Pýtanie sa na kvalitu domácej scény zvykne vyvolávať rozporuplné reakcie. Kým prvý si pri zmienke o nej preventívne strká prsty do uší (či skôr do úst?), druhý sa bije s hrdosťou do pŕs a tretí dáva v niečom za pravdu obom. Kto z nich je bližšie ku pravde a aké má pre svoje tvrdenia argumenty? Nielen na túto otázku ponúka odpoveď ďalšia a na istý čas aj posledná anketa. O tom, čo si myslia jej respondenti o kvalitách a originalite českých i slovenských kapiel, ich úspechoch, respektíve neúspechoch za hranicami vlastnej krajiny, si prečítate opäť v dvoch na seba nadväzujúcich článkoch. Ten premiérový obsahuje názory ľudí, ktorí scénu sami tvoria, dosiahli na nej isté úspechy, prípadne sa o ne preukázateľne snažili, či naďalej snažia. Hudobníci hodnotia svojich kolegov, medzi riadkami však aj samých seba.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Metalová scéna v Čechách i na Slovensku je v pohodě. Moc se sice o to nezajímám, ale řekl bych, že čím dál tím více českých kapel jezdí do zahraničí a jsou tam opětovně žádáni. Myslím, že není důvod si stěžovat. Jenom je na tom třeba intenzivně makat a furt se nepomlouvat a nevymlouvat.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Jsme na tom stejně jako všude jinde. Technická stránka věci se u nás vyrovnala se západem a dnes můžeš sehnat kvalitní nástroje i aparaturu za solidní peníz. Entusiasmus u mladých kapel a občas i u dinosaurů tady taky je, takže vše vypadá v pohodě. Každopádně si s sebou neseme břímě totalitních dob a, i když je 20 roků po převratu, pořád na tebe zahraniční promotéři nahlížejí jako na lidi druhé kategorie. Mám na mysli západní část naší polokoule. Na východě je to právě naopak. Pokud máš na mysli hudbu jako takovou, tak všichni hrají to, co se jim líbi, nebo ne? Porovnávání kapel je blbost.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

V první řadě se musíš obrnit notnou dávkou trpělivosti. Musíš to všechno dělat na 100%, jak hraní, tak promo a všechno kolem toho. Musíš něčím posluchače zaujmout, věřit si a nebát se. Hlavně se ale musíte v kapele dohodnout, co vůbec chcete a nerozpadnout se při prvním neúspěchu. Týmová práce je základní kámen. Alespoň si to myslím. Ale přes to všechno to trvá hrozně dlouho, vlastně je to nekonečný boj.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Trendy byly, jsou a budou. Pokud je někdo kopíruje je to jeho věc. Je mi to jedno a upřímně si myslím, že to čas všechno ukáže, kdo jede na vlně trendu a kdo ne. Myslím, že se najdou i kapely ze zahraničí, které kopírují české bandy jako např. MASTER’S HAMMER. V muzice se pořád něco děje, kříží se různé styly, ale stejně myslím, že se už nic moc vymyslet nedá a že vše už někdo někdy hrál. Metal má být agresivní, rychlý a nahlas. A ne za každou cenu originální.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Až na pár vyjímek, kterých je opravdu jen pár, jsou české rockové, potažmo metalové media k smíchu. U nás se nosí "jánabráchismus“. Čím více máš osobních známých ve webzinech, nebo v časopisech, máš daleko větší šanci se prosadit na jejich stránkách. Samozřejmně kámošům se píší jen výborné recenze. Ano, znám pár kapel, které se na základě opravdu nesmyslné a rýpavé recenze pohádaly a rozpadly. Ale co, nestěžuju si, jen konstatuji skutečnost. V podstatě je mi to jedno. Hraju proto, že mně to baví a že můžu naší muzikou potěšit lidi na koncertě, co si zaplatí a takto nebo jinak podpoří naší kapelu. Každopádně těm co dělají svou práci redaktorů, recenzentů a přispěvatelů nezištně volám - SLÁVA!!!

Aký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapiel z globálneho pohľadu, ale aj s prihliadnutím na tých najlepších jednotlivcov?

Myslím, že kvalita je na priemernej úrovni. Naše kapely sa však aj tak nemôžu dokopy nikam dostať, okrem niekoľkých parciálnych úspechov. Asi to bude v tom, že slušne kopírujú trendy, ale neudávajú smer.

Ako sme na tom v porovnaní so zahraničím a prečo?

V zahraničí je to niekde inde, tam sa aj hrozné skupiny dostanú k zmluvám u veľkých vydavateľstiev. Je tam v obehu zjavne viac peňazí, kým u nás je to hlavne o koníčku, zábave vo voľnom čase a tajných snoch niekam sa dostať. Osobne si myslím, že kapely bez silnejšieho finančného zázemia sú bez šance.

Prečo je pre väčšinu našich kapiel také ťažké preraziť aj za hranicami vlastnej krajiny? Čo na to vlastne treba?

Peniaze, kontakty, trpezlivosť, štastie, umenie trafiť sa do rastúceho trendu a nie sledovať trend, čo je už vonku na ústupe. Dúfam, že veci typu mať kvalitný aparát, nástroj a vedieť na ňom hrať písať nemusím (smiech).

Myslíte si, že tunajšie kapely len kopírujú trendy, alebo sa medzi nimi nájdu aj také, ktoré prichádzajú s niečim novým, originálnym?

Skôr to prvé. Sú tu aj originálne kapely, ale ich originalita neoslovuje nikoho okrem recenzentov a pár fajnšmekrov.

