Zde jest další nakousnutí z nadcházejícího SR8 – tentokrát CZ klasika. Není jistě třeba tyhle matadory české brutální scény zvlášť představovat… Po delší odmlce se Imperiálové s novou sestavou opět slušně rozjeli… Od melodických kláves v úplných počátcích se nyní dopracovali až k extrémní formě čehosi, čemu sami nadávají “virtual death/grind”. O tom, jak k tomu došlo, stále dochází a pevně doufám že nadále docházet bude, jsem se optal vlastně téměř všech z kapely. Vyhnul se tomu jen kytarista Jaroušek, kdovíproč…

Zdarec... Doba, kdy Imperiálové lavírovali mezi totálním rozpadem, vypůjčováním si cizích zpěváků a programováním dalších skladeb do automatu je naštěstí definitivně pryč. Neoficiální vydání „Proma 2001“ nakonec vedlo k jeho umístění na kompilačce Czech Assault u Relapse, takže první světově distribuovaný titul už máte taky za sebou... Celkově se tedy zdá, že Imperial Foeticide se po poměrně dlouhé stragnaci opět slušně rozjeli. Co bude dál? Máte už další materiál, který by eventuálně mohl skončit vypálený do drážek samostatného CD?
Tomáš: No, musím říci, že období, kdy Olda praštil s managementem a Petr přestal zpívat nebylo zrovna to nejšťastnější v historii kapely. A to vypůjčování... Po krátkém uvažování o mém zpěvu jsem se skutečně domlouval s Tomášem z I.B, že u nás bude zpívat jako host. Snad by to tak i dopadlo, kbyby mě a kluky pořád neuháněl Martin Abrman, ať zkusíme jednoho jeho známého, který zpívá v deathové kapele, je death/grind maniak, a nudí se tam... A jak to dopadlo už hodně lidí ví. Ze začátku to nebyla žádná sláva, ale Michal je člověk, který na sobě umí pracovat, a myslím, že veliký posun je zcela evidentní. A nový materiál? Dvě skladby jsou již hotové. U IF je skládání mravenčí prací. Propojování kraťoulinkých úseků dohromady a piplání se s rytmy zabírá hodně času. Je to taková daň tomu stylu, co hrajeme. I když... zase tak moc se nepřetrháváme. Poslední dobou nějak příliš často sklouzáváme jenom do jamování. Podle toho, co kdo nahodí, se to přelévá od deathu, punku, heavy, industriálu, bigbeatu až po house. :-))... A co do budoucna? Díky existenci Despise se zase rozjela větší promokampaň, protože se skloubilo rozesílání těchto dvou subjektů dohromady, takže se opět něco začíná dít i z hlediska pošty. A co do hlubšího budoucna? Uvidíme, co kampaň přinese. Zatím máme dvě nabídky na vydání CD, takže snad alespoň nějaká z nich dobře dopadne. :-))

