OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Porovnávať GNU s inými kapelami nemá zmysel. Prečo? Pretože za tú dobu, čo toto kvarteto v nezmenenej zostave funguje, vznikla nejedna skupina, ktorá má práve GNU ako vzor; GNU sa miesto typického „domáceho“ ansámblu, čo počas celej kariéry znie „ako...“, stali spolkom, ktorý nové české „ako...“ (spolu)vytvoril a spolu s ním naštartoval scénu, ktorá opäť stojí za pozorný záujem.
Takže názov „Album Epochal“ možno len symbolicky rámcuje epochu, počas ktorej sa CD a vinyly so striebornou raketkou stali z undergroundového tovaru jednou z najvychytenejších komodít na nemainstreamovom trhu. Po hudobnej stránke sa totiž jedná o čiastočný návrat k osem rokov starému „Srdci v kusech zvuku“. Drobných odkazov je viac – i keď tentokrát miesto „Tvoje srdce v kusech zvuku/vydechni, leť!“ Adam kričí „Spal to srdce, nech mě spát“.
A tiež „Zastav prachy... rychlejší než čas“ a „Odmítám pokračovat v čase/Zestárnul, už není můj a nudí“. Album je plný vypľúvaných hesiel, jemnú, skrývanú agresiu „Milimetrov ticha“ vystriedala nekontrolovaná explózia plná krátkych, ale mnohoznačných sloganov: „Neser boha se svým stářím!“. Nedá sa nevšimnúť, že GNU a ostatné „spriazené“ kapely do seba akoby navzájom prerastali. Miestami na myseľ príde LYSSA („Jen malej tvor“), miestami trebárs vzdorovitosť ESGMEQ (ústredný riff „Tep proti tobě“) či ozveny zaniknutých EMEMS v záverečnej „Moc hodnej ani ne“, keď boostery dostanú oddych. Takisto sa nedá prepočuť rešpekt, ktorý GNU cítia k svojim „veľkým vzorom“, ktoré ľudia okolo Silver Rocket v poslednej dobe do Čiech jeden po druhom vozia. Dve basy a Adamov rev však ostávajú stáť ako jednoznačný poznávací znak, rovnako ako čeština, v neopracovanom zvuku tradične z dielne Ondřeja Ježka starostlivo vytiahnutá na hranicu zrozumiteľnosti.
Vyzerá to tak, že tých päť rokov ľudských osudov, ktoré delia omnoho pokojnejšie a experimentálnejšie(?) „Milimetry ticha“ od „Album Epochal“, nájdete vlisované do dvadsiatichôsmich minút novinkového disku, zhustené na maximum a vystrelené do poslucháča v podobe jednej veľkej delovej gule, odliatej z únavy, z odkladaných a skrývaných emócií. Spomalenie tempa v „Spal to srdce“ kompenzuje text: „Nic a pusto v mý prázdný hrudi/Nic a den, a svět tě studí“. Zdá sa, že členovia GNU svoju dobrú energiu vydávajú von v „civile“ a nálož zúrivosti si nechávajú pre kapelu: „Můj přítel v zádech, jeho nůž v slunci“. Stále platí, že posluch GNU je svojím vlastným spôsobom znepokojujúci – to, čo ide von, sa derie zvnútra a je to sakramentsky počuť.
„Album Epochal“ je omnoho priamočiarejšia a menej hitová doska, ako oba predošlé albumy GNU. O to viac v nej cítiť vlastnú krv štvorice, ktorá je pod ňou podpísaná. Úprimná, silná – ale hlavne jedna z tých, ktorých surovosť sa zadiera pod kožu.
Nejsem dobrej člověk, nejsem nic
Život mě dohnal na půl cesty
mám jen svý kila.
(„French Song“)
Úprimná, silná, znepokojujúca a krátka doska.
7,5 / 10
1. Arcif.
2. Jen malej tvor
3. Z.I. Europe
4. K věci
5. Spal to srdce
6. Tep proti tobě
7. Very Hit
8. French Song
9. H.P.F.S.
10. Moc hodnej ani ne
Album Epochal (2007)
Milimetry ticha (2002)
Písek je zkáza (7“ split s THEMA 11) (2001)
Srdce v kusech zvuku (1999)
Nebešťan (7“ split s LOVE 666) (1997)
Skalp (7“ EP) (1996)
Krátká a intenzivní. Taková je po pěti letech čekání nova deska GNU. Kapela si přes intenzivní koncertní aktivitu dala načas, ale čekání rozhodně stálo za to. GNU jsou nyní údernější a přímočařejší, než kdy předtím. Ke znatelnému přitvrzení došlo i ve zvuku, kde se pražští stále opírají o důrazný zvuk dvou basových kytar a samozřejmě i o nyní ještě intenzivnější Adamův vokál. Velice silná nahrávka, která z mého pohledu postrádá slabší místa.
textovo vybordelne
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.