Pod překrásným panoramatem Chočských vrchů, nedaleko Liptovského Mikuláše, leží nenápadná vesnice Kvačany. Nenápadná až do chvíle, kdy dorazíte na úzkou náves a uzříte nově zrekonstruovanou usedlost rodiny Brontvaiovců, která krom ubytovacího zařízení ukrývá i minipivovar. Na první pohled zaujme příjemná venkovská atmosféra, zahrádka s překrásným výhledem a příjemný, byť znatelně "penzionový" interiér. Ne, tady pivo není prioritou, ale pouze příjemným doplňkem ubytovacích služeb. Z hlediska české minipivovarské kultury je prezentace Brontvaiovského piva spíše slabá, interiér se pivovarnictví příliš nedovolává a nijak nezaujme ani přeplácaná grafická prezentace. Na čepu jsou celkem tři druhy: světlé, červené a tmavé, všechny se stupňovitostí kolem 11–12°. Jako první ochutnávám červené a jsem mile překvapen. Ač překypuje sladkými až ovocnými podtóny, chutná výborně včetně příjemné kvasnicové dochuti. Ze světlého už tolik unešený nejsem, chybí mu plnost i výraznější chuť. Až příliš rychle se rozplyne a nezanechá žádný zvláští dojem. Tmavé spíše potěší, byť jeho až hrozinková chuť není úplně dle mého gusta. Opět se jedná o pivo sladké a těžší, nicméně z mého pohledu mu chybí výrazná zapamatovatelnost a vyhraněná chuť. Trochu zklame cenově nevyrovnaný jídelníček – zatímco klobásy pořídíte ze euro, hlavní jídlo se vyšplhá až na nepříjemných 9 €. Výběr je malý, ale např. guláš byl výborný. A dlužno dodat ceny piva – malé za euro, velké za 1,60. I pro našince standard. Podtrženo sečteno: příjemná zkušenost, byť člověk rozmazlený vysokou úrovní českých minipivovarů najde dost much.