Je nesporné, že účast na kompilačce Relapse je velkým úspěchem. Máte ponětí, jakým způsobem si lidi od Relapse vybírali kapely na toto split CD? A jaký je váš pohled na tuhle poměrně vyvedenou kompilačku? Zaznamenali jste už díky vaší účasti na tomto CD nějaký zvýšený zájem o IF ze zahraničí?
Tomáš: Připadá mi, že lidi u nás absolutně nepochopili význam tohoto počinu. Pro mnohé je to jenom jedna z řady kompilaček a řadí je na stejnou úroveň jako jsou třeba kompilace k letním festivalům. Vůbec jim nedošlo, jak velká je to pocta pro Českou republiku, že se o ní zajímá svět. Relapse je velká a zavedená firma, v podstatě legenda undergroundu, a pokud si nás vybere do své řady kompilací mapujících to nejlepší ze světa, je to obrovská čest. Mimochodem, hodně potěší, když Tom Hailey, který kompilaci sestavoval, tvrdí, že české kapely jsou nejlepší na světě. Možná trošku nadsazené... :-)) Bohužel u nás je to příliš prolezlé malostí a závistí, a tak ta kompilace zrovna tady nemá moc velké přijetí, protože její podpora se nebere jako podpora české muziky, ale jenom jako podpora konkrétních kapel, a zde nastupují osobní sympatie a averze. V cizině je přijímána rozhodně lépe než u nás. Musím se ale zmínit o jedné věci. Stále mě rozčiluje přístup domácí rádoby jedničky na trhu rockových tiskovin, tedy Sparku, kde měl být dvoustránkový profil kompilace, následovaný rozhovory s jednotlivými kapelami. Na to, že Spark má logo vytištěné na bookletu, jako mediální partner, neudělal pro tu kompilaci v podstatě skoro nic. Tedy alespoň nic z toho, co americká strana plánovala. Tady je z mého pohledu velké rozčarování. Ostatně Radim by řekl nejlépe, jak to v tomto plátku funguje. Narozdíl od některých lidí, kteří si myslí, že účast IF byla od nás jenom kalkulace, jak se připomenout, si kapely vybíral Relapse sám. Prostě nám přišla mailem nabídka na účast. Lidé z Relapse hudbu IF znali a chtěli jí mít na kompilaci. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o nikde nevydaný, pokud možno co nejnovější materiál. Jenom pro upřesnění: jedná se o řadu kompilaček nastartovanou brazilským výběrem, pokračující polským a českým. Následovat bude holandský. Kromě českého, kde je pět kapel, byl původní záměr, dle slov vydavatele, vybrat čtyři nejlepší nebo nejzajímavější kapely daného státu. Stojím si za tím, že český výběr je z dosavadní řady zatím nejlepší.

Zařazení ke špičce domácí scény myslím nikoho z vás neurazí. Naopak si myslím, že je to úspěch zůstat v popředí i přes všechny ty klacky, které Jardovi s Tomášem napadaly pod nohy za posledních cca 5 let. Z původně na danou dobu slušných nahrávek (Earlier..., Pandemie...) se nová sestava IF propracovala k podstatně rychlejšímu, techničtějšímu, brutálnějšímu a především originálnějšímu projevu. Jsou ovšem stovky kapel, které hrají rychlý, brutální a technický death/grind. V čem vy osobně shledáváte onu dávku výrazové originality, díky níž by mělo být lze Imperial Foeticide mezi tou spoustou kapel rozpoznat?
Tomáš: Děkuji za takové pozitivní zhodnocení naší dlouholeté práce. A také za zařazení do české špičky. Upřímně, nezdá se Ti, že tu špičku už pár let tvoří stejné kapely, protože prostě není nová krev, která by zahýbala scénou? ( a co I.B nebo Mentálové? To jsou snad kmeti či co? – pozn.) Ani nevíš, jak je těžké odpovědět na druhou polovinu otázky. Nejsem schopen fundovaně zhodnotit, zda je IF natolik originální, aby vyčníval z linie. Nemám dostatečný odstup na objektivní názor. Jako muzikant vidím, že používáme svoje vlastní specifické postupy, rytmy které málokdo používá, divoké počítání, zvláštní zvuk... Řeknu Ti to takhle. Recenzent, který si Feature dá do přehrávače a zběžně si CD poslechne, většinou napíše: velice rychlé, divný zvuk. A čtenář má pocit těžkého průměru. Nevýhoda pro běžné, výhoda pro náročnější posluchače je ta, že muziku IF musíš poslouchat do hloubky, abys všechny věci pochytil. Jinak to kolem Tebe prošumí. Ale zda to stačí na rozpoznání v globálním undergroundu, tak to tedy nevím.

