Nebýva zvykom, aby sme sa na Metalopolise venovali politike, no práve v týchto dňoch si pripomíname dvadsiate výročie Nežnej (zamatovej) revolúcie z roku 1989. Práve toto výročie bolo dôvodom, aby som oslovil viaceré osobnosti z bývalého Československa a poprosil ich o zodpovedanie štyroch otázok. Samozrejme, že som sa s nimi obrátil na muzikantov, aby som zachoval aspoň nejakú súvislosť s väčšinou hudobným obsahom nášho webu.

Na odpovede si našli čas: Jiří „Big Boss“ Valter, Fedor Frešo, Jožo Ráž, Vilém Čok, Ján „Hony“ Haubert, Vladimír Mišík, Láďa Křížek a Palo Chodelka.

Jiří „Big Boss“ Valter (ROOT, EQUIRHODONT, BIG BOSS)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- No tak po pravdě jsem se dobře bavil. Hlavně když lidé stáli na náměstích, zvonili klíčkama a volali: „Havel na hrad – Havel na hrad!“ a přitom vůbec nevěděli kdo to ten Havel vlastně je. To byla fakt legrace. No a chvílemi jsem se rozhlížel kdy zase přijedou tanky, protože jsem zažil také rok 1968.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Žádné změny kromě volného cestování přes hranice nenastaly! Komunisti mají obsazené veškeré důležité posty. Politici jsou z devadesáti procent bývalí členové komunistické strany – stačí se podívat na jejich ročníky narození a zjistit si co dělali před revolucí. Vzpomínám si, jak asi měsíc po revoluci byl v TV rozhovor s bývalým náčelníkem StB a on na závěr rozhovoru zcela otevřeně řekl: „Ručím vám za to, že do patnácti až dvaceti let, budeme mít zase všechno pod kontrolou!“. Když se rozhlédneš dneska, tak zjistíš že je to pravda. A co je nejhorší? Že vláda místo aby se starala o takzvané „blaho“ svého národa, se stará pouze o to aby se sama měla dobře. Doufám že zase přijde nějaká revoluce a smete je z povrchu. Kdo přijde po nich už je jedno. Ale nemůže přijít už nic špinavějšího než je tam nyní.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Za totality jsem byl zavřen 5 let za paragrafy, které dnes již neexistují. Takže nyní se mi žije lépe. Mou kapelu ROOT pronásledovali a mě tahali na výslechy, atd. Takže v tomto je to lepší. Můžeme svobodně hrát po celém světě.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- A divíš se těm lidem? Já se jim nedivím. Ale uvědom si, že český národ nebude spokojen nikdy s ničím! Už proto, protože žádný český národ neexistuje. Dříve to bývala Říše Velkomoravská a byla to největší říše v Evropě. Potom se z ní stalo smetiště národů. Všichni kdo tudy prošli, zde zanechali svůj odpad a putovali dál. Římané, Germáni, Keltové, Slované, Avaři, atd., ti všichni tady žili a odtáhli. Po nich zbyl jen odpad. Proč si myslíš, že tomuto místu Evropy se říkalo „smetiště nebo prdel Evropy“? A co jsme zdědili po těchto předcích? Pouze nenávist jeden k druhému a ke všem ostatním. Češi jsou po celém světě známí jako největší zloději a podvodníci. Nevím, co si o tom myslet. Takže se nedivím, že lidé nostalgicky vzpomínají. Kdyby se vrátil minulý režim, tak by zase vzpomínali nostalgicky na tento režim.