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Podpora je veľmi slabá. Veď keď kapela pošle niekam svoje promo, tak sa musí modliť, aby nešlo hneď do koša a vôbec si ho aj niekto pustil. Čo si tak všímam, tak sa presadzujú skôr kontroverzné kapely, s podivnými maniermi a podobne. Prístup v štýle "kamarát s každým“ veľmi nezaberá. Ale všetko je individuálne, bez podpory od bookingovky, manažmentu alebo nejakej zhody náhod a šťastia sa úspechy nedostavia.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Myslím si, že jako zainteresovaný jedinec jen těžko mohu mít nějaký "globální“ pohled na věc. Úroveň interpretů a scény jako takové bude asi (navíc) různá v jejích žánrových periferiích, takže bych se za sebe nepouštěl do nějakého soudu. Svoje zkušenosti mám v tom řekněme extrémně-metalovém ranku a tady myslím, že se to postupem času lepší a profiluje žádoucím směrem. Roste úroveň interpretů, koncertů a i posluchačská obec je čím dál otevřenější, což věci jenom prospívá. Doufám, že tenhle "trend“ bude pokračovat i v budoucích letech a že se to nezvrtne v bezduché southern-post-drone intelektuálství v pruhovaném svetru. Úplně dobrá totiž není žádná strana mince – chce to rovnováhu.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč? 

Tamní subkultura, podle mého názoru, za tou světovou přecejen zaostává, což může být způsobené celou řadou věcí. Za sebe bych řekl, že zásadní vliv má neadekvátní kapitál, který se ve scéně točí. Tahle věc ovlivňuje v podstatě všechno další – kapely, firmy, akce i veškeré produkty s tím spojené. Nerad bych ovšem, aby to vyznělo jako nějaké stěžování si, to nemám absolutně zapotřebí – podmínky jsou jasně dané a je na každém jak se k tomu postaví. Když to vztáhnu na sebe – je jasné, že do muziky mě nikdo nenutí a ani na ni nikdo nečeká, dělám to pro vlastní pocit – jednoduše bych bez toho nemohl žít, ale uvědomuji si i fakt, že by ty produkty vypadaly asi jinak, kdyby poměry na scéně nebyly takové jaké jsou. To je ale život.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Jasným argumentem ve velkém počtu případů je samozřejmě primárně sama hudba a talent, někomu zkrátka dáno je a jinému zase ne. České kapely obecně nejsou pro zahraniční labely a promotéry moc atraktivní (do určité míry to souvisí i s tím, co jsem napsal k předchozímu dotazu), snad i díky tomu, že metal tady nemá zase takovou tradici a je pořád hodně na okraji zájmu – příkladem za všechny budiž Anděl: Hard ´n´ Heavy. Scéna je malá a různé bariéry a limity jsou jasně hmatatelné. Relevantní odpověď na druhou polovinu otázky nemám, možná kombinace stěstí, umu, silného žaludku, ostrých loktů a sebedisciplíny.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Určitě je to většinově spíš o přejímání postupů z venku, hlavně u služebně mladších spolků (o to víc potěší výjimky, ne?), ale nejsem takový mudrlant, abych tady z rukávu vysypal vysvětlení. Sama věc - hrát dnes originální hudbu – je v mé optice celkem utopie. Dá se spíš dělat svojský mix hudebně známého a prozkoumaného, ale nějaký zcela nový přístup v rámci tradičního pojetí subžánru (death, black, doom – co libo) snad už ani není možný. Crossover různých vlivů je cesta jak vytvořit "originální“ fůzi a vidím v tom i budoucnost metalové muziky jako takové.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

No, tady je to zase odvislé primárně od kvality samotné produkce. Zkrátka, když člověk udělá dobrou desku, tak se o to média zajímají. Myslím, že jiný metr není ani dost dobře možný – nějaká selekce být musí a nejde podporovat každou chujovinu. Z tohohle pohledu mi to na scéně přijde adekvátní a myslím, že zájem stran médií je pro každou kapelu (nebo firmu, která za ní stojí) přínosný. I samotná média jsou ovšem limitována jistými hranicemi (o kterých jsem mluvil výš) – všechno souvisí se vším.

A jestli s tím souvisí i úspěch / neúspěch? To je trochu dvojsečná otázka. Jsou kapely, kterým tlačenka pomůže – lidi se o to zajímají a hudbu ocení, ale stejně tak si umím představit i dopad zcela opačný. Je to hodně relativní.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Jsou kapely kvalitní i takové, které nestojí za minutu poslechu. Z těch prvních bych rozhodně vyjmenoval např. PRAŽSKÝ VÝBĚR II nebo ARAKAIN, to jsou skupiny, které snesou nejpřísnější mezinárodní měřítka. O těch druhých mluvit nebudu. To, že mě nebaví je poslouchat, neznamená, že to nebaví ty lidi a že to pro ně nemá smysl.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Řekl bych, že naše scény, přestože nejsou na tom vůbec špatně (alespoň co se rocku a metalu týče), představují jakousi 3. světovou ligu (v tom lepším případě). Rozhodujícm faktorem vždy byla a bohužel pořád je ekonomika a tu má nejsilnější USA a tudíž má tím pádem i nejsilnější hudební scénu, která je určující a ovlivňuje svět. Pro mě osobně jsou absolutní top scény v metalu z Norska a zejména Polska. Myslím, že kapelám jako BEHEMOTH, VADER, HATE a DECAPITATED se svět dívá už delší dobu na záda.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Prvořadým kritériem je samozřejmě muzika samotná, musí být nadprůměrná a vyjímečná. Taková, která se odliší od té masy ostatních, zvukem, kompozičně i díky image. Prostě čímkoliv. Toto samo o sobě avšak dle mého názoru tvoří tak 20% všeho. Ten zbytek je tvrdá práce, korespondence, nahrávání, koncertování, získávání nových fans a taky určitý díl štěstí. Většinou nejen na úkor osobního života, ale i všeho ostatního. Prostě musí být jen muzika a dál nic, ve dne v noci. Takovou oběť je ovšem málokdo schopný dát. Ale bez té první podmínky je to stejně zbytečné.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Zase napíšu, že jsou takové i makové. Je pravda, že u většiny kapel jsou ty jejich vzory více či méně slyšet, ale na jejich obranu je třeba říct, že přijít s něčím originálním je v dnešní době nadlidský úkol. Ale dle mého nározu se to třeba velmi dobře daří brněnské INSANII nebo ROOT. Jiné takové kapely neznám.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Úspěch je v první řadě závislý na té kapele samotné. Sama musí hledat cesty jak se zviditelnit, na média ani peníze se nedá spoléhat. Myslím, že medializace rocku a metalu je adekvátní zájmu veřejosti o ni, i když samozřejmě bych uvítal, kdyby toho bylo víc, zejména v TV. Ale člověk bude vždycky nespokojený. Když to porovnám s tím, co bylo před 20 lety, kdy vycházely články typu "Kult násilí a smrti. Proč?", tak myslím, že teď jsou ty podmínky pro hraní skvělé.

