Popravdě řečeno minulé dílko těchto HC/grinderů mne příliš na zadek neposadilo. O to víc jsem byl překvapen, když jsem je po nějaké době shlédl naživo. A když se mi nakonec dostala do rukou dlouho očekávaná placička, chvilku jsem nechápal a jen paralyzovaně hopsal... Myslím, že tak veliký krok jsem ještě u žádné grindové kapely nezaznamenal. Ale dosti keců, protože každý pořádný grinder už tuhle desku stejně má doma. Takže především pro ty neznalé, kteří nevědí, o jaké blaho přicházejí... Ačkoli Cerebral Turbulency stále hrají „pouze“ core (či HC/grind nebo prostě jak chcete...), myslím že jejich pojetí se značně blíží tomu, čemu se dá v daném ranku říkat „top quality“. Po textové stránce jsou CT partou „rozhněvaných mladých mužů“, kteří si rádi zařvou proti čemukoli, co je na jejich okolí sere. Těch věcí je pochopitelně docela dost . Možná i proto je na Impenetrable celkem 26 tracků. Ačkoli jsou všechny dost krátké, přesto mají nosné riffy, které dávají každému z nich svou osobitost. Rozhodně to není 26 monotónních výměšků o třech riffech. Pánové si docela pohráli s vokály, kromě jejich kombinace je třeba zmínit i Robinův neobvykle „bohatý“ chrchelný rejstřík. Stejně tak by se dalo povídat o obrovském pokroku bubeníka Michala, o nosných riffech, vychytaných stopkách a nástupech, o obzvlášť povedeném a přehledném zvuku ze Shaarku atd. atd., ale to mě neba a stejně by to byla jen snůška blábolů. Taky bych možná měl říct něco o sympatickém bookletu, který kromě jedné „akční“ fotky obsahuje všechny texty, což je u daného žánru více než vhodné a rozhodně lepší než dvacet milionů gore momentek... Ostatně o gore CT nejsou. Ale už jsem toho nakecal až moc a přitom úplně stačilo říct, že Impenetrable je prostě akorát výborná a pestrá, ač skutečně extrémní muzika. Směle si troufám tvrdit, že tahle deska aspiruje na to stát se naprostou klasikou. Finitum est...