OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Není tomu tak dávno, co jsem se na těchto stránkách pozitivně psal o dvouskladbovém vinylu pražských FLOWERS FOR WHORES. Zároveň jsem vyjádřil přání, nebo lépe řečeno nedočkavost po jejich další nahrávce. Jsem rád, že bylo vyslyšeno! Tentokráte v podobě EP čítajícího šest skladeb s názvem „Equilibrium“.
Na něm „květináři“ i nadále rozvíjejí svůj koncept moderního metalcore stavějícího na žánrových tradicích. S podporou (jak jinak) precizního a světového zvuku z dílny Ondřeje Ježka definitivně dávají najevo, že v tomto stylu u nás nebudou mít příliš mnoho konkurentů. Tedy abyste mně dobře rozuměli, oni už teď žádné nemají. Novinka jednoznačně ukazuje, že kapelá má ambice přesahující malé české teritorium. Samozřejmě, že již zmiňovaná špičková produkce je podstatným ukazatelem výsledné kvality toho či onoho díla, ale svalovat všechnu „vinu“ jen na ni pochopitelně nelze. FLOWERS FOR WHORES už na předchozí ochutnávce ze své hudební kuchyně dokázali, že když se skloubí zkušenost nabitá letitým působením v rámci naší scény respektovaných kapelách s entuziazmem, tolerovaným množstvím absorpce vlivů žánrových lídrů a nepopíratelnou dávkou skladatelského umu, tak vzniká kvalita… A o tu by nám v současném metalcore, kdy už jej i u nás hraje kdejaký šmidlal, mělo jít především. Pražští svým přístupem dokazují tisíckrát omleté moudro o nepříliš originální muzice, která však podaná v takovém provedení, které posluchače strhává, či dejme tomu v tomto případě mu nakopává zadnici, je stále pro své konzumenty lahodným soustem. Na „Equilibrium“ nenajdete nic, co byste už nikde jinde neslyšeli, což by mohl být slušný odrazový můstek ke kritice. Té však není potřeba, protože v momentě kdy se křikloun Ivan poprvé opře do svých hlasivek, které mimochodem vůbec nešetří, rozjíždějí pražští řádně ostrou instruktáž toho, jak by se to mělo dělat. FLOWERS FOR WHORES zdobí především citlivý přístup ke skládání písní, ve kterých hraje prim pestrá kytarová hra. Pražští přesně vědí, kdy se do toho mají opřít a vystavět neproniknutelnou riffovou hradbu, anebo kdy je potřeba pootevřít vrátka a vypustit několik vydařených melodických motivů. Kdy pustit uzdu svým instrumentálním schopnostem a kdy naopak ve prospěch co nejagresivnějšího vyznění co nejvíce zjednodušit a rozemlít tak posluchače v soukolí bicích a přímočarých kytarových riffů. Právě onen cit pro vhodné namíchání jednotlivých nápaditých motivů a nálad je činí přesně tím, co FLOWES FOR WHORES jednoznačně odděluje od žánrového průměru, a to myšleno v rámci celé scény bez omezení na české či slovenské teritorium. Pochopitelně, že ve srovnání zejména se zámořskými špičkami se jejich kreativní muzika stává poněkud uniformní, ovšem s dovětkem, že těmto mistrům FLOWERS FOR WHORES už nemusí přihlížet jako učedníci, nýbrž jako velice schopní kolegové.
Šťavnatý metalcore v podání pražských FLOWERS FOR WHORES nepostrádá kompoziční nápaditost i potřebný tah na branku.
8 / 10
Tomáš Mládek
- vokály
Pavel Polák
- kytara
Miroslav Urbánek
- kytara
Martin Slaný
- basa
Michal Dobeš
- bicí
1. I'm Holding On To The Coins
2. Messenger's Song
3. Dust Of The Past Choking The Present
4. Live Together, Die Alone
5. Head In The Clouds
6. Once You've Gone Black, You Never Come Back
False Flag World (2021)
split BONUS (2012)
split GATTACA (2011)
Another Rome Falls (7" EP) (2009)
Equilibrium (EP) (2007)
When Gods Fight For A Flag (7'' EP) (2006)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Damage Done Records
Stopáž: 20:57
Produkce: Ondřej Ježek
Studio: Jámor Studio
Nenápadný vývozní artikl pro gurmány na naší corové scéně. Metalcore, kterému dominuje Ivanova hrdelní sametem potažená rašple, reprezentuje přesně to, co v naší kotlině trochu chybí. Upřímný HC s přímým tahem na branku, citem pro aranž, nakažlivou živelností a kvalitní produkcí. Co říci víc? Osm.
Za jedinú podstatnú chybu tohto materiálu je možné považovať jedine neschopnosť na sto percent pretaviť živelnosť a silu live prevedenia do drážok nosiča. No narozdiel od veľkej väčšiny podobných skupín na celom svete, sa k tej stovke vyšplhali už snáď na dosah ruky. Výborná vec.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.