PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Francouzská blackmetalová scéna chrlí v posledních letech jedno zajímavé album za druhým, ať už máme na mysli desky od DEATHSPELL OMEGA, BLUT AUS NORD, ANTAEUS, PESTE NOIRE či právě OTARGOS. Posledně jmenovaní sice ještě nepředstavují natolik vybroušený či hranice žánru přesahující klenot, ale je otázkou, zda o to sami vůbec stojí. Na rozdíl od výše zmíněných se totiž rozhodli věnovat milimetrově přesnému, chirurgicky vypiplanému, chladnému, rychlému black metalu, kde není příliš prostoru na experimentální hrátky, disharmonické úlety, apod. K tomu, aby nabídli posluchači kvalitní muziku, tyto esence nepotřebují. Vystačí si se standardními postupy, kteréžto plně a adekvátně vyhovují prezentaci jejich kosmologických myšlenek – světa kvantové fyziky, vesmíru a lidské malosti.
Strojový, takřka robotický black metal je k těmto úvahám tím nejlepším hudebním doprovodem. Vše působí až nelidsky propracovaně, každá nota, každá vyhrávka má v celkové konstrukci své pevné místo. Přitom však OTARGOS nezapomínají na pravidla žánru, takže celek, jakkoliv formálně bezchybný, nepostrádá všechny důležité ingredience – ať už máme na mysli zběsilost, agresivitu, rychlost a zlo. V náklepových pasážích se tu a tam mihne zlomek typického blacku ze severu (DARK FUNERAL), onde se zase maně vynoří vzpomínka na slavné krajany ANOREXIA NERVOSA (obzvláště když se k tomu přidá francouzský řev). OTARGOS však nikoho nekopírují, pouze se tu a tam – možná i nevědomky – nechají inspirovat někým ze svých vzorů. Black metal kolující v jejich krvi je ledový, precizní a… nesmírně povedený. Jedno z dílek poslední doby, které opravdu potěšilo, to je „Fuck God – Disease Process“. Ačkoliv mu můžeme vytýkat absenci větší originality, nemění to nic na faktu, že po formální stránce se jedná o dílo dokonalé, a po obsahové o velmi dobré. Proto 8/10.Další kvalitní black metal z Francie.
8 / 10
1. Dawn Of The Ethereal Monolith
2. La Genèse de Dieu
3. The Wall Of Galaxies
4. N-Universe
5. Pour Toi Une Renaissance
6. Four Facets Of The Tetragramaton Sinestre
7. Nullabsolut
8. Erased
9. Entropy Omega
No God, No Satan (2010)
Fuck God - Disease Process (2009)
Kinetic Zero (2007)
Spawn From The Abyss (kompilace) (2006)
Ten Eyed Nemesis (2005)
Codex 666 - Infernal Legions Strike (EP) (2004)
Conqueror, Conqueror...Destroyer (demo) (2002)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.