Kapela, která byla dost dlouhou dobu v hibernaci ožila příchodem slintače Copretiny alias Radima Týna a vyplivla promptně jedno demo. Fatality působí dosti neutříděně už jen proto, že hrají povětšinou cosi, co by se dalo nazývat staroškolským deathmetalem místy s nádechem Obituary, až na to, že se občas dostanou do grindových poloh a jinde se zase vrtí v rytmech, jež by slušely spíše do jednoduchého thrashe. Nepopírám, že to i přes svou jednoduchost působí docela živě. Demo se uvede dvěma infantilními vtípky na téma bizarre – Dreams Of Young Gerontofil a Maggots In Your Anus. To je tedy vklad, který dal Fatality Copretina společně se svým chrochtáním a občasným skřekem. Pochopitelně ne všude se jenom mručí beze smyslu jako v úvodu. Tudíž tu narazíte na i Copretinovy angažované bolístky jako The Third World, což je věc pojednávající o utrpení v Africe a ignorantství tzv. Západu, s čímž tématicky koresponduje i obal, který se jinak k Fatality vůbec nehodí. Ale další věci jako Damnation, Public Execution, Hate (o tom, jak má Copretina rád fláterníky) trpí stejně jako The Third World značnými (!!!) mezerami v angličtině. Od Fatality zřejmě i přes upřímnost provedení nelze očekávat jakoukoli větší progresi ani posun v instrumentální zručnosti. Tento fakt činí ze „slz světa“ demo, které sice docela dobře zní a ve své staroškolskosti možná osloví staromilce a Copretinovy kamarády, ale nic víc než klasický průměr to není. Některé lidi jistě potěší předposlední Consejos Narcos, což je pochopitelně cover Brujerie, byť mírně rozpačitý. Závěr v podobě veselého nesmyslu, nazvaného Mr. Oizo, ovšem svědčí o tom, že Fatality jsou kapelou přesně podle sloganu „No profit - just fun“. Živě dokáží potěšit...