Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
FEN jsou jedním ze zástupců momentálně dosti populární odnože black metalu kombinované s „post“ vlivy, ať už si pod tím představujeme cokoliv. Na tom by ani nebylo nic až tak zvláštního, vždyť podobně hraje v současnosti již skoro každá druhá kapela, které se o černý kov byť jen otře. Podstatné však je, že Britové spadají do toho spektra, o které by se měl případný posluchač zajímat. Že se jedná o poměrně zajímavou záležitost, naznačuje už samotný název - FEN podle tamějšího bažinatého regionu zvaného The Fens. A podobně jako tato místa, je i muzika kapely načichlá mlžným oparem, přitažlivou atmosférou a tajemnem. Blackmetalové pasáže se zde poměrně přirozeně mísí s náladovým post-rockem i značně melancholickými prvky, což zní už samo o sobě docela lákavě. Jenom je škoda, že kapela nevyužila svůj potenciál až do úplné mrtě – bude sice zajímavé sledovat, jakým směrem se vydá, ale některých nepovedených záležitostí (např. snad až příliš zastřený zvuk) je na této desce škoda.
7,5 / 10
Monuments to Absence (2023)
The Dead Light (2019)
Winter (2017)
Carrion Skies (2014)
Dustwalker (2013)
Epoch (2011)
The Malediction Fields (2009)
Ancient Sorrow (EP) (2007)
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
