Jejda to je ale vydivnělý obal. Nějaký týpek v pláštěnce pobíhá po lese, eh – nějak jsem si to nestihl. Ovšem obsah cédéčka mne překvapil, a to velmi mile! Nesporným faktem je, že teplická Anestesia udělala od posledního dema Hopeless značný kus práce a krok kupředu, o prvotině Labyrinth nemluvě. Z deathmetalových kořenů s mírnou příměsí HC se přenesli do poměrně osobitého projevu, který sice zmíněné vody v zásadě neopouští, ale má velmi svojský obličej a za sarkasticky nevinným úsměškem této čtyřhlavé saně se skrývá nečekaně živé stvoření. Ano, Satisfied je deska nabitá energií až po okraj, ba co víc, je to deska, která se úspěšně vyhýbá zahnívajícím klišé a hledá si cestičky ortodoxní bažinou pomocí ostrých nosných riffů, velmi (!!!) variabilního vokálu a pumpující rytmiky. Přitom se nevyhýbá různým zvukovým efektům (kytarovým i vokálním), které i přes svou pestrou škálu poloh působí v naprosté většině momentů velmi funkčně a zároveň živě. V kytarových partech najdete hodně thrashe, a to jak v klasickém, tak moderním hávu. Ne každému bude asi sedět jistá „hopsavost“ většiny skladeb, ale v každém případě nejde o nějaké laciné „hácé“. Hodně života celému ansámblu dodává proměnlivý vokál člověka, jenž si nechává nadávat S.B.J.. Jeho projev se většinou pohybuje ve řvavé poloze, takže žádný kanální murmur, ale ostré frázování. Poněkud ploše na mě působila snad jen rychlá refrénová „odrhovačka“, nazvaná „I...“. I když na druhou stranu proč ne... Jen mne mrzí, že pánové nedali do zvláštního, ale jinak povedeného bookletu texty, protože názvy skladeb znějí docela zajímavě. Mám ovšem obavu, že důvodem bude právě to, že zpracování textů /tj. překlad z češtiny do angličtiny/ možná nebude nejdotaženější. Náznakem mi je třeba název druhého songu Lost Game In Advance, což má být zřejmě „Předem prohraná hra“. Tady ta angličtina poněkud klopýtá... No nic. Jo, ještě nesmím zapomenout na zvukovou kvalitu, která je hodně slušná. Zapracovalo zde (již téměř tradičně) hostivařské studio, a výsledek stojí za to. Pro mne jsou Anestesia v každém případě milým překvapením. Jen škoda, že je není moc vidět na pódiích...