PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Medzi najväčšie mená post rocku sú dodnes radení Škóti MOGWAI, a aj zásluhou stále trvajúcej odmlky kanadských GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR ich v súčasnosti možno považovať za lídrov tejto scény a jednu z najčastejšie kopírovaných, alebo ak chcete najcitovanejších formácií tohto štýlu. Neželaným sprievodným znakom je (nielen zásluhou do určitej miery obmedzených výrazových prostriedkov štýlu) záplava veľmi podobne znejúcich zoskupení s viac alebo menej plytkou produkciou. Až na pár výnimiek (za všetky možno odporučiť tvorbu amerických GRAILS) zostávajú albumy týchto dvoch velikánov pre väčšinu z nich nedostihnuteľným vzorom.
V priamom porovnaní s košatými nahrávkami kanadských aristokratov GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR pôsobili MOGWAI vždy ľudovejšie a ich produkcia pôsobila menej ambiciózne, akoby viac pri zemi, a prísnejšie sa držala rockových základov. Vodou na mlyn kritiky je celé roky fakt, že MOGWAI svoj rukopis rokmi len minimálne menili a to, či aktuálny počin „The Hawk Is Howling“ potvrdí, alebo vyvráti váš doterajší názor o génioch alebo preceňovanej kapele, bude tradične závisieť najmä od toho, ako sa vám novinka trafí do momentálnej nálady.
Aj na „The Hawk Is Howling“ pokračujú MOGWAI skôr v nenápadnom zdokonaľovaní dobre známych postupov, než v experimentovaní novými smermi. Poslucháč môže mať počas počúvania novinky celkom oprávnene pocit už kedysi počutého, zvlášť, ak kapela postavila album podľa podobnej šablóny ako jeho predchodcu. Po postupne sa rozbaľujúcej, úvodnej „I´m Jim Morrison, I´m Dead” (presne ako „Auto Rock“ na minulom počine) prichádza asi najtvrdší kúsok albumu s názvom „Batcat“, tiež nasledujúci svoju dvojičku „Glasgow Mega-Snake“ z „Mr. Beast“. Jedna z najlepších vecí príde na rad, opäť ako na predchodcovi „Mr. Beast“, po „King´s Meadow“, evokujúcou časy s elektronikou koketujúceho „Rock Action“ ako siedma v poradí, pod pôsobivým názvom „I Love You, I´m Going To Blow Up Your School”. Starostlivo vyskladaná kompozícia, postupne sa vyvíjajúca z úplného ticha za neustále prítomného napätia a naberania na intenzite striedaného s rafinovane umiestnenými uvoľneniami, dáva v tichých momentoch i záverečnom hlučnom finále vyniknúť typickému zmyslu MOGWAI pre detail a slúži spolu s nasledujúcou „Scotland´s Shame” a záverečnou „The Precipe“ ako dobrá demonštrácia toho, prečo je MOGWAI tak rešpektovanou kapelou. Spomedzi ostatných skladieb svojím veselým poňatím, popri údernej „Batcat“, dynamikou evokujúcej časy raných EP a debutu, vyčnieva „The Sun Smells Too Loud“.
MOGWAI na novinke, tak ako v minulosti, prichádzajú naozaj len s kozmetickým vylepšením svojich patentovaných postupov: presne o toľko, aby nebolo možné hovoriť o stagnácii a vykrádaní seba samých. V prípade každého počinu týchto Škótov je výstižnejšie hovoriť skôr o učení sa z vlastnej minulosti, z ktorej sa im každým ďalším albumom darí pretvárať to lepšie do stále dokonalejšej formy. Aj v roku 2008 im to na „The Hawk Is Howling“ vychádza a stačí na udržanie bezpečného náskoku pred konkurenciou.
Ďalší počin postrockovej klasiky. Hoci neobsahuje tak výrazné skladby ako predchodca, všetko, čo ste podaní MOGWAI už raz počuli, je tu opäť v o niečo lepšej forme a vynikajúcom zvuku.
8,5 / 10
Dominic Aitchison
- basa
Stuart Braithwaite
- kytara
Martin Bulloch
- bicí
John Cummings
- kytara
Barry Burns
- kytara, klávesy
1. I'm Jim Morrison, I'm Dead
2. Batcat
3. Danphe and the Brain
4. Local Authority
5. The Sun Smells Too Loud
6. King's Meadow
7. I Love You, I'm Going To Blow Up Your School
8. Scotland's Shame
9. Thank You Space Expert
10. The Precipice
As The Love Continues (2021)
Every Country´s Sun (2017)
Rave Tapes (2014)
Hardcore Will Never Die, But You Will (2011)
The Hawk Is Howling (2008)
Mr Beast (2006)
Happy Songs For Happy People (2003)
Rock Action (2001)
Come On Die Young (1999)
Mogwai Young Team (1997)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Wall Of Sound
Stopáž: 63:29
Produkce: Andy Miller
Studio: Chem19
Post-rockový boom posledních dvou tří let se mi vyloženě hnusí, a to i přesto, že tento žánr jako celek až na několik málo výjimek v oblibě nijak zvlášť nemám. Jedněmi z těch, kteří mě však dokáží pobavit, jsou právě MOGWAI, těleso které nadchlo svým předešlým zářezem "Mr. Beast". Nejnovější nahávka "The Hawk Is Howling" sice bude stát v jejím stínu, přesto se její poslech nerovná ztrátě času. Obsahuje totiž několik velice povedených chvilek, ať už to je např. druhá skladba "Batcat", která se jistojistě stane trhákem, následující "Danphe And The Brain" s velice pěknou ústřední kytarovou linkou či veselá kompozice "The Sun Smells Too Loud". Kromě toho kapela jako už obvykle ležérně rozvíjí melancholické motivy jednotlivých písní až k typicky gradujícím závěrům. Jako celek pak působí nahrávka velice klidně a pohodově a pokud sedne v daný moment do nálady, dávám pro ni jednoznačně palec nahoru.
vynikajuca vec :) Thank You Space Expert je podla mna naj pecka z albumu :)
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.