Nebývá zvykem, že by nějaká česká promonahrávka zaujala a nadchla potřebný počet našich redaktorů natolik, aby ji udělili ikonku MP TIPu. SPACE BILLIARD to dokázali a pokud mě paměť nešálí, jsou v tomto první a zatím jediní z českých „demonadílkových“ skupin. Vzhledem k tomu, že se toho poslední dobou ve skupině mnoho děje a navíc je tvořena zajímavými lidmi, neubránil jsem se rozhovoru. Z kapely jsem si na kobereček pozval mozek kapely Ondřeje Petra, jenž se v hudební branži zdaleka nevěnuje jen hraní, a novou frontmanku, kterou je jedna z nejvýraznějších rockových zpěvaček západních Čech – Hanku Vaníkovou.

Ahoj Ondro a Hanko. Začněme se hnedka věnovat aktualitám v sestavě SPACE BILLIARD. Vaši skupinu v poslední době potkalo citelné personální zemětřesení, po němž zůstalo jen padesát procent původní sestavy. Jaká je teď v kapele atmosféra?

Ondra: Ahoj. Ano, to je pravda. Změna je to dost zásadní, nicméně si myslím, že je to změna k lepšímu. Dá se říct, že všichni v kapele si teď uvědomují, co chtějí a snaží se do toho dávat maximum. Hlavně Hanka mezi nás přinesla nový, svěží vítr. Myslím si, že atmosféra v kapele je teď lepší než kdykoliv předtím.

Hanka: Ahoj, personálních změn bylo hodně, to je pravda, nicméně musím souhlasit s Ondrou, že k lepšímu. Já osobně v klucích našla nejen skvělé muzikanty, ale i přátele, což je pro mne moc důležité.

Představte dva nejnovější přírůstky. Kde jste je vlastně našli a odkud přišli?

Ondra: Basáka Martina Hroňka, který se teď připojil k BY-PASSU Viléma Čoka, nahradil mladý a talentovaný basák Ondra Kužel - jak to tak chodí, na doporučení kamarádů. Za bicí se posadil zkušený bicák Petr Pitterling, se kterým se známe již dost dlouho. Takže kompletně nová rytmika. Zatím to ale vypadá, že jsme zvolili velice dobře.

Jsem rád, že jste s novou sestavou spokojeni. Jste progresivně rocková skupina, u které musí mít všichni členové jistou úroveň instrumentální vybavenosti. Jak těžké bylo sehnat nové členy s patřičným umem a talentem, budou zvládat technicky ne zcela tak triviální aranže stávající tvorby? A v jakém duchu probíhalo vlastně loučení s odcházejícími členy?

Ondra: Dovolím si začít od konce. Loučení s některým z členů kapely není nikdy úplně příjemné. Ovšem vzhledem k tomu, že jak zpěvák Fero Gažík, tak bubeník Martin Dvořák se rozhodli kapelu z osobních důvodů opustit sami, nebylo to nijak drastické. Podobně tomu bylo vlastně i v případě basy, kdy jsme se na rozchodu domluvili - byla za tím hlavně Freddyho časová vytíženost. Takže ve finále se dá říct, že spolu vzájemně nemáme problémy, a to je pro mne zásadní. Ohledně nových členů musím říct, že jsme měli obrovské štěstí - vlastně všichni se tak nějak "povedli" na první pokus. Všichni se naučili stávající repertoár ve velmi krátkém čase a proto se nám podařilo navázat bez výraznější pauzy v koncertování.

Jak to bylo se skladbou ve SPACE BILLIARD v minulosti a jak je to nyní? Změnilo se něco? Jste skupina jednoho muže, kdy pouze jeden člověk tvoří nosné nápady, popřípadě dokonce celé skladby, nebo se zapojuje celá skupina a písně vznikají z jamování? Ve svých minulých kapelách, pokud mě paměť neklame, byla velkou hnací tvůrčí silou Hanka…

Hanka: Můžu se vyjádřit pouze k přítomnosti... Nevím, do jaké míry byla tvorba "rozdělena" v minulosti, nyní cítím zatím nejsilnější spolupráci při tvorbě nových věcí mezi mnou a Ondrou, čímž ale nemám na mysli přípravu hotových věcí, spíše nastínění směru a struktury. Ostatní však také nezahálejí, proto v nové tvorbě docházíme, myslím, k velmi zajímavým kompromisům...

