PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Český crossover je co do kvantity vskutku početný, ale ta kvalita, s tou už je to znatelně slabší. Naštěstí se v poslední době objevují vlaštovky typu THE SWITCH, které dokazují, že nemusí být všem dnům konec. Nuže, po poslechu aktuální nahrávky pražských UNDERSIDE mé pocity z výše zmíněného bohužel přetrvávají. Ne snad, že by se jednalo o kdovíjakou katastrofu – jde o album neurážející (což zdůrazňuji), celkem příjemně se poslouchající a místy i bavící, kde se střídají agresivní HC pasáže s pěknými melodickými prvky, snad až příliš typickými nu-metalovými hopsačkami či občasnými funky vsuvkami. Vše ale bohužel vyznívá až příliš neutrálně Muzika tedy spadá spíše do průměru či – abych kapele zas až tak nekřivdil – do toho lepšího spektra žánrově spřízněných kapel.
Hlavní slabinou hudby UNDERSIDE je naneštěstí stavba jednotlivých písní – přestože se muzikanti snaží měnit rytmy a album zpestřovat elementy výše zmíněnými, činí tak bohužel podle až příliš podobného mustru, což sice není fatální při cca tříminutových skladbách a přibližně půlhodinovém materiálu, avšak při delší stopáži by se zmíněný fakt již mohl stát skutečně neblahým. A aby toho nebylo málo – příliš jsem nepochopil zařazení zcela zbytečného remixu skladby „White Spoon“, který působí hodně rušívě, podobně jako závěrečná skladba „Funk II“, jež plní roli jakéhosi outra. Inu, nejspíš bylo nutno tu zatracenou stopáž přeci jen nějak natáhnout…
Nemám však v úmyslu jen hanit, přejděme raději k pozitivům – pakliže kapela zpomalí a začne příjemně melodicky hrát či se dopracuje k nějakému tomu skutečně chytlavému refrénu, má mé veliké sympatie (a to podtrhuji). Zmíněné pasáže působí v celkovém kontextu desky osvěžujícím dojmem a skutečně dokáží pobavit. Škoda jen, že nadějně rozjetou skladbu muzikanti občas zabijí přibližně tisíckrát slyšenou nu-metalovou hopsačkou – pokud by se těchto skutečností kapela vyvarovala, mohlo by to být příště veselejší. Nakonec si neodpustím jedno poněkud klišovité prohlášení – UNDERSIDE jsou nadějnými muzikanty a mám pocit, že je v jejich silách zaujmout. Teď jde jen o to, kterou z možných cestiček se vydají.
Spíše průměrný český crossover. Najdete zde pár lepších i horších chvilek, ale těžko můžete čekat něco skutečně katastrofálního či naopak famózního.
5,5 / 10
1. Funk
2. Ocean
3. Hide In A Pill
4. End Search
5. Liar
6. M.J.
7. Fly
8. White Spoon (remix)
9. Funk II
Liar (2007)
Jumping To Boot Record (EP) (2004)
I Have Broken Radio (2001)
Clairvoyance (demo) (1998)
Až na ty zmiňované poslední dvě skladby je to hodně slušná nahrávka. Deska se povedla. Občas zní jako Rage A. Machine s HC zpěvem, ale proč ne. Škoda, ze zde není taková "vypalovačka" jakým byla třeba na předchozím počinu Childfucker.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.