Aký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapiel z globálneho pohľadu, ale aj s prihliadnutím na tých najlepších jednotlivcov?

Kvalita skupín a interpretov je porovnateľná s bežnou západoeurópskou scénou. Samozrejme s ohľadom na obmedzené možnosti našej scény a hudobného trhu. Kvalita skupiny rastie s množstvom odohraných koncertov a primeraným zázemím (technika, manažment), čo je u nás, samozrejme, niekde úplne inde ako v západnej Európe. U nás je to viac menej všetko na amatérskej baze, čo potom samozrejme ovplyvňuje aj prezentáciu skupiny.

Ako sme na tom v porovnaní so zahraničím a prečo?

Z toho porovnania vychádzame pomerne zle. Pomerne malá fanúšikovská obec, nedostatok financií, absencia vydavateľstiev a médií zaoberajúcimi sa rockovou hudbou. Po príklad nemusíme chodiť ani veľmi ďaleko, stačí sa porovnať so susedným Českom. Oproti nemu sme na tom vo všetkých parametroch oveľa horšie. Najhoršie je, že ani nevidím svetlo na konci tunela... Bez masívnej podpory fanúšikov a ich následného tlaku na média sa táto situácia jednoducho nezlepší. Načo má niekto vydávať časopis, album, alebo organizovať koncert, keď to takmer nikto nekúpi, nenavštívi? Ja viem, že je kríza, ale táto situácia tu bola aj predtým. Každý by sa mal zamyslieť, koľko si kúpil za minulý rok albumov a koľko koncertov slovenských kapiel si bol pozrieť.

Prečo je pre väčšinu našich kapiel také ťažké preraziť aj za hranicami vlastnej krajiny? Čo na to vlastne treba?

Keď chceš preraziť za hranicami svojej krajiny, musíš byť hviezdou najskôr doma. A potom musíš byť na minimálne rovnakej úrovni ako ich scéna a najmä sa o tvojej tvorbe musia v danej krajine dozvedieť, čo prakticky ani nejde bez podpory aspoň stredne silnej vydavateľskej firmy. Je to samozrejme aj o sile kapely, ale aj o finančnej podpore. Čo z toho, že u nás funguje super skupina, keď nemôže svoju tvorbu adekvátne podať, či už na kvalitne nahranom albume, alebo na výborne ozvučenom a nasvietenom koncerte? U nás môže hrať niekde trebárs v Brezne aj nová METALLICA, ale čo z toho, keď nenahrá album a jej kariéra skončí odohraním pár desiatok koncertov v malých a zle nazvučených kluboch.

Myslíte si, že tunajšie kapely len kopírujú trendy, alebo sa medzi nimi nájdu aj také, ktoré prichádzajú s niečim novým, originálnym?

Vždy sú kapely, čo kopírujú a vždy sú aj tí, čo sa vydávajú tou ťažšou a nevyšliapanou cestičkou. Samozrejme, že aj ten slovenský "úspech“ je o to ťažší pre kapely, ktoré prinášajú niečo nové, na čo v podstate priemerný poslucháč nie je pripravený. O to viac treba tieto formácie podporovať a držať im palce, lebo toto je cesta ako aj našu scénu dostať trochu do povedomia. Na klony známych kapiel v zahraničí nie je nikto zvedavý, len originalita môže zaujať.

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Otázka je, akých médií? Tie mainstreamové túto v podstate finančne nezaujímavú oblasť ignorujú a tie ostatné majú zase obmedzený dosah a význam. Podpora médií je samozrejme neadekvátna, ale taká je aj podpora fanúšikov, lebo médiá viac menej odrážajú to, čo chcú ľudia počuť, vidieť a o čom chcú čítať. Samozrejme, že čím viac ľudí o interpretovi vie, tým viac ho príde podporiť na koncert, kúpi si nosič. Takže áno, podpora médií je pre úspech veľmi dôležitá. Ale upozorňujem, že na Slovensku sa úspech neodpúšťa - keď sa aj niekomu raz za čas podarí dostať do významnejších médií, hneď si to zlízne...

