OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Domácí deathmetalová špička, to GT nikdo neodpáře. Myslím, že slovo domácí už je v této souvislosti taky neaktuální... Již minulá deska byla dobrá, ale selfRealization je mnohem dál jak hudebně, tak i výrazově. Nelze nepochválit luxusně a originálně zpracovaný booklet a vůbec celé provedení CD, ačkoli současná „neortodoxní“ image GT nemusí některým lidem sedět. Ale hadrama přece Godlessáci nehrají, ne? Obal od Ziga by mohl naznačovat „US brutal death/grind“, jenže tak jednoduše prvoplánové to s olomoučáky není. Je sice nesporné, že GT udělali do Burning Existence značný pokrok, že jim hodně přidal příchod dnes již opět odejitého bubeníka Jury, stejně tak ne neoddiskutovatelným faktem značné zlepšení páně Šimečkova vokálního projevu a koneckonců i barvitost kytarového dua Péťa/Míša doznala značného pokroku. Přeze všechnu chválu se ale Godless Truth neodpoutali od svých starých klasicky deathmetalových vzorů, a to zejména po kytarové stránce. Vlivy Morta Skuld či Opressor jsou zejména v Petrových riffech stále znát. Nemyslím si, že by to bylo špatně... Naopak, přetvoření tradičních deathových postupů osobitým rukopisem se smyslem pro krkolomnost, techničnost i melodii je zároveň základem i devizou Godless Truth. Dalším neoddiskutovatelným trumfem je spolupráce a vzájemné doplňování se kytarového dua. Dlouho jsem neslyšel takovou vzájemnou toleranci, přestože většina sól je dílem Michala. Co se týče Zdendových textů, ani tady nenaleznete žádné „smrtící“ klišé. Přesto se jedná o deathmetalové texty a každý z nich je jiný. Čili žádné furt dokola jedno téma, i když by se o tom dalo polemizovat... V každém případě je třeba v souvislosti se Zdeňkovými texty ocenit jejich zpracování v angličtině, které je opravdu na úrovni, a také to, že Zdeněk své texty opravdu vyzpívá a navíc je výborně a s důrazem frázuje. A to se v deathmetalu taky tak často nevidí... Šimečkovci se prostě vyvíjejí aniž by zároveň opomínali své kořeny, což je mi nadmíru sympatické. V neposlední řadě je třeba poukázat na roli studia Exponent, ze kterého naštěstí nevylezl typický SK zvuk, nýbrž podařené a hlavně osobité hudební výrazivo. Jistě i díky tomu, že si pánové pohráli s mixákem především sami. Lepší věc z Exponentu zřejmě ještě nevylezla. Sečteno podtrženo – Godless Truth jsou špička, a to nejen deathmetalová, neřkuli pouze domácí. (A hele... nepsal jsem tohle už na začátku?) Pevně doufám, že svůj kredit na dalším dílku nejen potvrdí, ale překonají... Těším se převelice.
Sečteno podtrženo – Godless Truth jsou špička, a to nejen deathmetalová, neřkuli pouze domácí. (A hele... nepsal jsem tohle už na začátku?) Pevně doufám, že svůj kredit na dalším dílku nejen potvrdí, ale překonají... Těším se převelice.
10 / 10
1. Ninetyseven
2. Worthless Human Being
3. Disdain
4. He´s not
5. Constructing The Future
6. Next Step
7. Isolated Victim
8. Predetermined Disfiguration
9. I Take Your Life
10. Crooshpetz (unwelcomed bonus)
Too Late To Stop My Hate (EP) (2010)
Arrogance of Supreme Power (2004)
selfRealization (2001)
Burning Existence (1999)
Desperation (1998)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Shindy productions
Kontakt: Zdenek Simecek, P.O.BOX 53, 77111 OLOMOUC 1, Czech Republic, tel: 0042 (0) 68-414928
Sypačka jako sviň
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.