Fedor Frešo (FERMATA, COLLEGIUM MUSICUM)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- Začiatok novembra nás s kapelou zastihol na zájazde v Španielsku. Prišli sme domov  a nestačili sa diviť. Teda konečne teraz to príde? Už je to tu? Už nebudú komunisti? Príliš krásne na to, aby sa tomu dalo uveriť. Ale našťastie sa tak aj stalo, aspoň to tak vyzeralo. Stále sme pozerali televíziu, robili sme čo sme vedeli, teda aspoň držali palce všetkým tribúnom revolúcie.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Zmenilo sa všetko, čo sa zmeniť malo. Začali sme pomaly kráčať k demokracii, slobode, otvoreniu hraníc, a mnohým iným krásnym veciam. Postupne sme vstúpili do NATO, EÚ, Schengenu, zaviedli sme euro. Dodnes neviem, čo si mám myslieť o rozdelení Československa. Dnes sa mi zdá, že na nás ušili búdu páni tam hore. Mám výhrady voči spôsobu, akým sa to stalo. Smutné je však, kam to celé dospelo a kto je dnes na čele národa. Nie najlepší, najskúsenejší, najmúdrejší, ako by to malo byť, ale samá svoloč. Hnus. Primitívi, hajzli, klamári, obracači kabátov, ľudia, čo len bažia pomoci, aby ju mohli zneužívať a hlavne mať prospech. Rozkvitá klientelizmus, korupcia, sme stále svedkami arogancie moci. Pred voľbami potom každý naladí tú najmilšiu tvár, nasľubuje hory doly, tvári sa, že mu je blaho národa nadovšetko, len aby ho preboha zvolili. Vyfarbí sa až neskôr. No, je to na vracanie.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Dnes je neporovnateľne lepšie. Komunisti sa síce otriasli, naďalej nám vládnu a kradnú, ale beriem to ako nutné zlo. Hoci som veľmi za komunistov netrpel, predsa len bol môj život a život mnohých iných poznamenaný všetkým tým, čo nám vrchnosť nachystala, bola nesloboda, človek nemohol otvoriť ústa, nemohol si ani zvoliť, koho chcel, nedalo sa cestovať, nedalo sa pracovať s peniazmi, o podnikaní ani reči,  muzikanti sa často museli skláňať pred súdruhmi, kto nebol komunista, mal to vždy trochu ťažšie. Svoje by mohli povedať tí, ktorí boli vážne perzekvovaní, vyhadzovaní z roboty, ktorí nemohli svoje deti dať do škôl a tisíc iných vecí.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Myslenie ľudí, ktoré bolo úspešne pol storočia manipulované týmto smerom sa asi nedá tak rýchlo zmeniť. Boli sme vedení k pasivite a poslušnosti. Za odmenu sme mali právo na prácu. Iste by aj dnes veľa ľudí najradšej prijalo akýkoľvek diktát, len aby nemuseli nič dávať, aby mohli za málo pracovať a jednoducho vegetovať ďalej. Koľkokrát som v týchto časoch počul: „dajte mi robotu“. Dajte. Zaradím sa do šíku, prijmem hoci aj facku a budem mať pokoj. To, že nekomunizmus výborne funguje v iných končinách sveta ma nebude zaujímať, veď komunisti nám o zahnívajúcom kapitalizme stihli naklamať dosť. Tá nostalgia je veľmi nebezpečná. Absolútne sa vytratila akákoľvek osveta. Češi neustále poukazujú na zločiny komunizmu, u nás nič. Naša vláda, parlament, dôležité miesta, to je samý komunista  alebo jeho synček. A tí ďalej kradnú, bohatnú, majú moc a smejú sa ľuďom do tváre. Nemyslím, že by títo mali záujem hovoriť o komunizme pravdu. Veď im sa vodí naďalej dobre a nežná revolúcia neposunula komunizmus mimo zákon. Tak čo? Bol som pobúrený, keď som videl, ako sa ku komunistom hlási dvadsaťročná dievčina, ktorá však o tom nemôže vedieť nič.

Jožo Ráž (ELÁN)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- Prežíval som dobre a tam, kde vždy.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Ako nevyhnutnú katastrofu.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Komunizmus mal svoje výhody, ale načo plakať nad rozliatym mliekom.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Tak, ako hovoríte.

Vilém Čok (VILÉM ČOK, PRAŽSKÝ VÝBĚR)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- Měl jsem shodou okolností koncert v Brně.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Myslím, že relativní svobodu už tady máme, především v oblasti cestování, ale zlodějů bohužel neubylo.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Jako perzekuovaný umělec jsem samozřejmě nenáviděl komunistickou zvůli. Teď mám volné pole působnosti pro svou seberealizaci a své cíle. Doba je sice tvrdší, peníze vládnou stále více, ale já bych teď neměnil.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Spousta lidí na dnešní dobu nadává, především v otázce financí. Je třeba si však uvědomit, kolik peněz lidi brali před „revolucí“ a kolik co tenkrát stálo. Například auto bylo za 50-tisíc, ale výplata byla jen 4 tisíce. Sám jsem se účastnil pořadníku na škodovku, nebo jsem uplácel prodavačku kvůli mandarinkám pro své syny. Takové věci byly na denním pořádku, což bylo neuvěřitelně ponižující. Technologický pokrok komunisti neuměli, ani mu nerozuměli. Současný problém vidím v tom, že v důsledku státní politiky tedy i státní zadluženosti může zkolabovat důchodová reforma. A za druhé, průnik nadnárodních korporací a firem do státního aparátu. To povede ke skupování státního i nestátního majetku. Tohle by se mělo rychle vyřešit. Nemůžete však chtít vrátit minulý režim. To by byla demagogie.