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Podle mého názoru, je zde několik kvalitních skupin, ale bohužel většinou bez určitého "managerského“ daru, který je dle mého nezbytný, takže hrají a jak stárnou, jejich víra v prosazení slábne a nakonec to vzdají. Velmi často jde o kamarádské svazky. Po určitém čase, kdy se nepodařilo oslnit svět, je hudba brána jako koníček ve volném čase a člověk přestane tlačit na pilu. Ne každý má mediální obličej a schopnosti jako např. Roman Holý (proboha nevytrhovat z kontextu, toho člověka respektuji), aby si mohl "vyzobat“ špičkové muzikanty a vést projekt, který je tzv. soběstačný, tudíž si na sebe vydělá, neboť špičkoví muzikanti nehrají zadarmo. Navíc ne každý je ochotný makat, jako třeba výše jmenovaný Roman Holý. Ve špičce se bere talent jako samozřejmost a je třeba mít štěstí, obrovskou dávku trpělivosti a věnovat hudbě značné úsilí.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

To je polemika tak na pět A4. Nejsme na tom nijak oslnivě. Stačí se podívat, kolik našich umělců vydává alba u majoritních zahraničních společností. A to prosím sousedi Poláci, Madaři, atd. mají alespoň pár "rybek v rybníku“. Proč? Sám nevím, mám jen pár domněnek:

1. Český trh je příliš malý, tudíž nezajímavý. Zahraniční investor vyžaduje finančně silnou domácí základnu.

2. Téměř naprostá absence zahraničních skautů hledající talenty u nás.

3. Skupinám, které jsou schopné, většinou nechybí um, či chuť, ale dostatek peněz a manažment s dobrými kontakty a schopností účinně vyjednávat.atd.

4. Nejsou peníze na z angažování věhlasných producentských jmen ze zahraničí (např. snový Brendan O´Brien, který by mohla přilákat pozornost zahraničních společnosti.).

Čest a sláva skupinám UŽ JSME DOMA, SUNSHINE, KRABATHOR, MALIGNANT TUMOUR, PIGSTY atd., kteří to nevzdaly a bojovaly, nebo bojují dál!

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Bohužel většina našich kapel kopíruje zahraniční vzory a daří se jim daleko lépe, než kapelám, které se snaží přijít s něčím originálním. Je jednodušší zaujmout, protože posluchač dostal to, co vlastně zná. Prosadit se s původní tvorbou je velmi nevděčné a zdlouhavé. Naštěstí jsou zde stále lidé, kteří budou hledat mimo reklamní prostor a těšit se s kapel jako jako PERMON BALET SUPERSTAR, NARAJAMA (R.I.P.), BUTY, ILLUSTRATOSPHERE, PRVNÍ HOŘE, RUDÉ KOSTRY, INSANIA, ILLEGAL ILLUSION, ENDLESS, CALES, RHODIAN, atd. Určitě jsem na někoho ještě zapomněl.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Díky médiím spolehlivě vím, že Agáta Hanychová už nešpulí, ale normálně se směje. A to je dobré. A teď vážně. Postoj k tvrděrockové scéně je takový partyzánský. Je tu Madhouse Michala Husáka, Pomeranč Martina Zellera (má končit kua), několik rádií, které jsou ochotny pomoci, např.Rockmax, Radio Hey, Rádio Beat, Rockzone. Díky Bohu za ně. Nicméně to nevidím do budoucna více růžově, spíš naopak. Myslím, že pro úspěch kapely je podpora médií velmi, velmi důležitá. Pokud budeme akceptovat, že hudba je produkt (kua, půjde to těžko), tak si musíme uvědomit, že bez médií to půjde velmi zvolna, nebo vůbec. Můžeš být nový Mozart, ale pokud o tobě nikdo neví, jsi mrtvý!

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

To je těžká otázka, protože globální pohled na věc nemohu vlastně mít, vždy to bude můj soukromý pohled. Drtivá většina našich kapel nemá světu co nabídnout, kdekdo má kvality v některých ohledech vysoké, ale skomírá to zase jinde. Většinou to vidím tak, že tu máme řadu výborných muzikantů, kteří nemají nápady, a pak řadu nadšenců, kteří neumí hrát. Pak také mockrát něco mezi, a to je pak všechno takové průměrné. Přesto tu jsou nebo byly spolky, které měly nebo mají pro světovou scénu význam, a velký. A to jen tak každá země asi nemá.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Zjednodušeně řečeno, některé kapely by byly desetkrát silnější, kdyby tam byl pořádný vokál s dobrým frázováním. To ty zahraniční kapely mají, a je to mimořádně významný prvek. Našim kapelám chybí tvář, nevytváří vlastní svět, který by spolu s nimi žil. Někteří se o to třeba snaží, ale svázáni konvencemi si netroufnou nějak zásadně vybočit ze zaběhlých témat, tak je to stejně nuda.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Je na to třeba dělat divné věci, provokovat, alespoň v nějakém ohledu do hudby nebo textového pozadí vnášet něco naprosto odlišného od všeho, co na světě existuje. Vedle toho to musí být hudba, která si zachovává určité prvky, na které svět slyší. Nic z toho ale nesmí být strojené a vynucené, musí být člověk skutečně něčím posedlý a do té hudby to patřičně promítat. Všechno to je třeba dělat maximálně extrémně, přehánět to jak jen to jde a nenechat se odradit odpůrci.

Ještě jedna věc, nejlepší šance na úspěch za hranicemi (ovšem stále u úzce specializované menšiny) mají podle mě směry s vazbami na black metal nebo doom metal, právě pro svou eventuální více emotivní stránku. Heavy nebo death metal má nezdolné konkurecne tolik, že tam bych moc nadějí neviděl, zatímco ve vlastní lokalitě ten úspěch může být značný.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Většinou kopírují, to je pravda, někdy záměrně, někdy nevědomě. Bývá to ale stejně dost slabé narozdíl od těch jejich vzorů, pokud by se totiž dostaly skutečně na totožnou úroveň, byli by pak schopni se od těch vzorů odloučit a stvořit něco stejně kvalitního, ale vlastního, a stačilo by k tomu už málo. Jistě jsou tu také mnozí, co vlastní styl razí, ale zase to třeba pro mě není zrovna zajímavé, tak to nesleduji.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Docela podpůrný postoj má většina internetových metalových portálů, píší recenze, dělají rozhovory snad s každým, kdo se na scéně objeví a alespoň trochu něco předvede, informují o koncertech, jsou zdarma dostupné všem a sledovanost mají dobrou. Tištěné časopisy, tam už je to jiné, jeden domácí scénu převážně ignoruje, jiný prosazuje, to bude zaměřením a úmysly příslušných šéfredaktorů i smyslem existence oněch magazínů.

