PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bostonští JUNIUS patří mezi značně zajímavé zástupce americké post-rockové alternativy, ovšem z tradičních kolejí a přehršle kapel vyčnívají zajímavou kombinací prvků gotického roku či new wave, která je pro ně charakteristická nejen citem pro silné melodie, ale i posunem ve vnímaní uvedených žánrů.
Role předskokanů se zhostili brněnští MY DEAD CAT. Krátké, živelné skladby, postavené na dynamické rytmice a frenetickém frázování obou vokalistů dávaly kapele lehce punkový výraz, který se však často náhle transformoval do podoby takřka tradičně táhlých, repetitivních ploch, které ovšem hudebníci dokázali ozvlášnit zajímavými nápady a vsuvkami.
Po krátké přestávce a drobné přestavbě pódia vystoupila ze tmy zákulisí čtveřice hudebníků, jejichž zachmuřenost ve výsledku kontrastovala s barvitými hudebními náladami s příjemným melancholickým podtónem. Jedno se bostonskému kvartetu skutečně nedá upřít – i přes často až příliš extatické výkřiky zástupců médií o pokračovatelích JOY DIVISION, THE CURE apod. umí JUNIUS skutečně napsat silné skladby, které nehrají na efekt či banálně ztvárněnou image nové vlny 80. let. Ostatně živé vystoupení tyto kvality jen potvrdilo. Hutný kytarový zvuk známý ze studiových nahrávek působil ve stísněných prostorách klubu ještě masivněji, aniž by jakkoliv snižoval čitelnost melodických linek a v „nahallované“ ozvěně se rozléhajícího hlasu zpěváka Josepha E. Martineze. Zhruba hodinový set JUNIUS byl poměrně pestře uspořádán. Vedle skladeb z aktuálního EP „Fires of Antediluvia“ došlo rovněž na hitové „Hiding Knives“, „Blood Is Bright“ nebo „A World Could Kill Her“ sdružené na nahrávce „Junius“ či ukázky zcela nové tvorby vyznačující se takřka nebývalou dramatičností a „bombastičností“, které získaly zasloužený ohlas nepříliš početného publika. Sečteno a podtrženo – pondělní večer ukázal, že kombinace new wave prvků, gotického roku a post-rockové vláčnosti může vypadat velmi zajímavě - a na tomto poli JUNIUS excelují. Příjemný koncert!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.