Už je tomu zřejmě tak, že moravské kraje nabízejí rockovým fanouškům o něco více dosud neokoukaných a zároveň kvalitních klasicky hardrockových formací než ty české. Vždyť stačí vzpomenout na stoner rockery FLOOD, kterým se povedlo nahrát u osvědčené vydavatelské stáje již dvě zdařilé řadovky. Dále třeba zkušení harcovníci HELPNESS ze severní Moravy, kteří mají přece jen poměrně blíže k metalu než ostatní. Nebo do třetice nadějní brněnští street rockers ANNIE´S TRIP. To všechno jsou poměrně svojsky znějící kapely, které spojuje jediné. Ctění hardrockových tradic a klasických bluesových kořenů. Dalším takovým seskupením, které by se dalo považovat za kvalitativního příbuzného všech zmíněných, jsou PSYCHO RADIO z Hranic na Moravě, jenž jsou na rozdíl od výše uvedených přece jen více posunuti do alternativnějších hudebních vod.

V případě téhle partičky pak jde o reminiscenci na americké rockové kapely, které těsně předcházely slavnému boomu grunge na počátku devadesátých let. PSYCHO RADIO mají v sobě groove post-hardrockových formací ze západního pobřeží Spojených států, jakými byli MOTHER LOVE BONE, TEMPLE OF THE DOG či popřípadě raní ALICE IN CHAINS. Neandrtálské rytmy pod experimentující kytarou zas upomenou kalifornské šarlatány JANE´S ADDICTION. Možná by se v souvislosti s PSYCHO RADIO dalo mluvit i o pulzujících LIVING COLOUR a možná dokonce i o zemitých KING´S X. Musím však přiznat, že jsem se do alba dostával hodně pomalu, protože ne úplně stravitelný a ostrý zpěvákův výraz nedoznával po většinu jeho času žádných výrazných změn a nejevil snahu oživit jedinou zaběhlou polohu. Nakonec jsem si však na tenhle poměrně svojský, neurvalý projev zvykl a shledal druhou, umírněnější polovinu nahrávky za velmi zdařilou. Nevím, do jaké míry šlo kapele o to navazovat na už nějakou dobu spící hudební vlnu, ale vlastně to může být pro mnohé v současnosti originální. Zvuková stránka nahrávky je pak na velmi dobré úrovni.

Alternativněji střižený hard rock je stylem, na který časové zákonitosti nikdy příliš neplatily a proto nevidím problém v tom, zda nahrávka pochází z loňského roku nebo jestli je o patnáct let starší. To lehounce nadprůměrné hodnocení je pak výhradně záležitostí mého osobního vkusu, protože bych osobně přivítal větší hlad po hitech a silných refrénových melodiích po vzoru AEROSMITH a také větší celkovou diferenciaci jednotlivých skladeb, neboť není v tomto ranku nic horšího, než když jsou si songy podobné tak jako ty z „Psycho Radia“.