A pokud bychom měli na mysli média jako TV nebo rozhlasové stanice, tak tam je to téměř bez podpory, tato média jsou zaměřena na úplně jiné sféry hudby. Přesto úplně jednoznačně to neplatí, takže i tam se sem tam něco objeví ve speciálních pořadech. Úspěch nebo neúspěch závisí na kapelách samotných, na ničem jiném. Jakmile dělá někdo něco alespoň trochu zajímavého, hlavně díky internetu se o tom lidé dozví téměř ihned. A buď je to zaujme, nebo nezaujme.

Aký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapiel z globálneho pohľadu, ale aj s prihliadnutím na tých najlepších jednotlivcov?

Považujem slovenskú metalovú scénu za veľmi kvalitnú. Kapely ako DEPRESY, GALADRIEL či WAYD dosiahli svetovú kvalitu.

Ako sme na tom v porovnaní so zahraničím a prečo?

Slovenským kapelám chýba profesionálny manažment a posledný krok: vlastný zvukár, záverečné doriešenie image, obeta vydať sa na vlastné klubové svetové turné. Muzika, zvuk nahrávok, nápady a muzikantská úroveň je splnená.

Prečo je pre väčšinu našich kapiel také ťažké preraziť aj za hranicami vlastnej krajiny? Čo na to vlastne treba?

Odpovedal som vlastne hore. Snáď som nenapísal ešte jednu vec – šťastie.

Myslíte si, že tunajšie kapely len kopírujú trendy, alebo sa medzi nimi nájdu aj také, ktoré prichádzajú s niečim novým, originálnym?

Vždy väčšina kapiel kopíruje, ale ten zbytok razí vlastnú cestu a to robí slovenskú scénu podľa mňa originálnu. Kapely ako WAYD, ČAD, LUNATIC GODS (snáď to nebude brané ako samochvála), MORGAIN, DIGITUS IN RECTO sa nedajú len tak ľahko k niečomu prirovnať.

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Aké médiá máš na mysli? Metal je v úzadí, tam, kde má byť. Je to okrajový žáner, takže mu prislúchajú okrajové média. Podľa sily a popularity toho či oného hudobného hnutia vznikajú aj nové weby, ziny, časopisy, rádiá. Kedže metalu ruže na Slovensku nerastú, je logické, že sú tu tri weby, dva ziny, dve rockové rádiové relácie a žiaden časopis. No a tieto existujúce média majú podľa mňa k domácej scéne kladný prístup. Akceptujú ju a pomáhajú jej. Všetko je tak, ako má byť.

Aký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapiel z globálneho pohľadu, ale aj s prihliadnutím na tých najlepších jednotlivcov?

Tu treba byť veľmi individuálny. Na Slovensku aj v Čechách sú dobré, priemerné, veľmi dobré, ale aj zlé kapely. Všetky v rôznom množstve, pričom tých posledne menovaných je asi najviac. Tým sa však netreba zaoberať. V globále mám dojem, že Česi viac kopírujú zahraničné kapely a robia to v priemere lepšie ako my, no zároveň nápadnejšie. U nás je viac takých, čo si idú za vlastnou cestou, ale to zase odhaľuje úroveň daných jednotlivcov. Nachádza sa tu však potenciál, ktorý čoskoro vyzreje a začne sa predierať na svetlo. Alebo sa to už možno deje.

Ako sme na tom v porovnaní so zahraničím a prečo?

Takisto veľmi individuálne. Aj v zahraniči je veľa braku a kópií. Vykrádajú tam už niekoľko dekád tie isté skupiny. Všetko ale závisí od toho, čo si pod pojmom zahraničie definujeme... U nás ešte nikto reálne neprerazil, až na pána Gotta. Nie je tu žiaden manažment, ktorý by mal skúsenosti v zahraničí, ani žiadna vyšliapaná cesta. Preto je také ťažké sa tam dostať. Každý si svoju cestu musí vyšliapať sám, a to je veľmi náročné na talent, výdrž, šťastie a peniaze. Nie všetci na to majú.

Myslíte si, že tunajšie kapely len kopírujú trendy, alebo sa medzi nimi nájdu aj také, ktoré prichádzajú s niečim novým, originálnym?

Každý na niečom vyrastal a je to v jeho hudbe cítiť. Dôležitejšia je úprimnosť prednesu.

Ako vnímate postoj médií k domácej scéne? Je podľa vás ich podpora adekvátna, alebo práve naopak - nedostatočná? Nakoľko od nej závisí úspech, respektíve neúspech kapely?