Ondra: Skládání u nás vždycky bylo kolektivní záležitostí, a tak to i zůstává. Nikdo nemá "monopol", vždycky se musíme shodnout na tom, že daná myšlenka za to stojí, a je jedno, jestli vzejde z jamu, nebo nápad někdo přinese. Finální podobu i aranže pak řešíme společně, což je, myslím, velice důležité. Baví mě sledovat, jak třeba moji skladbu, kterou považuji za téměř hotovou a geniální, nakonec překopeme tak, že nezůstane kámen na kameni, ale je to pak o několik levelů výš…

Kam se vlastně ubírá tvorba v nové sestavě? Zůstanete u progresivního rocku, nebo se kormidlo SPACE BILLIARD otáčí spolu s „novým svěžím větrem“ jiným směrem?

Ondra: Asi jsi zaregistroval, že už na poslední nahrávce nastal určitý odklon od našeho dřívějšího směru. Samozřejmě se vyvíjíme a už v původní sestavě jsme o muzice začali přemýšlet i trochu jinak, než jak uspokojit jenom sami sebe. S tou razantní změnou v sestavě přišly i tři nové pohledy na muziku a to se samozřejmě musí projevit. Abych to shrnul, je pro nás prvořadé dělat silné, osobité skladby. Ten kus progrockového ducha v nás určitě zůstává, mělo by to ovšem sloužit spíš jako koření než jako podstata.  

Hanka: Je pravda, že co se týče progrese, o tento směr jsem se nikdy příliš nezajímala, možná i proto byla pro mě muzika SB zprvu hůře "stravitelná". O opaku mě přesvědčili až sami kluci při zkoušení a práci na dalším vývoji kapely.

Mám to chápat tak, že se v budoucnosti bude zjednodušovat, přitvrdí se, změkčí se nebo půjde vývoj úplně jiným směrem?  Buďte trošku konkrétnější…

Ondra: Bereš-li jako současnost CD „Visions“, bude další kus určitě stravitelnější i pro méně náročné posluchače. Zároveň chceme znít moderně a nebráníme se využití zvukových prostředků, které bys u nás dříve asi těžko hledal. A ta tzv. "tvrdost" je podle mě dneska tak těžko definovatelný pojem, že opravdu nevím. Jsem si téměř jist, že se na tohle téma setkáme se zcela protichůdnými názory.

Dobrá, pojďme na moment někam zcela jinam. Ondro, Ty jsi zhruba před dvěma lety opustil ČR a zkoušel štěstí, tuším, že v Irsku. Co tě k tomu vedlo? Přeci jen jsi tu měl skupinu a zcela jistě i nějaké další závazky…

Ondra: Ano, to je pravda. Prostě jsem se tak rozhodl. Neměl jsem úplně nejšťastnější období a potřeboval jsem si něco vyřešit sám se sebou. Byla tu kapela i spousta dalších věcí, ale tohle pro mě bylo přednější. Prožil jsem si tam svoje, nicméně to byla velice přínosná zkušenost a já jsem si díky tomu i uvědomil, co je pro mě opravdu důležité. Vlastně hlavně kvůli kapele jsem se vrátil a jsem fakt rád za to, že mě kluci vzali zpátky.

Zkoušel jsi v Irsku hrát?

Ondra: Měl jsem s sebou kytaru a měl jsem to i v plánu, ovšem kvůli existenčním starostem mi na to nezbyl prakticky žádný čas. Spousta lidí mi říkala, ať si jdu sednout na Grafton street a hraju na ulici, vydělal bych si asi mnohem víc, ale asi na to nejsem ten správnej týpek. (smích)

Říkáš, že sis uvědomil, co je pro Tebe důležité. Co to je? Co bylo Tvým vnitřním hnacím motorem zpět do Čech?

Ondra: Kapela, domov a lidi, na kterých mi záleží.

Ještě chvilku zůstanu u Tvé osoby, ale z jiného soudku. Byl jsi jedním z hlavních organizátorů pražské soutěže mladých skupin Rock 5P. Popiš nám trochu, o co vlastně šlo a jaká byla přesně Tvá úloha?

Ondra: No, já jsem byl vlastně hlavní pořadatel. Šlo o soutěž pro začínající kapely, jejíž jedno kolo probíhalo každý měsíc v dnes už neexistujícím pražském klubu Guru. Byla to pro mě - a nejen pro mě :-) - hlavně zábava a snad jsme i několika kapelám pomohli posunout se o pár kroků dál.

Co Tě k podobné aktivitě motivovalo a s čím jsi do podobného projektu šel?

Ondra: Nebyl jsem a stále nejsem moc spokojen s tím, jak ta naše hudební scéna funguje. A chtěl jsem si vyzkoušet pořádat vlastní akce. Šel jsem do toho s cílem pomoci nadějným kapelám se zviditelnit a v neposlední řadě neskončit v moc velkém mínusu.

A povedlo se to? Urodila ze z Rock 5P skupina, o níž je dnes více slyšet? Jak byl spokojen s průběhem a výsledkem soutěže?