Tři čtvrtiny IF fungují na tzv. „scéně“ už poměrně dlouho. O Seppovi vím, že je deathgrindový maniak, ovšem co se týče vás ostatních, tak vy nevymetáte každou špeluňku, kde se mihne něco, co smrdí deathmetalem. Naopak bych si dovolil tipnout, že doma nesjíždíte pořád dokola Cryptopsy, Morbid Angel nebo Disgorge... Takže by mě zajímalo, jestli si něco ze současné tzv. /death-grind-thrash etc./metalové scény získalo vaši pozornost. A naopak - jakou jinou muziku máte v oblibě?
Sepp: Základ je samozřejmě nejvyšší triumvirát Suffocation, Morbid Angel a Cryptopsy, ovšem poslední dobou mne - co se death/grindu týče - na zadek posadí, mám pocit, jen ty největší masakry. Za všechny bych třeba zmínil poslední MCD Internal Suffering, MCD Cinerary, z domácích hlavně Alienation Mental a splitko IB/Malignancy, nadále si hodně libuju v Agony Conscience. Nevyhýbám se ani jiným stylům, jako je třeba pořádně hustý HC ve stylu Destroyed By Anger, starý německý trešík /Assassin vede!/, vedle toho mi docela vyrazili dech Slayer na nové desce. Z metalu prakticky všechny extrémnější odnože... Co nemusím je doom, gotický metal a symfonické blacky. S tím ať jdou všichni do DDR... Z nemetalových věcí u mě dlouhodobě vede Björk, ta ženská prostě umí.
Tomáš: Já mám tak málo volného času, že muziku poslouchám vlastně jedině v autě a tam si pouštím hlavně rytmické věci. Ano, nejsou to zrovna brutality, ale kdo hodně jezdí, ví o čem mluvím. Občas si vyposlechnu nějakou novinku, ale většinou si chci oddechnout a pobavit se, takže hodně jedu v klasice metalu. Ty lidi ale musí umět hrát, proto tam třeba mám Death - Individual a Symbolic, Sadus a pak takové legrácky jako Anthrax, Liquid Tension či Linkin Park. U LP to sice není o velkém muzikantství, ale zase jsou tam úžasné aranže. Hlavně u zpěvu a DJ. Od dob poslední desky Gorguts mě kromě Virulence nic moc nezaujalo.
Radim: S časem pro poslech muziky jsem na tom asi stejně jako Tomáš a když už se chvilka najde, tak opravdu nesjíždím jenom tlačenky. Poslouchám všechno kvalitní a na stylu ani nezáleží. Velmi rád si pustím Radio 1 a považuji ho za jediné poslouchatelné u nás. Mám rád dobrou taneční muziku a to v celé šíři tohohle označení. Často navštěvuji Roxy. Dokonce mě baví i německé hardcory typu Thunderdome, které jsou pro mnohé neposlouchatelná hovadina. A samozřejmě mě uspokojuje i moderní jazz, fusion apod. Záleží na momentální náladě po čem šáhnu, ale nikdy to nejsou nudná neumětelská dílka, kterých je i v extrémní muzice vic než dost.

Teď je tu otázka víceméně hlavně pro Seppa... Takže Sepíku, z šílence nadšeně obdivujícího death/grind se z tebe téměř ze dne na den stala „součást scény“. Dneska jsi zřejmě rád, že za Petra dodnes nehostuje Střapák z Intervalů, co? Jaký je tvůj pocit z dosavadního působení v jedné z tvých hudebních model?
Sepp: To bych tedy řekl… Ne že bych Střapovi nepřál jen to nejlepší, ale zároveň si nedokážu představit, co lepšího by mne mohlo potkat. Je pravda, že IF byli pro mne absolutní jednička u nás, obzvláště materiál, který přišel po Pandemii, prezentovaný již v sestavě s Radimem jako živým bubeníkem. Taky když s tím Abro poprvé přišel, jestli nechci zkusit nastoupit na uvolněné místo vokalisty u IF, tak jsem si jen poťukal na čelo, jestli nespadl z Marsu, protože kluci co do instrumentálních a kompozičních schopností u nás těžko hledali konkurenci, ať to nevyzní arogantně, teď mluvím jen a jen z pozice bývalého fanouška IF… Přiznávám naprosto dobrovolně, že taky moje působení byl ze začátku strašný průser. Koneckonců ani dnes nemůžu říct, že jsem si svými výkony stoprocentně jistý, přece jen jsou kluci po hudební stránce podstatně dál, čeká mne ještě obrovský kus práce, musím makat, abych s nimi mohl alespoň trochu držet krok. Petr Knický byl nesmírně talentovaný zpěvák a byl to problém se poprat s jeho linkami, nicméně dnes se už snažím vnášet do zpěvu své představy. Ctím styl původních imperiálovských vokálů, zároveň se však snažím přinášet i něco nového, čerstvé nápady, death metal jde kupředu, tvorba IF se vyvíjí od skladby ke skladbě, nový materiál si to tak žádá.
Přiznám se, že jsem to svého času v sobě řešil, jak se srovnat s tím, že jsem se jako běžný normální hudební fanoušek, případně jako vokalista prakticky bezvýznamné začínající skupiny, ocitl v zavedené a respektované kapele, že jsem se k tomu nepropracovával léta a postupně, ale že se vše semlelo opravdu ze dne na den. Nicméně tu práci stále ještě doháním. Je to obrovská motivace na sobě pracovat. Je to hozená rukavice. Při dynamice vývoje IF při tom tak ještě dlouho zůstane a to mne těší. Nejhorší je, když člověk ustrne na místě, což byl případ Animality, tam již v poslední fázi nebyla žádná potřeba se někam pohnout, nějak se zlepšit, protože už to nebyl problém vymyslet a realizovat vokály.

