Když jsem se poprvé dozvěděl o této akci a o kapelách, které zde měly účinkovat, neváhal jsem a začal si zajišťovat volný čas na termín konání. I přes drobné komplikace se mi to nakonec povedlo a já se tak mohl těšit na vystoupení studiově velmi přesvědčivě znějících INNER FEAR, se kterými jsem do té doby na živo neměl tu čest, neméně nadějné IMMORTAL TEARS slavící ten den páté výročí založení své kapely a také ostatní v českých hájích vcelku známá jména.

Jako první byli na programu Brněnští SEZARBIL, jejichž vystoupení bylo ale z důvodu odchodu bubeníka zrušeno a tak se divákům představila dodatečně povolaná pražská blacková smečka ELEDHEL, která po rozpačitém zkoušení i přes nepříznivou návštěvu předvedla poměrně slušně zvládnutý set skladeb, v nichž dominovaly poslechové, sladké melodie nenásilně podané v rovinách daného žánru doplněné ne příliš agresivním, jako spíše temně recitujícím, hlasem. Na klucích byla patrná nervozita, ale i přesto si myslím, že se skutečně neměli za co stydět. Netrvalo dlouho a byli jsme svědky českého unikátu-za mikrofon death metalových MURDER PERSONS se totiž po vzoru Angely z ARCH ENEMY postavila podobně morbidně zpívající slavice, z jejíhož projevu šedly zpěvákům ze zbylých skupin vlasy. Kapela však z mně neznámých důvodů využívá pouze služeb monotóního automatického bubeníka, který jistě na dobrém pocitu z hudby nepřidá.

Koncertní místnost se pomalu, ale jistě zaplňovala. Když se chvíli před půlnocí ke slovu dostali s elektronikou koketující dark/black metalisté INNER FEAR, měli před sebou již slušný počet diváků. Zatímco z reproduktorů znělo temné intro, počali se na pódium trousit členové kapely v čele s výborně teatrálně sehranou dvojicí za mikrofonem. První hranou skladbou nemohlo být nic jiného než "The Odeum of silence"- titulní věc z mnou recenzovaného proma, zde ovšem již v upravené podobě. Dále již kapela předváděla hudbu ze svého právě vycházejícího alba "Thanalogy", na kterém nebudou chybět ani zbylé tři kompozice z "The Odeum…". Z nových a prozatím na žádném nosiči neprezentovaných skladeb, které se nesou v duchu proma, jsme slyšeli "Imprisoned In Forgotten Don Jon", "Masquerade", "Love Is A Poisonous Cunt" a samozřejmě "Thanalogy". Měl-li bych zhodnotit jednotlivé instrumenty, musel bych vyzdvihnout zejména mozek kapely a bubeníka v jedné osobě-Marthuse, o jehož hře mohu mluvit jen v superlativech. Ostatní nástroje, především kytary a zpěvy, bohužel trpěli důsledkem špatného nazvučení a já si proto musel některé party domýšlet podle toho, jak je znám z CD nosiče. Na divadlo si příliš nepotrpím, ale i tak musím přiznat vizuální stránce věci nespornou jistotu a kvalitu, která vyvolávala v publiku kladný ohlas.

Kapel zde hrálo hodně a času na odpočinek bylo málo a tak mezitím, co jsem nic netušíc na dvorku klubu konverzoval s předešlými aktéry, proběhlo nerušeně vystoupení trash-dethovýh F.O.B. Jejich představení vám tedy, vyloučím-li místy si protiřečí názory těch, co měli větší štěstí a všechno viděli, příliš popisovat nemůžu.

Poslední se dostali na řadu pochopitelně "oslavenci" a organizátoři akce, pardubičtí IMMORTAL TEARS, kteří jsou často osočováni z kopírování známých CRADLE OF FILTH, což se v den svých pátých narozenin snažili vyvrátit jednak zařazením dvou skladeb od DIMMU BORGIR ("Metal Heart" a "The Mourning Palace"), ale také například novou skladbou následující hned po doznění intra- "Faerie of Desire". Zbytek času vyplnila hudba z před rokem vyjduvší "Lasombry", kde tvoří přirozený vrchol osmá kompozice na albu "Window to the Garden", která ten den pro netoleranci zvukaře znamenala také tečku za vystoupením těchto nadšenců, u nichž je po pěti letech patrná velmi dobrá sehranost. Pan zvukař byl bohužel opět, jak je u nás nedobrým zvykem, nejstinnější stránkou celého koncertu, i když v případě IMMORTAL TEARS jako kapely ze svého domovského města odvedl svou práci o mnoho lépe, takže i přes tento drobný problém může být kapela se svojí "oslavou narozenin" spokojena…