OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pred dvomi rokmi svojím épéčkom oslovili zanietených fajnšmekrov a znalcov žánru, dnes vyrážajú sebavedome do sveta, otvárajú sa širšiemu publiku. Zaslúžene a s veľkým prehľadom. Tí, čo sa raz pobili s medveďom totiž majú v kapse fantastický debutový album.
Na prvý počuv sa môže zdať, že jedinou, ktorá sa s tým nešťastným medveďom kedy bila, je slečna Cameron – jej guráž, vitalita a nesmierna energia vrážajúca do mikrofónu dokážu šokovať aj značne otrlého a zdanlivo skúseného poslucháča. Takže asi preto to jednotné číslo – IWRESTLEDABEARONCE. Krysta Cameron a jej vokálne výlety do sveta pop music, black metalu, HC, death metalu – jedinečné a výrazné poznávacie znamenie tejto bláznivej kapely. Stručne a jasne opísané - predstavte si speváčku, ktorá na jednom albume s ľahkosťou dáva všetky hlasové polohy od jemnej Björk až po drsných zabijakov DESPISED ICON. Nepredstaviteľné až do toho momentu, kým vám rýchlosťou svetla preletí ušami tento polhodinový hudobný dokument zo života jednej tak trochu zvláštnej južanskej rodinky.
Áno, táto šibnutá pätica je totiž spolu prakticky neustále. V skúšobni, v štúdiu, na cestách, na pódiu a ešte aj v jednej domácnosti niekde v Louisiane, pričom speváčka ochotne upratuje a vyvára svojim štyrom spolubývajúcim a spoluhrajúcim – vraj sa v nej začínajú prejavovať materinské city. Normálni jednoducho nemôžu byť, ale vďaka za to a za túto zhudnobnenú ponorkovú nemoc s názvom „It´s All Happening“.
Toto tuto naozaj nie je nič pre tých, ktorí hľadajú v hudbe štýlovú čistotu a jednoznačnosť. Eklekticizmus víťazí v prípade IWRESTLEDABEARONCE na plnej čiare; miestami títo páni a dáma zachádzajú tak ďaleko, že všetky čiary, škatuľky, hranice a obmedzenia jednoducho prestávajú existovať. Spájať zdanlivo nespojiteľné. Zrážať dokopy hudobné žánre, medzi ktorými sú celé svety. Chce to odvahu, chce to silný žáludok – rovnako tak na strane muzikanta, ako i poslucháča, no v konečnom dôsledku to naozaj stojí za to. „It´s All Happening“ je toho žiarivým príkladom. Hudobný bastard, ktorý v sebe spája základy toho najlepšieho, čo prináša súčasný deathcore (ponášky na spomínaných DESPISED ICON, WHITECHAPEL či SUICIDE SILENCE) s neustálymi úletmi do elektroniky v štýle nintendo-core záležitostí typu HORSE THE BAND a GENGHIS TRON, nadžezlými pasážami, country kravinami, popovými refrénmi, čilautovými a ambientnými ozvenami a všetkými možnými ďalšími hlavutočivými a ušitrhajúcimi šialenosťami.
Kým ich debutové EP bolo presne riadenou strelou, natlakovanou náložou, uprostred ktorej to síce riadne vrelo, ale ktorá mala aspoň zdanlivo ohraničené kontúry, na svojej dlhohrajúcej novinke predstavujú IWRESTLEDABEARONCE oveľa schizoidnejšiu tvár svojej hudby. Stále to však nie je žiadny japonský noise v podaní chorých MELT BANANA či britský „ani punk, ani metal, odnikiaľ nikam smerujúce hluky s chutnou malou speváčkou“ ROLO TOMASSI. IWRESTLEDABEARONCE ukazujú, ktorou cestou by sa mohol súčasný najväčší gitarový extrém uberať. Otázkou zostáva, ktorá z deathcore veličín by si na takéto niečo trúfla. Na jeseň dorazia IWRESTLEDABEARONCE do Európy, ktorú zrovnajú so zemou po boku DESPISED ICON, ARCHITECTS, HORSE THE BAND, AS BLOOD RUNS BLACK, OCEANO a THE GHOST INSIDE. Samozrejme, že sa najviac teším na slečnu Cameron. Debutový album roka? Na to berte jed!
Debut roka? Na to berte jed!
9 / 10
Krysta Cameron
- spev
Steven Bradley
- gitara, programovanie
Dave Branch
- basgitara
John Ryan
- gitara
Mikey Montgomery
- bicie
1. You Ain´t No Family
2. White Water In The Morning
3. Danger In The Manger
4. I´m Cold And There Are Wolves After Me
5. Tastes Like Kevin Bacon
6. The Cat´s Pajamas
7. Pazuzu For The Win
8. Black-Eyed Bush
9. Eli Cash vs. The Godless Savages
10. See You In Shell
Ruining It For Everybody (2011)
It's All Happening (2009)
Iwrestledabearonce (EP) (2007)
Datum vydání: Úterý, 2. června 2009
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 33:20
Je mi líto, že to musím říci takhle na plnou hubu, ale nedá se nic dělat. Snad mi kolega Rudi odpustí. Číslo u hlavní recenze je značně nadhodnocené a poukazuje na to, že nebylo důsledně naposloucháno EP z roku 2007, které je po všech stránkách silnějším materiálem než současné album. Prosím, můžeme o tom vést polemiky, můžeme s tím dokonce i nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat.
tak o tejto kapele este budeme pocut...skvely album vrelo odporucam vsetkym open-minded metalistom :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.