Příznivci alternativních stylů a hledači netradičních hudebních postupů, dávejte chvíli pozor. Americká post-hardcoreová formace UNDEROATH představuje album „Lost In The Sound Of Separation“. Jásat mohou zvláště ti z vás, kteří se dodnes nesmířili s rozpadem kultovních REFUSED nebo AT THE DRIVE-IN, neboť UNDEROATH z odkazu těchto kapel čerpají. Pro upřesnění můžeme možná mluvit i o stravitelnější a hutnější podobě THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Již minulé album „Define The Great Line“ ukázalo kvality těchto floridských věrozvěstů a kolega Noisy je dokonce pasoval na leadery metal-corové scény. Aktuální zářez jejich statut potvrzuje a vysoko nastavenou laťku s rezervou přeskakuje, jen ten metal už tam moc neslyším.

Základem je agresivní a technický hardcore s hodně uřvaným zpěvem, z kterého vedou odbočky do jiných stylů. Kytary křičí, vazbí, neuroticky těkají a pálí do vás agresivní riffy. Rytmika je hodně divoká, klasický „rovný“ rytmus se téměř nevyskytuje a hlavní vokalista Spencer Chamberlain řve celou desku jako tur. Pouze příležitostně přichází zklidnění hurikánu, většinou provázené melodickým zpěvem bubeníka (!) Aarona Gillespieho. Myslím, že zde je na místě termín „emo“nebo „emo-core“ v tom smyslu, co znamenal před tím, než se stal synonymem pro současnou módní vlnu. Album je plné zvratů, gradací, změn tempa, breaků, vazbících kytar a naléhavého vokálu, který varuje lidstvo před apokalypsou nebo vybízí k revizi osobních hodnot. Poslechněte si třeba čtvrtou v pořadí „Emergency Broadcast: The End Is Near“ a sledujte, kam všude se během šesti minut UNDEAROATH dostanou. Jak jsou jejich hybridní výtvory poskládané, s jakou energií zahrané ...

Každá kapela, která chce dělat stylové a zvukové kotrmelce, musí mít nadprůměrné instrumentální dovednosti a kvalitní zvuk. Toto pravidlo je u „Lost In The Sound Of Separation“ splněno na 100%. Celá nahrávka má totiž zvuk perfektní, což je oproti „Define The Great Line“ velký posun vpřed. Basa se netopí v hluku, kytary nevyčnívají a bicí jsou zaznamenány téměř dokonale (mimochodem, to, co předvádí bubeník Aaron Gillespie na této nahrávce, je bez nadsázky masakr, a jeho kreativní a energická hra bezesporu diktuje celé desce). Nečekejte zkrátka žádné rockové písničky ani metálek se sólíčky, tady se jedná o agresivní útok na váš sluchový aparát. Bouře utichá až v předposlední, zajímavě stavěné „Too Bright To See, Too Loud To Hear“, po které následuje ještě závěrečná poklidná instrumentálka, s příznačným názvem „Desolate Earth: The End Is Here“, která zde má funkci pověstného umíráčku po nukleárním výbuchu. Vyjímečné dílo.

„You Said There Was Nothing Left Down Here
Well I Rroamed Around The Wasteland
And I Swear I Found Something
I Found Hope, I Found God
I Found The Dreams Of The Believers

Oh, God! Save Us All.“