Ján „Hony“ Haubert (VISACÍ ZÁMEK)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- Převážně jsem v Praze pobíhal po ulicích.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Zaplať Pánbůh za ně!

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Za totality jsem nemohl nic, jen držet hubu. Za působení ve VISACÍM ZÁMKU mi hrozil leda kriminál. Od revoluce se hudbou v klidu živím. Vlastně si teď žiji báječně.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Lidé mají sklon veškerou minulost přibarvovat na růžovo. Já sem byt dostal až v roce 1991, předtím jsem musel kočovat. Pracovní povinnost taky nebyla nic moc. Režim přísně dbal na to, aby nikdo nedělal to, co ho baví. A volná místa byla hlavně v kotelnách a v dolech.

Vladimír Mišík (VLADIMÍR MIŠÍK & ETC, ex-FLAMENGO, ex-BLUE EFFECT)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- Prožíval jsem ho přípravou benefičního koncertu „Pro Kalifornii“, jehož výtěžek měl být poslán na pomoc po zemětřesení a který se překotným vývojem změnil na „Koncert pro všechny slušný lidi“. Jezdili jsme také po republice s mnoha dalšími hudebníky a pomáhali jsme vysvětlovat změny, které přicházely.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Změny jsou obrovské, ale není všechno tak ideální, jak jsme si to představovali. Jsou věci, které mi velmi vadí. Jsme bohužel vnitřně stále ještě postkomunistické země. Ta naše demokracie je nějak divná.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Určitě se mi žije lépe dnes. Hraju co chci a mám to štěstí, že na nás chodí lidé v dostatečném množství, abychom se dobře uživili. Tohle štěstí nemá každý. Jsem v důchodu a ten je takový, že musím, pokud možno, do smrti hrát. Pokud to půjde, bude snad dobře. Za bolševika to byl pouze „boj o holý život“.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Já tedy žádnou nostalgií netrpím. Díky komunistům jsem práci naopak často neměl. Vůbec se mi po nich nestýská. Navíc, všude kolem jich stále máme dost a dost.

Láďa Křížek (KREYSON, DAMIENS, ex-CITRON)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- V tom období jsem spolupracoval na písni „Dlouhá míle“ s Karlem Svobodou ke stejnojmennému televiznímu serialu. Vždy, když tuto píseň zaslechnu, vybaví se mi ta doba plná touhy po změně.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Polistopadová doba otevřela brány všech našich emocí. Tento obraz můžeme sledovat nyní kolem nás.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- Každá doba nese s sebou něco dobrého i méně dobrého. Asi nejvíce mě na této naší nové době mrzí, že pro potřeby rodiny musí pracovat více a více žen a nemohou se věnovat svým dětem v době, kdy matku mnoho potřebují.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Je dost složité krátce odpovědět na tuto otázku. Je však jasné, že najít společenský řád, který by se zamlouval všem, je velmi těžké.

Palo Chodelka (LIQUID BOOGIE ROLL, ex-CITRON)

Ako a kde ste prežívali november 1989?
- November 1989 som prežíval v Bratislave a na Morave v Novom Jičíne. V tom čase som študoval na vysokej škole v Bratislave a zapájal som sa aktívne do mnohých študentských aktivít.

Ako dnes vnímate spoločenské zmeny, ktoré nastali po novembri 1989?
- Vnímam ich pozitívne, pretože konečne umožnili mnohým ľuďom slobodne žiť. Samozrejme, že niektoré zmeny neprebiehali úplne ideálne a s potrebným tempom, ale dôležité bolo zosadenie vlády komunistickej strany.

Skúste porovnať svoj život za totality a dnes. Kedy a prečo sa vám žije (žilo) lepšie?
- V každom prípade sa mi dnes žije lepšie. Mnohí hudobníci môžu určite potvrdiť, že za čias totality to nebolo jednoduché. A v rockovej muzike zvlášť. V dnešnej dobe sa môže talentovaný rockový hudobník bez problémov prezentovať a v lepšom prípade aj presadiť.

V našej spoločnosti vládne istá miera nostalgie za minulým režimom. Každý mal prácu, všetci mali kde bývať, atď. Váš pohľad?
- Minulý režim vníma pozitívne snáď len staršia generácia. Myslím si, že väčšina strednej generácie chápe, že zmeny, ktoré nastali po novembri 1989 boli jediným východiskom. No a tí najmladší našťastie komunistický režim na vlastnej koži nezažili. A dúfam, že nič podobné ani nezažijú.

Zaujímavé linky:
[ totalita.cz ] [ kpvs.sk ] [ kpv-cr.cz ] [ upn.gov.sk ]