OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Huh.... Disgorge!!! Jo, ale tentokrát holandští. Ovšem taky brutální, nebojte se... Nejsou sice starší než oni opěvovaní Amerikáni, ale to snad neva. Jedná se o projekt kytaristy Mangled Erwina, který první pětiskladbové demo vyplodil v roce ´95. Na téhle placičce však najdete druhé demo Flesh&Bowel Grinder Inc.. a nějaký ten bonus. Erwin Hermsen jakožto kytarista Mangled vám asi moc neřekne. Jméno druhého zúčastněného, kytaristy Harolda Gielena, vám už bude možná známé víc, protože kromě zmíněných Mangled drtí šest strun i ve známé grind brusce Inhume. Dvě prasátka se nám rochní v kanálních riffech a na pomoc se k tomu přizvali kamaráda R. Olanda a kámošku Y. Amahu. Ano, správně tušíte, třetím člen(ovc)em jest automat, vyluzující rytmy rychlé a rychlejší. To všechno vám může evokovat známé strýčky z Mortician. Nicméně ujišťuji vás, že jestliže mi přijdou desky Mortician dost nudné (minimálně poslední dvě určitě), pak tenhle milý a odvázaný holandský projekt mne docela baví, ačkoli to pochopitelně není nic světoborného. Zvuk je sice přiměřený stylu, ale v porovnání s Mortician je to o poznání lepší. A muzika je také hutnější a hopsavější. Račte prosím slyšet, že ani Disgorge z Holandska se nevyžívají ve sladkých melodiích, pokud se nejedná o sladkou melodii vyhřezlých vnitřností, bublajících pod něžnou péčí poledního slunka. Prostě tihle Disgorge jsou především veselá zábava, jež se chvílemi dostává až do roviny ucauca grindu. O nic víc nejde. Takže placička Gorge This vás oblaží celkem deseti songy v popsaném duchu. No uznejte, nemáte chuť na ošklivou Germicide, nechutnou Intestinal Haemorrhage, zasmrádlou Septic Pus, lingvisticky hravou Bowl Of Bowels /hihi.../, vrtačkovou Dental Sodomy či hymnu pro řidiče Back Seat Mutilation? No řekněte sami, není to krása? Navíc je celý tanec uzavřen coververzí songu Bathe In Blood, kterou pánové ukradli od, a teď se podržte, jakýchsi Mangled... Co dodat?
6 / 10
1. Rotten Gaseous Expiration
2. Germicide
3. Bloody Surgery
4. Intestinal Haemorrhage
5. Cadaveric Resin
6. Septic Puss
7. Bowl of Bowels
Vydáno: 2001
Vydavatel: So It Is Done
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.