PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kam míří celá česká scéna jistě netřeba nijak zvlášť komentovat. Stačí, že kapely pomalu nemají kde ani pro koho hrát, honoráře za vystoupení často zavání science fiction a ač je to pro někoho možná k nevíře, ani cesťák není pokaždé samozřejmostí. Jistě, undergroundová síť firmiček a dister funguje i u nás, jen jejich vydavatelská činnost bývá drobátko jednostranněji zaměřená. O to více potěší, když se i melodičtěji orientovaný spolek dočká péče, byť miniaturního, vydavatelstvíčka. Správně, mluvíme o I.F.A. records a českobudějovických TRAIS.
„Věrozvěst“ Dalas v recenzi na kompilačku TEMNO II skupině přiřkl punc staromilců se slušným zvukem a dobrými instrumentálními výkony. V podstatně výstižné resumé, pod které stačí přidat signaturu, ovšem nebylo by to příliš spravedlivé ani objektivní. Začněme tedy tou náklonností k dobám minulým. Je samozřejmě pravda, že heavy trash podobného ražení se hrával převážně v osmdesátých letech, ovšem pokud to tak kapela skutečně cítí, proč ne? Větší problém bych viděl v samotném provedení. Všech šest skladeb je totiž postaveno na jednom mustru, podobné si jako vejce vejci a defacto tak splývají v jednu jedinou. Šikovná sólovka Martina Przeczeka nespasí tak trošku prdelózní rytmiku, která místo aby muziku nakopávala dopředu, spíše ji tahá ke dnu. Zpěvák Radek Popel pak, byť chce být chlapácky metalově nakřáplý, zbytečně tlačí na pilu expresivity a ve výsledku je to častěji pro smích, nežli ku prospěchu věci. Navíc si bere ze všech klišé, co jich jen styl nabízí (úvodní falzetový výkřik ve třetí skladbě "Bojuj za svobodu" například). Nutno ocenit, že skupina skladby zbytečně nenatahuje, ovšem význam drastického fade-outu v již zmiňované trojce mi uniká. Texty pak celkový dojem dotváří a podtrhují. Snaha o sdělení závažnějšího je cítit (jednička "V.ůdce R.asy A.dolf H.itler"), bohužel samotné rýmovánky zapadají do obecné představy metalového textu o ničem. Bohužel!
Závěrem přistupme k bodování. Zvuk je na poměry českých kapel, potažmo demosnímku, nadprůměrný, tedy za sedm. Průměrná instrumentace za pět, vše ostatní za tři. S přihlédnutím v jaké rubrice se pohybujeme, jasnému nedostatku financí na delší pobyt ve studiu a tomu odpovídajícímu načinčání nahrávky,tedy celkově za čtyři.
Jde vlastně o demáč a jako takový disponuje slušným zvukem. Samotní TRAIS sice uvízli někde hluboko v osmdesátkách, ale problém je spíš v tak trochu "hrncovním" zpracování učební látky. Zatím tedy mají před sebou ještě hodně práce a co dohánět z probraného učiva.
4 / 10
Radek Popel
- zpěv
Martin Przeczek
- sólová kytara
Tomáš Král
- kytara
Martin "Mates" Remta
- basa
Ondra Bílek
- bicí
1. V.R.A.H.
2. Anděl pomsty
3. Bojuj za svobodu
4. Trais
5. Perzekuce-Exekuce
6. Andělův pád
Anděl pomsty (demo) (2001)
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.