NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Znáte je... Jedna z nejstarších a nejzkušenějších německých deathmetalových kapel vydala svou v pořadí už pátou regulérní desku. Taky existují už do roku 1989 a když vydali v ´92 svoje první demo, byl to mix thrashe a deathmetalu. Paradoxem je, že to samé se dá vlastně říct i o jejich pátém albu. Samozřejmě, že se za tu dobu zlepšili, zrychlili, umějí o hodně líp hrát, jsou sebejistí... Ale mám pocit, že to je podobný případ, jako když dnes vydají novou desku Cannibal Corpse... Nikdo nepochybuje o její kvalitě a každý naprosto přesně ví, co na ní může očekávat – a taky to dostane. Obscenity jsou německou variací na daný způsob. Takže přistupme k pitvě... Cold Bloodred Murder je nepochybně doposud nejpropracovanějí album Obscenity. Taky je nejrychlejší. Oproti jeho předchůdci Intense na něm nenajdete tolik melodií a vlastně ani sól (ale ne že by tam nebyly, je jich tam dost a dost...). Celá kapela funguje jako dobře instruovaný kyborg. Čím déle Cold Bloodred Murder poslouchám, tím víc mám dojem, že Obscenity tímhle překonali i moje doposud nejoblíbenější album Human Barbecue... Tahle deska sice není tak „písničková“, ale zase to není takový „Slayer“. Nacházejí se tu skutečně povedené songy, riffy i sóla, Olliho vokály jsou v tradiční linii, zpěv je srozumitelný. Texty mají zapamatovatelné pasáže, z nichž vynikají refrény, na nichž Obscenity staví už tradičně. Ale celkově se dá „pouze“ říct, že Obscenity zase nahráli o něco lepší desku než minule - ač je to deska velmi dobrá. Zůstává tedy pouze otázka, jestli vám tohle (byť sebekvalitnější) šílenství o osmi dějstvích stačí...
9 / 10
Atrophied In Anguish (2012)
Where Sinners Bleeed (2006)
Cold Bloodred Murder (2002)
Intense (2002)
Demo-niac (1999)
Human Barbecue (1998)
Whippe, Raped ... Obscene (video) (1997)
The 3rd Chapter (1996)
Perversion Mankind (1994)
Amputated Souls (1993)
Suffocated Truth (demo) (1992)
Age of Brutality (demo) (1992)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.