Švédská ANDROMEDA nejpozději svým loňským zápisem „Chimera“ definitivně vkročila do první ligy progresivního metalu. K potřebné dávce instrumentálního řádění totiž přidává nesporný tah na branku a hlavně dostatečně jasné a chytlavé melodické motivy. Nebylo tedy od věci, v souvislosti s právě vydávaným živým DVD „Playing Off The Board“, poptat se nejen na aktuální dění ve skupině. K dispozici byl zpěvák David Fremberg...

Úvodem pojďme stručně projet historií, jestli nejsi proti? Ale spíše než kdo, kdy a kam přišel či odešel mne zajímá, jak vás vůbec napadlo začít se věnovat zrovna progresivnímu metalu, tedy hudbě, která nemá zrovna na růžích ustláno (alespoň tedy ne v České republice). Situace ve Švédsku je ale zřejmě jiná?

Ani ne. Ve Švédsku pro naši hudbu neexistuje dostatečně velký trh. Víš, co se říká, doma není nikdo prorokem! Myslím, že jsou lepší místa pro progresivního muzikanta. Střední Evropa kupříkladu.

Ne každý je ochoten při poslechu hudby přemýšlet a technická muzika má krom jiného velký handicap i v tom, že je mnohem těžší sehnat vhodné (a schopné) spoluhráče. Jak moc těžké to bylo v případě ANDROMEDY?

Faktu, že se z ANDROMEDY stala tahle zvláštní skupina lidí vděčíme serii náhod a dávce štěstí. Johan udělal pár demokazet, díky kterým se mu podařilo získat nahrávací smlouvu. Člověk z labelu slyšel hodně pozitivní názory na bubeníka Thomase, takže ho kontaktoval kvůli nahrávání. Ten zase znal klávesáka Martina, hráli spolu v jiné progresivní kapele a znal se taky s basákem Gertem. Martin zase dohodil moji maličkost a já jsem narazil na Fabiana, našeho současného baskytaristu. Tahle směs lidí je pro nás všechny perfektní a díky ní je z ANDROMEDY skupina pěti individualit, které se navzájem hodně doplňují.

Jestli jsem to správně pochopil, bylo demo „Welcome To Forever“ základem debutového alba „Extension Of The Wish“?

Ano. A taky další demo, které Johan udělal. Na „Extension...“ je z nich hodně slyšet.

Pak se objevila dvojka s matematickým názvem „II = I“. Měl snad znamenat, že teprve tuhle nahrávku skupina považuje za první se kterou vládne všeobecná spokojenost?

Ani ne. Má to ale hodně jiných významú. Zaprvé, je to název nejdelší skladby na albu, stejně to bylo i u „Extension...“. Zadruhé, i když nejde o tématické album, trilogie skladeb, která celou nahrávku uzavírá, pojednává o schizofrenií, stejně tak i skladba „Reaching Deep Within“. No a hlavně, debut napsal celý Johan, takže až „II=I“ bylo prvním albem, na jehož komponování se podíleli všichni, takže ze skupinového hlediska jde opravdu o první album.

Osobně se mi moc líbilo, jen mi přišlo, že těch instrumentálních honiček je na něm přece jen o fous víc, než by bylo zdrávo. Jak si vedlo ve světě a jak si vede u členů kapely s odstupem těch zhruba tří, čtyř let?

Myslím, že pro mnoho lidí bylo velice těžké album uchopit. Musíš ho poslouchat mnohokrát, než tu hudbu pochopíš a oceníš. Četli jsme na něj mnoho hezkých recenzí, nejlepší byla od chlápka, který napsal, že když album slyšel poprvé, napsal hned recenzi, kterou ho nemilosrdně potopil. Pak si ho ale poslechl ještě hodněkrát a snad po sté se do něj zamiloval a dal 10/10! Je tam mnoho komplikovaných melodií a věcí, které napoprvé neuslyšíš, takže si myslím, že to album postupně roste. Jsme na něj všichni moc hrdí a pořád se nám moc líbí.

„Chimera“ pak přinesla definitivní průlom. Skvělé melodie, dostatek hráčského vyřádění se, avšak v přiměřeném dávkování, jediné co snad mohlo trochu pokazit výsledný dojem byl ne úplně přesvědčivý zvuk. Byl to problém nahrávání v domácích studiích? Nebo to vidíš jinak?

V tomhle s tebou tedy skutečně nesouhlasím. Zvuk je ve výsledku přesně takový, jaký jsme chtěli mít a trvalo nám hodně dlouho, než jsme dosáhli požadovaného výsledku.

Ať už je to jak chce, „Chimera“ se povedla. V Japonsku vyšla na konci roku 2005 a prostřednictvím internetu ji fanoušci mohli slyšet již téměř půl roku před evropským vydáním. Proč to do Evropy trvalo tak dlouho?

Hledali jsme nový label a naneštěstí se evropské datum vydání posunulo. Japonský label chtěl zase album vydat co nejdřív. Nebylo to nejlepší řešení.

A jak se díváš, i s ohledem na předchozí otázku, na tohle šíření nahrávek po netu dlouhou dobu před jejich oficiálním vypuštěním do světa?