Myslím si, že u nás dosť hýbe ľuďmi závisť. Ako silná emócia zvykne kolobeh vecí často brzdiť. V médiách nie zriedkavo pracujú práve neúspešní umelci, ktorí ťažko prehĺtajú určité veci. My Slováci sme takí, skôr uznáme degešov zo zahraničia ako niekoho šikovného od nás. A to neplatí len v umení.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Já myslím, že je to stejné, jako kdekoliv jinde ve světě. S tím rozdílem, že třeba u nás nemají hudebníci takové možnosti jako ve vyspělých velkých zemích. Prostě jsou tu kapely na vysoké úrovni se vším všudy a jsou buď zajímavé nebo méně zajímavější.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Jsme na tom úplně stejně, ale nemáme šanci uspět celosvětově, protože jsme tady měli totalitní režim, kvůli kterému nás berou za méněcenný. Můžeš být dobrej jak chceš, ale Nuclear Blast ti nikdy nevydají album a neuspořádají světové turné, protože jsi malinkatý červík - Čech, kterého nemají rádi. Vždycky budeš ten hloupý švejk, kterému se budou smát. Dá se dosáhnout celosvětových úspěchů a uznání v rámci UG dlouhodobou a poctivou mravenčí praci, tak jak jsme to dokázali třeba s ROOT. To je ale vše. Nikdy nebudeme tak komerčně úspěšní jako kapely ze západních zemí.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Viz předchozí odpověď. Možná by to šlo, ale i ta naše povaha je slabá. Angličtinu snad už všichni zvládají, ale jsme prostě poznamenaní tím, co se tu dělo, i když si to nechceme přiznat.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Kdo to sleduje, tak ví že jsou zde kapely na vysoké úrovní, uznávané ve světě, především za svoji originalitu. Jeden přední český muzikant (nebudu jmenovat) už léta nic nesložil, ale vydělává hraním slušné peníze. U piva jsme vedli řeč a on zahlásil, že Slovan nikdy nic originálního nevymyslí. On vyrůstal na ROLLING STONES, taková ta rock’n’roll bluesová šablona furtdokolismu. Prostě Amerika.

Já to vidím úplně naopak. Právě muzikanti ze střední Evropy jsou momentálně pro svět tím nejpřínosnějším. Nic nového už pochopitelně nemůže být. Můžeme tomu dát nový zvuk a všemožně experimentovat, ale vše už tu několikrát bylo. Někdo chce být za každou cenu originální, ale není třeba schopný vymyslet dobrou chytlavou a jednoduchou melodii.

Dost složitá otázka. Všude mají jiný vkus. Např. z vlastní zkušenosti vím, že v recenzích jsou kolikrát psaný úplný nesmysly, přirovnávají nás ke kapelám které neznáme apod. To je ale jedno, na prodej to stejně nemá vliv. Zdráhám se to říct, ale je to především o penězích. Lidi kteří kupují CD a nestahují na internetu, čtou zavedené velké tištěné magaziny a tam je drahá inzerce. Kdo je od nás schopný nebo ochotný zaplatit inzerce ve všech zemích? V magazinech jako Rock Hard, Legacy, Metal Hammer, Terrorizer? Nikdo. Jedině být pod zavedeným zahraničním labelem. Je to běh na dlouhou trať a docela se nedivím, že to kapely vzdávají, když se nic výrazného po letech jejich působení nestane.

Takové to všeobecné povědomí lze vybudovat přes internet skrze profily jako myspace, webziny. Dají se také sehnat nějaké koncerty atd. Tam je to myslím v pohodě. Některé zavedené spolky jsou i na tomhle víceméně nezávislé. Nabídky jim chodí samy od sebe a propagaci za ně dělají láskyplní fanoušci. To se ale poštěstí málokomu. Stádo bude většinou vždy podporovat a slepě následovat to, co znají z médií. To jednak. Pak má hodně vliv to, jak jsi starý, jak dlouho na scéně a jaký jsi způsobil rozruch.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Myslím si, že kvalita českých a slovenských kapel očividně vzrůstá v porovnání s minulými lety, záleží však na stylových mantinelech. Pokud se zaměříme na naši grindovou scénu, jsem přesvědčen, že jestli ne teď, tak jistě za několik let bude patřit mezi světovou elitu, mezi evropskou totiž neoddiskutovatelně dávno patří. Důkazem budiž spousta koncertů v zahraničí mnoha českých i slovenských kapel, které platí za kvalitní nářezy se značkou made in Czech a které se již natrvalo zabydlely v hledáčku promotérů a pořadatelů koncertů.

S jinou sférou, především metalovou, už to tak růžové není. Mám pocit, že naši současnou scénu drží opravdu několik výborných souborů, ale těch spočítám na prstech obou rukou. Co však kvituji s povděkem, je fakt, že nyní vzniká velké množství kapel nové generace, které se nechtějí držet osvědčených postupů a ubírají se vlastními cestami, prostě snaží se být originálními hledači. Jsem tomu tuze rád a těším se, jak naše scéna „vyroste“ za několik let. Chci být u toho. Jmenovat spolky nehodlám, nerad bych na někoho nekolegiálně zapomněl.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Tato odpověď trošku souvisí s předchozí. V rámci světové scény se dokázalo prosadit opravdu minimální množství band díky své vlastní píli, neotřelým postupům, originální stylové směsici či zdařilému epigonství. Rozhodně nelze stále omílat klišé typu: oni na to mají podmínky, nemusí živit rodiny, nemusí chodit do práce atd. Pokud člověk své hudbě věří a zcela se jí oddá, úspěch se dostaví dříve či později, samozřejmě s notnou dávkou štěstí. Je to však i o vlastních prioritách, sebeobětování, nakolik si svého hudebního světa vážím a co jsem pro něj ochoten podstoupit.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Těžko říct, těch faktorů bude asi více, nicméně můžeme to shrnout se vším, co jsem již říkal. Některým kapelám chybí ctižádost, ambice, dostatečná motivace něco dokázat či se zaleknou představy nekonečných turné. Sám jsem ještě neobjel tolik míst, abych tu přednesl univerzální recept na prosazení se v zahraničí, ale stihl jsem zaregistrovat určité skutečnosti. Všechno to nejspíše souvisí s tím, že asi nejsme příliš zajímavým lákadlem pro zahraniční pořadatele, ale na vrub přikládám především laxnost, nedostatečnou propagaci a absenci dravosti po zviditelnění své kapely. Je sice moc hezké, že pár kámošů tě poplácá po ramenech, dáte si v místním lokálu pivko a pokecáte, jaká že jsi to hvězda. Jenže když jsi zavřený ve sklepě, kde o tobě nikdo neví, můžeš hrát prvotřídní muziku bez šance se prosadit. Takových příkladů znám několik. Na lámání chleba totiž dochází, jakmile překročíš rodnou vísku a cestuješ někam 1000 kilometrů kvůli pár minutám slávy. Jestliže však uspěješ, pozvou tě jiní a absolvuješ stejný výlet znovu. Lidé si tě pak najdou sami, a pokud vydržíš, zažíváš další a další akce. Takže jen trpělivost, důvěra v sebe sama, aktivní přístup a samozřejmě relativně kvalitní hudba tě můžou povznést a díky tomu nabýt opravdu neuvěřitelné zkušenosti. Takže propagace, propagace a zase propagace.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Naše scéna jen nekopíruje zahraniční trendy, ty kapely, které přichází s inovativním přístupem, skutečně vznikají nebo již hrají, ale pořád je jich jak pověstného šafránu. Připadá mi, že kopírek velkých či větších kapel nalezneme snad všude. Každý nějak začínáme, někdo se učí skladby svých oblíbených interpretů, což působí velice lacině, jiný pouze infiltruje jistou náladu či postupy a dotváří je po svém. Okamžik pravdy nastává, kdy vidíš onu kapelu po několika letech, a zjistíš, jestli u toho kazeťáku se sluchátky zůstali dodnes, nebo se vydali jiným směrem a vybudovali si pozici kapely s nezaměnitelným rukopisem.

