PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Koncerty pochmurně zasněných GREGOR SAMSA jsou velice příjemným zážitkem. Dokázali nám to tuto neděli, kdy dle mých odhadů tak stopadesátce diváků zkrášlili velice chladný lednový večer. Po doznění intra, jehož ambientní minimalismus doplňovala pouze Viola Mii Matsumiya, která coby kmenová členka KAYO DOT kapelu doprovází během jejího koncertního turné a taktéž se podílela i na nahrávání posledního alba „Rest“, se maličké strahovské pódium definitivně zaplnilo početným orchestrem, přičemž už předtím jeho dobrou polovinu okupovala trojice instalovaných klávesových nástrojů.
Ty také tvoří dominantní prvek hudby těchto Američanů, která hned od prvních tónů navozovala velice příjemnou nostalgickou náladu. Hudba, jež rozhodně nikam nespěchá a přímo zve k uvolněnému snění, které jen málokdy naruší nějakým dramatičtějším intermezzem. Stupňované a vrstvené klavírní motivy přirozeně splývají s převážně zdvojenými vokály Champa Bennetta a Nikki King, které jen málokdy takříkajíc „zvýší hlas” a konějšivě vytváří nadpozemskou atmosféru jednotlivých skladeb. GREGOR SAMSA se však tu a tam nebrání ani gradaci směrem k dramatičtějšímu vyznění a v jednom případě dokonce i do noiseových zvukových ploch. Děje se tak však poměrně sporadicky a o to promyšleněji. Na kontrastech a častých změnách nálad hudba této kapely nestojí.
Playlist tvořila většina skladeb z aktuální desky „Rest“ z minulého roku, včetně nádherné „Jeroen Van Aken“ s naprosto bezchybným a citlivě podaným vokálním provedením. To prakticky platí o celé nedělní produkci GREGOR SAMSA, které postrádalo jakýchkoliv hluchých instrumentálních, či peveckých míst. Emoce, kterými na posluchače ze svých studiových desek skupina působí, se z pódia ještě zesilovaly a mě napadlo, že nejlepší popsání produkce amerických je zkonstatování, že hrají „krásnou hudbu“. Přirovnání k islandským hvězdám SIGUR RÓS není úplně od věci, ovšem hudba GREGOR SAMSA postrádá jakýkoliv nános, byť i snesitelného, patosu a ve své melancholii jde bez jakýchkoliv postranních úmyslů přímo k podstatě věci. Přestože jsem se jejich smutkem nechal úplně pohltit, do odporně mrazivé noci jsem odcházel tak nějak veselejší a spokojenější...
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.