PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Letošní brzká jař se jednoznačně nese v režii US deathmetalových ikon. Připomenout svoji existenci dalším výliskem totiž hodlá celá řada výrazných jmen, namátkou se mi kradou na jazyk třeba notoričtí heretici VITAL REMAINS, dále pak Dolanův kult IMMOLATION a v neposlední řadě i jedni z hlavních architektů floridského soundu – slovutní MONSTROSITY. Shodou okolností všechny tři jmenované kapely momentálně neprožívají po tvůrčí stránce zrovna vrcholné období a tak bude celkem zajímavé sledovat, která z legend se s úbytkem kreativity popasuje nejlépe.
Zlaté časy MONSTROSITY můžeme jasně ohraničit dvojicí nahrávek – nezapomenutelným debutem „Imperial Doom“ (1992) počínaje a vrcholným opusem „Millennium“ (1996) konče. Tato éra není neodmyslitelně spjata zdaleka jen s participací jedinečného vokalisty George „Corpsegrindera“ Fishera (nyní samozřejmě CANNIBAL CORPSE nebo PATHS OF POSSESSION), ale i s celým zástupem jiných, neméně zajímavých osůbek. Kupříkladu v období prvního řadového alba čítala sestava MONSTROSITY takové kapacity jako Jasona Gobela (jen tak mimochodem jednoho z tvůrců techno deathové bible jménem „Focus“) nebo Johna Rubina (viz. sestava MALEVOLENT CREATION), v případě „Millennium“ se pro změnu přihlásili o slovo kytarový suverén Jason Morgan (kde je mu dnes konec?) a basový artista Kelly Conlon, kterého asi všichni dobře známe z jistého „Symbolic“ od jistých DEATH. Tento pestrý karneval osobností však už dávno odezněl, uprostřed vínem politých stolů a pošlapaných konfet vydržel hlídkovat pouze jediný zakládající člen – věčný správce blan a rantlů Lee Harrison.
Radikální přestavba line-upu však neměla za následek nějaký výrazný propad výkonnosti, neřku-li pak úplné pošlapání dědictví nezapomenutelných tvůrčích počátků. Nicméně i přesto je neoddiskutovatelné, že od alba „In Dark Purity“ začíná oldschoolová ikona nabírat nelichotivý kurs směrem dolů. Asi nejníže si MONSTROSITY sáhli na „Rise To Power“, nezvykle utahaném a mnohdy úplně zbytečně melodicky exhibujícím záznamu, jenž chtě nechtě nasměroval kapelu do šedého stylového průměru, tedy do končin nehodných jména jedné ze stěžejních US deathmetalových legend. I když pravda, nebýt v záhlaví zubaté logo MONSTROSITY, asi bych se na řadovou čtyřku díval o poznání růžovější optikou.
Ale dost už bylo historického mapování, pojďme se raději věnovat podstatnějším věcem, nejlépe pak horké novince „Spiritual Apocalypse“. Po Jasonu Averym a proslulém „Corpsegrinderovi“ tu máme další persónu za mikrofonem. Mike Hrubovcak (skutečně velmi trefné příjmení) za výše uvedenými profesory hrdelního řemesla nějak nezaostává, ostatně ještě aby ano, vždyť jest vybaven praxí z řad DIVINE RAPTURE a především pak VILE. Jestliže vokalista nezklamal, pak kytarová vozba rovnou příjemně překvapila. Angažování nové posily Marka Englishe se ukázalo více než prozíravé, schopný šestistruník jednak dokázal zredukovat okatou melodiku, a co je snad ještě důležitější, přišel s o poznání techničtějšími motivy, které místy evokují náladu alba „In Dark Purity“. Mé sympatie sklízí i šťavnatější sound, podobně jako DEICIDE se i MONSTROSITY snaží jít s dobou, znít „moderněji“, přičemž svými kořeny dlí i nadále hluboko v oldschoolové černozemi.
S příchodem „Spiritual Apocalypse“ se začíná blýskat na lepší časy, sestup do hlubin se podařilo zarazit a jméno MONSTROSITY alespoň částečně rehabilitovat. Američané znovu nalezli ztracenou jistotu, přestali s nic neřešícím přešlapováním na místě a vyrukovali s nadstandardní deskou, která má všechny předpoklady vyvolat vlnu nostalgického rozjímání u nejednoho milovníka pravého US death metalu. Spokojenost.
S příchodem „Spiritual Apocalypse“ se začíná blýskat na lepší časy, sestup do hlubin se podařilo zarazit a jméno MONSTROSITY alespoň částečně rehabilitovat. Američané znovu nalezli ztracenou jistotu, přestali s nic neřešícím přešlapováním na místě a vyrukovali s nadstandardní deskou, která má všechny předpoklady vyvolat vlnu nostalgického rozjímání u nejednoho milovníka pravého US death metalu. Spokojenost.
7,5 / 10
Mike Hrubovcak
- zpěv
Mark English
- kytara
Mike Poggione
- baskytara
Lee Harrison
- bicí
hosté
Kelly Shaefer (ATHEIST)
Matt LaPorte (CIRCLE II CIRCLE)
John Zahner (SAVATAGE, CRIMSON GLORY)
Jason Suecof (CAPHARNAUM)
James Malone (ARSIS)
1. Spiritual Apocalypse
2. Firestorm
3. Apostles Of The Endless Night
4. Within Divisions Of Darkness
5. The Inhuman Race
6. Remnants Of Divination
7. Illumination
8. Sacred Oblivion
9. The Bloodline Horror
10. Triumph In Black
Spiritual Apocalypse (2007)
Rise To Power (2004)
Live Extreme Brazilian Tour 2002 (2002)
Enslaving The Masses (2001)
In Dark Purity (1999)
Millennium (1996)
Imperial Doom (1992)
Horror Infinity (demo) (1991)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Metal Blade Records
Stopáž: 45:58
Produkce: Lee Harrison and MONSTROSITY
Studio: Morrisound Studios, Florida
Death metalový ohníček, který MONSTROSITY odjakživa svítil v očích, neztrácí nic ze svého lesku a výhřevnosti ani na „Spiritual Apocalypse“. A tak i když je to vlastně pořád jen na jedno „brdo“, má tenhle klasický výplach Augiášova chléva znovu čím posluchače oslovit, byť samozřejmě jen skrze relativně nové finty, kterak v rámci možností (neboli neměnného stylového zázemí) někoho překvapit. Čímž chci především říct, že MONSTROSITY nikdy neměli ustláno na vavřínech, nikdy na nich ani neusínali, a přesto všechno (a to je na nich dnes to nejsympatičtější) stále drhnou celkem solidní muziku.
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.