OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vraj už bola studňa inšpiračných zdrojov vyčerpaná. ORTHODOX do nej siahli na samé dno a z kalu a bahna sa vynorili s domovským, juhošpanielskym kresťanstvom inšpirovaným konceptom, ktorým definovali svoju tvorbu od imidžu po hudbu. Rovnako ako ELEND na ich trilógii „Officium Tenebrarum“ sú títo anonymní Sevillčania fascinovaní odvrátenou tvárou kresťanstva, ktorá je na slnkom vypálenom iberskom vidieku zakonzervovaná v podobe obskúrnych tradícií, prerastených s miestnym folklórom.
Trojica od hlavy po päty zahalených hudobníkov sa na svojom snažení o „dokonalý soundtrack ku všetkým temným stránkam kresťanstva – utlačovaniu, hriechu, utrpeniu, vine a bolesti“ do veľkej miery zviezla na vlne zaoceánskeho experimentálneho (drone) doomu reprezentovaného SUNN O))) či KHANATE. ORTHODOX sú však stále v podstate „klasickou“ doommetalovou skupinou. Nechýba žiaden nástroj, i keď „piesňová“ forma je dezintegrovaná na prvočinitele (samo)vražedne pomalým tempom. Úvodná skladba „Geryon´s Throne“ sa de facto začne na značke desiatich minút a nasledujúcich sedemnásť minút pozvoľne a cyklicky graduje – dôjde dokonca na gitarové sólo či protometalovú hobľovačku. Vysoký, exaltovaný vokál neskrýva inšpiráciu v liturgických spevoch a nad monolitickou masou riffov sa vznáša ako kvíliaci prízrak. Štvorica skladieb tvoriaca „Gran Poder“ je neprerušeným tokom, rozdelenie na stopy je len orientačné, takže v optimálom prípade prechod do „Arrodillate Ante la Madera y la Piedra“ poslucháč ani nezaregistruje. Hypnotické bubnovanie sa strieda s ťažkými „sunn0))vskými“ masami amorfného hluku a spevom, no napriek istej „exotickosti“ týkajúcej sa nielen obsahu, ale aj štruktúry nezachádza do extrému na spôsob spomínaných KHANATE.
Na druhej strane sa ORTHODOX vzhliadli v pilieroch metalovej hudby, vytýčených na ceste od obligátnych raných BLACK SABBATH a SAINT VITUS až po mantry psychedelických zoskupení formátu SLEEP či ELECTRIC WIZARD (tí sa pripomenú hlavne v najprístupnejšej „El Lamento del Cabrón“). Zaradenie coveru „Genocide“ od VENOM na americkú edíciu je vydarenou poklonou, i keď vystupuje z inak celistvého albumu.
Nedá sa povedať, že by „Gran Poder“ dokázal v pravom slova zmysle šokovať alebo definovať nový smer. Zmiešanie stáročných náboženských tradícií a niekoľko desaťročí starých koreňov metalu obalené do dnešného zvuku v štýle na vrchole sa slniaceho extrémneho (stoner)doomového zázraku je ojedinelé práve tým, že sa ho podarilo dotiahnuť do konca.
„Pokloň sa drevu a kameňu
Zíď dole a ucti si Boha
Otca
Syna
Ochutnaj telo, telo Krista
Vypi krv, krv Krista“
Nedá sa povedať, že by „Gran Poder“ dokázal v pravom slova zmysle šokovať alebo definovať nový smer. Zmiešanie stáročných náboženských tradícií a niekoľko desaťročí starých koreňov metalu obalené do dnešného zvuku v štýle dnes na vrchole sa slniaceho extrémneho (stoner)doomového zázraku je ojedinelé práve tým, že sa ho podarilo dotiahnuť do konca.
7,5 / 10
1. Geryon's Throne
2. Arrodillate Ante la Madera y la Piedra
3. Oficio de Tinieblas
4. El Lamento del Cabrón
5. Genocide (US bonus)
Matse Avatar (2010)
Sentencia (2009)
Four Burials (split) (2008)
Amanecer en Puerta Oscura (2007)
Gran Poder (2006)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Alone Records / Southern Lord
Stopáž: 61:25
Produkce: ORTHODOX
Studio: Los Estudios Alameda (Sevilla)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.