátém projevu kapely hraje relativně důležitou roli – to jsou stěžejní vlastnosti, kterých si povšimnete ihned po prvním poslechu. TRANSMISSION tentokráte přitlačili na pilu – hutné kytarové riffy tu a tam v poněkud jednodušším vyznění dokonce upomenou na polyrytmické hrátky MESHUGGAH, rozprostraněný zvuk nepostrádá lehce disonantní příchuť, v níž si tolik libují KNUT, kteří se ale nacházejí na zcela opačné straně žánrového spektra. Především jsou však TRANSMISSION ještě mnohem více o přímočaré atmosféře, jejich výraz se podstatně více usadil ve sludgeových polohách, které jim ve spojení s průrazným, agresivním riffováním velmi sedí, a v  gradujících pasážích, notně doplňovaných výraznou klávesovou linkou, dokáží být velmi působiví. Hardcoreové prvky již nejsou tolik „uřvané“, sametový a notně nabasovaný zvuk je znatelně obrušuje. Holanďané tak brouzdají mezi příjemnými a velmi „chytlavými“ atmosférickými pasážemi, tradičně gradujícím repetitivním riffováním, které nepostrádá náležitou technickou úroveň a hudebníci jej dokáží příjemně zkrášlit netuctovou prací se zvukem (která v některých okamžicích dokonce nemají daleko k výrazu např.chicagských YAKUZA), a akustickými polohami, které často také zastávají nejen intermezza uvnitř skladeb ale současně předěl mezi jednotlivými kompozicemi.

Jestliže má deska v začátku velmi dobře nakročeno a skladby jako „Cocoon“ či „Paracas“ a další nešetří nápady a dynamikou, ne vždy se kapele daří udržet tuto úroveň na celé hrací délce alba a tu a tam se dostaví lehký pocit nevýraznosti, což je vzhledem k jinak dosti příjemně se poslouchajícímu a zajímavé okamžiky nepostrádajícímu materiálu trochu škoda. Ve vztahu k debutu však učinili TRANSMISSION0 velmi slušný krok kupředu a na „Memory Of A Dream“ také přesně definovali svůj dříve naznačený rukopis, který je, myslím, v současné podobě celkem jasně vyčleňuje ze škatulky epigonů.