Samozřejmě, obecně lze říci, že dnes už je velmi těžké přijít s něčím novým, neobjeveným, zvlášť s přihlédnutím k nepřeberným stádům nových a nových kapel, které se snaží o totéž jako ty. Stále však lze přijít s originálním mixem nálad, riffů, melodií a stylových odnoží. Každý má naděleno určitou porci talentu či cítění a je pouze na něm, jak s ním naloží. Možnosti existují vždy.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Museli bychom média rozdělit na několik druhů. Tištěná média u nás již prakticky nevychází kromě několika kvalitních a parádních časáků, jež mají mou poklonu a v nichž si velice rád počtu. Fenoménem doby se stávají totiž webziny, které dodávají kapelám vcelku masivní podporu. Kontakt s nimi většinou nečiní potíže, redaktoři bývají často velkými fandy hudby, někteří jí dokonce i rozumí, takže není problém svou kapelu prezentovat na jakémkoli portálu zabývající se hudebními seskupeními, funguje to skutku perfektně. Člověk musí však chtít nebo se aspoň snažit v této oblasti něco podniknout.

V rádiích metalovou hudbu také moc neuslyšíme, ale čest několika výjimkám, kde lidé dávají prostor i těmto marginálním žánrům. Tristní situace však nastává v souvislosti s prezentací své kapely v televizi. Nebereme-li v potaz hudební stanici Óčko, v nedávné době i Noc s Andělem či nějaké internetové televize, výčet prakticky končí. Takže v této oblasti cítím obrovské rezervy a velké zklamání.

Úspěch či neúspěch relativně na těchto médiích závisí, příkladem budiž pozitivní recenze na tvou nahrávku, ke které si díky ní najde cestu určité množství lidí. Může se ale stát i opačný případ a ruku na srdce, někteří tuzemští muzikanti občas trpí až přílišným pocitem vlastní důležitosti a jistým druhem narcismu, jako by byli nedotknutelní. Nedokážou v případě negativních ohlasů stáhnout ocas a přejít tuto “újmu“. Začnou se nevraživě pouštět do argumentace s redaktory a ani si třeba neuvědomí, že kritika je může posunout dál, pokud je tedy konstruktivní a věcná. Tím pak zbytečně víří hladiny scény a vznikají naprosto nesmyslné konflikty. Přitom často kvalitní recenze na nahrávku můžou být odrazovým můstkem pro další hudební mety. Existují i kapely, které však média nevnímají, a jdou si svou cestou ignorace. Samozřejmě je to každého věc, jak s médii komunikuje, já však za sebe můžu říct, že mi velmi pomáhají. Tvrdím, že i díky nim jsem si splnil pár svých skrytých tužeb ohledně kapely, jejich služeb využívám dnes a denně. Jistě v tom budu pokračovat i nadále.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Jako v mnoha jiných zemích na této planetě, i v České republice a na Slovensku jsou kapely vynikající, průměrné a špatné. Tady není co porovnávat. Vše je pouze a jenom v lidech a jejich pracovitosti a odhodlanosti.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

To netuším (smích). Ale zřejmě s tím bude mít něco společného pracovitost, píle a taky trocha toho štěstí.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Když nepočítám pár časopisů, webzinů a jeden pořad v TV specializující se na metalovou hudbu, nedá se o žádné větší podpoře ze stran médií vůbec mluvit. V České republice a na Slovensku se většina obyvatelstva pořád dívá na tento hudební styl skrz prsty. Nemluvě o tom, že v dnešní době může psát na internet jako "žurnalista" opravdu kde kdo, což taky nevidím jako tu správnou cestu podpory... A samozřejmě, že média mají obrovský podíl na úspěchu toho či onoho interpreta.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Kvalita českých i slovenských kapel napříč žánry je na dobré úrovni. Mám v oblibě několik bandů i jednotlivců z obou zemí, určitě i z dob dřívějšího Československa.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Úplně stejně jako všude jinde ve světě. Ale ve světě nemají český jazyk – jejich mínus (smích).