Ondra: Vyloženě hvězdná kapela ze soutěže nevzešla, řada zúčastněných muzikantů už ale na velkých pódiích pravidelně vystupuje.

Stál jsi i u počátku soutěže TIME BANDS CUP, od které ses později distancoval, proč?

Ondra: To je pravda. Šel jsem do toho s určitou představou, která se ovšem později ukázala jako zcela odlišná od představy mého tehdejšího společníka. Jako nejrozumnější variantu jsem považoval dát od toho ruce pryč. Víc se k tomu nechci vyjadřovat.

Dobrá, ukončeme toto téma poslední otázkou. Co bys doporučil nadšencům, kteří by se chtěli pouštět do podobných aktivit s úmysly, které jsi měl Ty na počátku? Čeho by se měli vyvarovat a co by měli očekávat?

Ondra: Já se přiznám, že si vážím každého, kdo má chuť a odvahu se do podobných aktivit pustit. Pravda je, že asi nemá smysl do toho jít, pokud nemáš akci předem pokrytou finančně. Pak se můžeš velmi snadno spálit a přijít tak o všechny ideály. (smích) A jinak přeji strašně moc energie a nadšení, bez toho to prostě nejde.

Abychom nenechali dámu dlouho mlčet… Co Ty si myslíš o podobných akcích pro mladé skupiny? V minulých skupinách jsi jich sjezdila celkem dost …

Hanka: Asi dost záleží na tom, co která akce přináší za výhody pro zúčastněné kapely, případně pro výherce. Myslím tím třeba to, že pokud jsi v začínající mimopražské kapele, nemáš moc velkou možnost zahrát si v Praze v dobrém klubu, kam lidé na tebe přijdou. Každopádně pro začínající kapelu je jakákoliv možnost zviditelnit se a zahrát si před plným sálem poměrně dobrá možnost jak oslovit lidi, kteří by na tvůj koncert jinak nepřišli...

Jak dalece se s hudbou, kterou děláte, může skupina u nás prosadit? Co byste považovali za „velký úspěch“ v rámci žánru, ve kterém se pohybujete?

Ondra: Neklademe si žádné hranice. Chceme dělat muziku, která lidi osloví, a uvědomujeme si, že je hlavně na nás, co předvedeme. Budoucnost nechme otevřenou.

Vraťme se ještě na moment ke změnám v kapele… Hanko, jsi ve skupině celkem krátkou dobu, v podstatě jsi byla prvním kamínkem, který odstartoval lavinu změn. Našla sis Ty je, nebo oni Tebe?

Hanka: oni mě... :-)

Takže Tě měl Ondra již delší dobu v hledáčku? Nebo to proběhlo přes inzerát?

Hanka: Jó, tak to bude muset spíš Ondra :-)

Ondra: Hanku jsem párkrát slyšel zpívat jako hosta u MATAHARI, takže jsem věděl, co tam má. Věděl jsem, že je volná. Takže, když jsme se pak v prosinci rozhodovali, koho oslovit, Hanka pro nás byla jasná volba. Voní hezky. JihlaHanka. (smích)

Se svou v pořadí druhou skupinou LINDA CARTER jsi dokázala dostat se na velké akce a právě v době, kdy se tato skupina dostávala do širšího povědomí, jsi LINDU CARTER opustila, proč?

Hanka: Původně jsem to v plánu vůbec neměla, ale dostala jsem se do situace, kdy jsem si musela zvolit, a to vyšlo negativně pro Lindu... Mrzelo mě to, ale vše se děje tak jak má, a dnes vím, že mě to posunulo výrazně jinam.

Vím, že jsi jeden čas měla sen mít ryze ženskou skupinu. Máš ho ještě? Proč jsi odešla z kapely RESKATA, která tuto vizi splňovala?

Hanka: Nejsem si jistá, že bych měla takový sen... Ale je pravda, že co se týče propagace, je to v celoženském složení o něco snažší... Z kapely RESKATA jsem odešla na základě domluvy, dá se říct, že jednalo o neshody v rámci stylu muziky. V tomto jsme měly trochu odlišný názor.

Máš v současné době i jiné hudební projekty krom SPACE BILLIARD? Co třeba nějaký další úlet ve stylu Vašeho vyvedeného duetu s Žántí z MATAHARI?

Hanka: Který duet máš na mysli?

Třeba ten na Babyfestu.

Hanka: Co se týče Žántí z MATAHARI, byla to jednorázová akce, vymyšlená "special" na akci Babyfest... Myslím, že s tím, jak mají "Maťácí" dnes našlápnuto, by nebyl ani čas na podobný "úlet". Navíc se chci teď plně soustředit na kapelu SPACE BILLIARD.

