OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po úspešnom návrate s „Pocket Revolution“ prichádza popredná belgická alternatívna formácia okolo charizmatického Toma Barmana s ďalším albumom. Predchodca „Pocket Revolution“ vyšiel po dlhšej odmlke a pod jeho tvorbu sa podpísali aj personálne rošády, avšak pre hudbu dEUS kľúčový Barman a sekundujúci Klaas Janzoons našťastie ostali. Niekoľkoročná pauza sa po nevýraznom „The Ideal Crash“ ukázala pre životaschopnosť a pestrosť nápadov prospešná a hoci ubehnuté roky pánom zakaždým trochu viac obrúsili hrany, „Pocket Revolution“ celkom úspešne útočil na predtým opustené pozície.
Po prvých skladbách novinky „Vantage Point“, nahrávanej vo vlastnom štúdiu, je jasné, že ani tento krát nepríde na žiadne štýlové kotrmelce a v protiklade s „Pocket Revolution“ pôsobí spočiatku veľmi nenápadne. S pribúdajúcimi minútami dEUS predvádzajú kompletný repertoár svojich typických postupov, vrátane Barmanovho krehkého, občas takmer recitovaného spevu, dokonale funkčnej rytmiky, rafinovane nevtieravej melodiky i ľahkého klávesového podkladu a dychových nástrojov. Spomedzi desiatky skladieb vyčnieva podmanivý jemný duet „Eternal Woman“ s kontrastným ženským vokálom k Barmanovmu recitálu, nasledovaný hravou „Favourite Game“, blížiacou sa nálade pestrého comebackového predchodcu. Po nich je to práve dvojica singlov „Slow“ (s hosťujúcou Karin Dreijer Andersson z THE KNIFE) a efektami vyšperkovaná tanečná „Architect“ s viachlasými vokálmi evokujúcimi časy prvých dvoch albumov, ktorá robí nasledujúcu „Is A Robot“ pomerne všednou a ničím nevyčnievajúcou z priemeru. Posledným výrazným kúskom je „Smokers Reflex“ s klavírnym podkladom a tradične uvoľneným Barmanom.
Ubehlo už príliš veľa rokov nato, aby sa dEUS dokázali vrátiť k mladíckej nespútanosti a dynamike ostrého „Worst Case Scenario“ a „In A Bar Under The Sea“. Určitá remeselná rutina a minimum prekvapení robí z „Vantage Point“ paradoxne príjemný, mainstreamom nepohŕdajúci, alternatívny poprockový album, ktorého hlavnými devízami sú nekonfliktné skladby, z ktorých počas celej doby cítiť maximálny nadhľad. Škoda len miestami až prílišnej nevýraznosti a všednosti niektorých skladieb, ktorá posúva „Vantage Point“ skôr k nie príliš vydarenému „Ideal Crash“, než k dodnes silným prvým dvom albumom a zaujímavejšiemu predchodcovi.
Príjemný a nekonfliktný alternatívny poprock s minimom prekvapení.
6,5 / 10
Tom Barman
- spev, gitara
Klaas Janzoons
- klávesy, husle
Stéphane Misseghers
- bicie
Alan Gevaert
- basgitara
Mauro Pawlowski
- gitara, spev
1. When She Comes Down
2. Oh Your God
3. Eternal Woman
4. Favourite Game
5. Slow
6. The Architect
7. Is a Robot
8. Smokers Reflect
9. The Vanishing of Maria Schneider
10. Popular Culture
Keep You Close (2011)
Vantage Point (2008)
Pocket Revolution (2005)
No More Video DVD (2001)
No More Loud Music (2001)
The Ideal Crash (1999)
In A Bar, Under The Sea (1996)
My Sister = My Clock (1995)
Worst Case Scenario (1994)
Vydáno: 2008
Vydavatel: V2/Cooperative Music
Stopáž: 46:35
Produkce: Dave McCracken
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.