Je těžké někoho přesvědčit, aby zaplatil za něco, co může mít doma zadarmo. Hlavně malým kapelám to ale dost škodí. Z dlouhodobého hlediska jim nemusí vydavatel prodloužit smlouvu a kapela se nakonec rozpadne. Takže je to spíš otázka pro lidi, zda-li budou chtít od svých oblíbených kapel slyšet ještě víc hudby. Jestli jsi fanoušek, který si album stáhne před datem vydání, ale pak stejně jdeš a album si koupíš když vyjde, je to v pořádku. Byly to skvělé časy, když lidi postávali kolem místího krámku s muzikou o deváté ráno, aby byli první, kdo si koupí třeba nové album KISS. Jenže tohle je dávno pryč. Přišel internet a během chvíle se všechno změnilo. Je to dvousečná zbraň. Internet umožnil kapelám přenést svoji hudbu masám jednodušším způsobem, na druhou stranu, mnoho lidí neplatí za to, co poslouchá. Myslím, že se to vzájemně celkem vyrovnává, i když umělci dnes vydělávají mnohem méně.

Vy kujete železo dokud je žhavé a právě vydáváte živé DVD. Co všechno bude obsahovat a na co se příznivci v souvislosti s jeho narozením mohou těšit (pozn. rozhovor probíhal ještě před tím, než se nám zmiňovaný nosič dostal do rukou)?

Obsahuje dechberoucí koncert, který byl profesionálně nafilmován v hodně starém sále. Osobně si myslím, že některé skladby jsou ještě lepší, než na albech! Jsme na celou věc hodně pyšní. A krom koncertu jsou tam pochopitelně i tuny bonusových materiálů, včetně dlouhých rozhovorú, obrázků, vlastnoručně natočených road movies z našich turné a mnoho jiného.

DVD jste nahrávali v Polsku, což určitě není pro švédskou kapelu typické. Ozřejmíš nám pozadí tohohle rozhodnutí?

Dostali jsme nabídku natočit to v Polsku, protože to je země, kde vydávající firma Metalmind působí. Oni znali štáb a lokalitu, takže nebylo o čem diskutovat!

Když už jsme u živého vystupování, bubeník Thomas Lejon hraje zároveň i v A.C.T. Jak se to snáší s vaší koncertní činností?

Kapela, která si řekne jako první ho získa. Je to velmi jednoduché. Má sice nabitý program, ale ještě se nám nestalo, že by jeho účinkování v obou kapelách přineslo jakýkoliv problém.

Mají i ostatní členové skupiny nějaké své další projekty?

Ano. Johan hraje u SKYFIRE, já se SPACE ODDYSEY, mimo jiné. Každý potřebujeme prostor pro své kreativní vyžití, ale ANDROMEDA je pro všechny číslo jedna.

A maličká spekulace - A.C.T. svoji poslední desku „Silence“ vydali u InsideOut, je třeba možné, že stejný vydavatel vydá i další řadovku ANDOMEDY?

Nemám ponětí!

Už se rýsuje, jakým směrem se kapela vydá s novým materiálem (jestli už tedy nějaký je)?

Ano! Právě jsme dokončili nahrávání čtvrtého CD. Zní skvěle a jsme moc zvědaví, co na něj řeknou fanoušci. Opravdu progresivní kapela nikdy nezůstane stát na místě a třebaže okamžitě poznáš, že jde o další album ANDROMEDY, najde se na něm i hodně věcí, které si od nás ještě nikdy neslyšel. Já jsem kupříkladu přispěl jednou z nejzvláštnějších skladeb vůbec. Budeš si prostě musel počkat a přesvědčit se sám.

Někteří aktivní hudebníci jsou díky svému hraní hudbou přesyceni natolik, že v soukromí dávají přednost tichu. Co ty? Případně nějaké zajímavé hudební typy z poslední doby pro čtenáře Metalopolis?

Pořád mám hudbu rád a každý den ji poslouchám. Beru si svého iPoda kamkoliv se pohnu. Snažím se poslouchat mnoho různých stylů, hodně to záleží na náladě, kterou zrovna mám. Někdy Beethoven, jindy zase PANTERA. Po koncertu nebo zkoušce však dávám přednosti tichu, abych se uklidnil a dal odpočinout sluchu.

Uživí se švédský muzikant pouze hraním?

Ano, ne však já. Pár let jsem byl na volné noze, hrál jsem v barech a působil taky jako studiový hudebník, abych si vydělal. Teď už jenom učím kytaru a zpěv, zbytek času věnuji ANDROMEDĚ.

A co děláš, když ti náhodou trocha toho času zbyde?

Den má příliš málo hodin! Mám malou dceru, teď měla tři měsíce, takže vyžaduje hodně pozornosti. Taky píšu hudbu a produkuji věci ve svém domácím studiu. Hodně čtu a rád se podívám na dobrý film. Trochu se věnuji digitálnímu designu a občas si vyjít s přáteli na pivo taky není špatný nápad. Rád bych se naklonoval, abych tohle všechno stíhal.

Nějaký speciální závěrečný vzkaz pro naše čtenářstvo?

Doufám, že se uvidíme na turné! A nezapomeňte si sehnat naše nové DVD „Playing Off The Board“. Rock on!

Díky moc za rozhovor a kapela ať i nadále vzkvétá.

Mockrát děkuji!

(Díky za pomoc s překladem: V-dur, Stone)