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Záleží na tom jak chápeš termín "prosazení se“. Pokud na to nahlížíš tak že by v co nejvíce zemích světa měly pravidelně vystupovat naše kapely podporované lokálními časopisy, tak to opravdu není úplně jednoduché. Dříve platilo, že kapela musela být pod nějakou firmou nebo manažmentem a tyto subjekty se ji svými aktivitami snažily někam dostat. S nástupem internetu se ale mnohé změnilo ve prospěch kapel a každý má ty možnosti v podstatě stejné. Je k tomu potřeba hlavně hrát a mít představu o tom, kam by ta kapela měla asi směřovat.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

V Brně máme dostatek originálních kapel, které nejsou poznamenány trendy a už vůbec ne potřebou někoho kopírovat. Namátkou vzpomenu tři rozdílné smečky – ROOT, INSANIA, FORGOTTEN SILENCE. A například ROOT je uznávaný pojem u mnoha fans i hudebníků po celém světě. Někteří z nich se o kapele opravdu zmiňují jako o zdroji inspirace.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Pokud jde o metalovou scénu, tak jde o naprostý nezájem a pohrdání. Na pořadu dne jsou Superstar a bulvár o nulách opíjejících se v centru metropole. V Norsku se nejen v rockových magazínech dozvíš něco o DIMMU BORGIR nebo IMMORTAL, stejně tak ve Státech je běžné když v nejčtenějším deníku je přes půl strany fotka SLAYER. O našich rádiích nebo dokonce křesťanstvím prolezlé "veřejnoprávní“ TV nemá smysl mluvit… Kvalita se ale prosadí i bez těchto sraček.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Já osobně si myslím, že česká scéna je daleko kvalitnější než ta zahraniční. České kapely jsou mi daleko bližší než ty cizí. A nejlepší jednotlivci? Nad tímhle jsem tímto způsobem nikdy nepřemýšlel. Buď se mi ta muzika líbí nebo ne.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím a proč?

Jak jsem psal výše. Myslím, že daleko lépe. Jen to nějak u nás lidi neumí ocenit. Radši poslouchají muziku "cizí“ jenom proto, že je ze zahraničí. Přitom to může být sebevětší "sračka“. Ale jsou z ciziny. Tohle fakt nemusím.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Ono je to nejak těžké? Já v tom vidím jiný problém. Kapelám se moc nechce jezdit 20 hodin někam si zahrát a pak zpátky zase 20 hodin. To raději hrajou tady za humny. Ale bandy co jsou někde u hranic přeci hrajou v cizině. V Polsku, Slovensku, Německu. Dle mého bez problému.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Myslím tak půl na půl. Někdo je originální, někdy až moc, až na hranici poslouchatelnosti. A někdo prostě jede ve vyjetých kolejích svého stylu. Ale to je přeci všude. U nás i v cizině. Už dlouho se ke mně nedostalo něco originálního a přitom pěkného. V muzice už asi není moc co vymýšlet.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik na ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Popravdě? Myslím že naprosto nedostatečná. Když si čtu recenze na domácí scénu, v kterých je pořád dokola "tahle kapela má horší angličtinu“, nebo naopak "proč zpívají česky“… Proč ale nikdo nenapíše, jak hroznou angličtinu mají všechny ty světový kapely z Německa, Holandska, Finska? V recenzích na cizí kapely se všichni rozplývají jak je to super. Přijde mi, že nám chybí trošku té národní hrdosti. Což mi mrzí. V Čechách je mraky dobrých kapel.

Jaký máte názor na kvalitu českých a slovenských kapel z globálního pohledu, s přihlédnutím na ty nejlepší jednotlivce?

Myslím, že do světového standardu nám ještě velký kus chybí. Vždyť mezi našimi interprety nemáme ani jednu kapelu světového formátu, což sice kvality naší scény do jsité míry nevyvrací, ale hlavně ani nepotvrzuje.

Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím?

Špatně.

Proč je pro většinu našich kapel tak těžké prorazit za hranicemi vlastní země? Co je k podobnému kroku vlastně potřeba?

Problém vidím v určité české "malosti" a spokojeností s málem. Možná to souvisí i ušlápnutým vnímáním světa, když jsme půl století byli pod nadvládou jiného státu či se slabší ekonomickou situací, kulturní zaostalostí a dalšími aspekty, které dohromady tvoří výslednou situaci. Ale základ k proražení vidím v tom, že člověk opravdu něco chce a jde za tím - když se sejde celá kapela takových lídí (u nás i tak nemožné), je to solidní základ ostatní negativní aspekty překonat.

Myslíte si, že tuzemské kapely jen kopírují trendy nebo se mezi nimi najdou i takové, které přicházejí s něčím novým, originálním nebo dokonce určují směr do budoucna?

Následování trendů je všeobecný problém celé hudební kultury, nej jen domácí scény. Čistě teoreticky, i kdyby se nejednalo vyloženě o trendy, nemá naše scéna mnoho originálních želízek v ohni. Samozřejmě čest vyjímkám, ale nikdy se nejednalo o tak zásadní věci, aby diktovaly škatulky či směr. Na druhou stranu, když vzpomeneme DEMIMONDE, FORGOTTEN SILENCE, AGNUS DEI a pár dalších - to byly poměrně velmi svébytné a originální spolky, které však patřily spíše mezi vyjímky potvrzující pravidlo.

Jak vnímáte postoj médií k domácí scéně? Je podle vás jejich podpora adekvátní nebo právě naopak - nedostatečná? Nakolik od ní závisí úspěch nebo neúspěch kapely?

Vzhledem k tomu, že jsem roky sám psal do mnoha médií, příjde mi dnešní situace opravu mizerná. Krom všelijaké kvality většiny zinů se tu najde pár opravdu na úrovni, které si jsou vědomi svého téměř monopolního postavení ve vztahu ke čtenářům a jejich přístup k různým UG subjektům je na samotné hraně principu fungování takového média. Naopak, když mají vlastní zájem na spolupráci (akreditace atd.), je jejich přístup až překvapivě vstřícný. Myslím, že větší snaha českou scénu někam dostat a mnohdy i pokora v jednání by mnohým periodikům neuškodila.

Autori: Klypso, Koscj a RIP.