Saláh ad-dín Júsuf ibn Ajjúb, zkráceně Saladin, je stále fascinující postavou blízkovýchodních dějin. Sjednotitel Arabů v boji proti křižácké nadvládě neustále inspiruje i badatele. Jedním z nich je i britský expert na středověk Geoffrey Hindley, jehož kniha z roku 1976 se v roce 2007 dočkala opětovného vydání a letos i české edice. Nepříliš rozsáhlé dílko se soustředí především na vzestup moci vojevůdce kurdského původu, jeho působení v Egyptě, následnou úspěšnou snahu o ovládnutí mocných městských států v dnešní Sýrii a Iráku a především na bitvy s křižáckými armádami. Ačkoliv se jedná o veskrze historické pojednání, autor jej opatřil trošku provokativním podtitulem „Počátky džihádu“, čímž jasně deklaruje ambici dát některé historické souvislosti do kontrastu s dnešní realitou střetů muslimského a západního, nebo chcete-li křesťanského světa. Právě účinnou islámskou propagandou a burcováním víceméně lhostejných vládců menších a bohatých blízkovýchodních států dokázal Saladin sjednotit do té doby vlastními půtkami rozhádaný arabský svět a dobýt zpět město Jeruzalém. Hindley se důkladně věnuje všem faktům souvisejícím s význačnými střety a neopomíjí ani události, které jim předcházely. Čtenář se tak dozví i mnohé o rozporech, které vládly i mezi samotnými představiteli křižáckých států. Britský historik se sice nepouští do žádných provokujících polemik s již známými fakty, jeho publikace však poskytne velmi čtivý, kompaktní a navzdory poměrně skromnému rozsahu i fakticky nabitý obraz jedné osobnosti, dodnes pro své vůdcovské i lidské kvality uctívané na obou stranách „barikády“, která kdysi tvořila křižácké války ve Svaté zemi.