Ani není chuť se do něčeho takového pouštět? SPACE BILLIARD Tě plně uspokojují? Co bylo vlastně u Tebe hlavním argumentem pro skupiu SPACE BILLIARD, říkala jsi, že progress moc nemusíš.

Hanka: Ano, progress moc nemusím, ale po několika zkouškách se SB jsem zjistila, že si s klukama moc rozumím lidsky, a myslím, že pokud to tak v kapele je, kompromis se vždy najde. Pro mě je velice důležité, když se mezi ostatními členy cítím přirozeně a zároveň totéž cítím i z druhé strany...

Dobrá, opět trochu popojedem. Jak se Vám oběma líbí poslední materiál, který jste nahráli, měnili byste tam něco?

Hanka: Líbí se mi, na tohle CD mě dostali...:-) Osobně bych změnila nějaké zpěvové linky, ale to hlavně proto, že cítím muziku o něco jinak, než Fero :-)...

Ondra: Já mám z toho singlu velkou radost. Myslím si, že v daném momentě se nám podařilo zachytit přesně to, co jsme chtěli. A vzhledem k času a prostředkům, které na to byly, jsme z minima dokázali z vykřesat maximum. Ale jak jsem říkal, je tu vývoj, takže dneska už by naše nahrávka takhle určitě nevypadala.

Jsem rád, že jste spokojeni. Když jsme byli u těch novinek... ještě jednu mezi sebou máte. Nešlo nezaregistrovat Ondrovu novou sedministrunku. Na Ibanez K7 jsou velmi rozporuplné názory, proč jsi volil právě tento nástroj? Mnoho lidí tvrdí, že rozhodně nejde o kytaru, která má vyvážený poměr kvalita-cena a těží hlavně ze jména skupiny KORN…

Ondra: Sedmičku jsem si chtěl pořídit už delší dobu. Nevěděl jsem jen přesně jakou. Najednou se mi naskytla dobrá koupě a měl jsem možnost si K7 na pár dnů otestovat. Jelikož přesně splnila to, co jsem od ní chtěl, neváhal jsem.

Do jaké míry ovlivňují Vaši tvorbu skupiny, které posloucháte? A které kapely to vlastně jsou, kdo váš  hudební vývoj ovlivnil nejvíce?

Ondra: Dříve nám všichni otírali o hlavu přílišnou snahu kopírovat DREAM THEATER, a sebekriticky musím uznat, že měli do značné míry pravdu. Myslím, že se nám ale podařilo od tohoto směru hodně odpoutat. Co vím, tak momentálně v kapele každý poslouchá něco trochu jiného, takže těch vlivů je vážně moc. Já osobně momentálně poslouchám muziku, která mě inspiruje hlavně zvukově a aranžersky ... např. P.O.D, LIMP BIZKIT apod..

Hanka: Mě asi nejvíc ovlivnila zpěvačka z dnes již neexistující polské kapely O.N.A. - Agnieszka Chylinska, která mě v mých 15 letech naprosto dostala výrazem a díky níž jsem se pustila i já do "chrapláku", který u nás u moc zpěvaček člověk neslyší... Svého času jsem ujela i na černošských hlasech, kdy jsem byla fascinovaná technikou - myslím např. Aretu Franklin nebo Tinu Turner... Jinak určitě neopomenu GUANO APES, DIE HAPPY a kapelu EXILIA, na kterou jsem nedávno "narazila"...

LIMP BIZKIT? Joj, to bych nečekal. Za svou kariéru jste oba hráli po boku různých dalších českých skupin. Které Vás nejvíce zaujaly či něčím oslovily?

Hanka: U mě to jsou MATAHARI.

Ondra: Jo, tak MATAHARI mě taky baví, a to nejen na pódiu (smích).

Hanka: Jojo, souhlasím (smích)

A pak nás baví taky pár kapel, se kterými jsme nehráli.

Na který koncert nikdy nezapomenete?

Ondra: Pro mě je to třeba každoroční Malá skála, komplet.

Hanka: Pro mě určitě v Českém Brodě koncert DIE HAPPY, koncert MANOWAR v Plzni a také ANASTACIA v Praze :-)

A to byla poslední otázka, velmi děkuji za Váš čas a přeji Vám dvěma osobně i SPACE BILLIARD mnoho úspěchů do budoucna. Pokud máte na srdci ještě něco, o čem jsme nemluvili, popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům - poslední slova patří Vám...

Ondra: Taky díky. Budeme rádi, když se potkáme na koncertě a pak na baru.

A pro čtenáře nevzkážete nic?

Ondra: Ale to bylo pro čtenáře (smích).