A ještě pro Seppa a Tomáše... Pánové jak vám funguje spolupráce? Nevadí ti Seppe, že zpíváš myšlenky někoho jiného? Nepomýšleli jste na to tvořit texty nějak společně? A jak jsi Tomáši spokojený s tím, jak tvoje výtvory Sepp presentuje živě?
Sepp: Rozhodně mi nevadí, že prezentuju Tomášovy myšlenky. Tomáš vyjádřil přání si ponechat možnost být výhradním autorem lyriky IF a vzhledem k tomu, že to dělá víc než dobře, nevidím problém. Osobně bych asi nemohl prezentovat něco, s čím bych se nedokázal ztotožnit, tohle naštěstí není ten případ. Taky se nesnažíme někomu něco vnucovat, takže zde je též vše v pořádku. Výjimku tvoří převzaté skladby, tam jde přece jen o něco jiného. Většinou se od textu - minimálně uvnitř - distancuju, protože třeba text k Sacrificial Suicide je opravdu debilní… S tím se opravdu ztotožnit nedokážu, nechci, a naštěstí o to nejde. My si vybíráme covery pouze a jen na základě hudby… To samé platí i pro Malevolent Creation, který momentálně hrajeme, tam ten text rozhodně není žádný zázrak. Není moc kapel, kde by mne texty oslovily natolik, že bych chtěl daný song hrát jen kvůli textové náplni.
Spolupráce na textech je asi taková, že Tomáš přinese hotový text v češtině, který se já pak snažím co nejvěrněji převést do angličtiny, čili nad textem pak diskutujeme, abychom si ujasnili některé myšlenky, což je zřejmě občas i pro Tomáše přínosné, že může vidět reflexi svých myšlenek. Je pravda, že třeba nerozebíráme, jak by měl být daný text převeden do vokálů, protože hlavním kritériem pro tvorbu zpěvových linek je hudba a tomu se přizpůsobí i nafrázování textu tak, aby vytvořená linka co nejvíce zapadla do struktury dané pasáže ve skladbě, aby frázování nebylo na úkor výrazu. V současné době se Tomáš zapojil do doprovodných vokálů, takže je dost pravděpodobné a žádoucí , že budeme v tomto směru daleko více spolupracovat o více se soustředíme na propojení lyrické a hudební složky.
Tomáš: Líbí se mi, jak to Michal dělá. Možná k tomu má až příliš vědecký přístup. Imperial má zvláštní styl skládání vokálních linek, takže občas je to divočina. Michal má ale pravdu, že výraz zpěvu je pro nás prioritou. Zpěv je jakýsi další nastroj, který místo z notového zápisu jede z poskládaných slov. Jediné, do čeho mi Michal mluví, je délka textů. Stále se mu zdají krátké, protože když si je rozepíše do šesti stop, je i poměrně dlouhý text skutečně nedostatečný. Ale jinak mi maximálně vyhovuje moje svoboda ve psaní a vybírání námětů.

Protože texty pro ten váš „virtual death/grind“ tvoří Tomáš, zajímalo by mě, z jakého konceptu při jejich psaní vychází. Takže Tomáši, snažíš se v textech udržet určitou výrazovou jednotu, aby se to k současné podobě IF hodilo, a nebo necháváš své fantazii volný rozlet? Pokus se nějak rámcově charakterizovat svoje současné texty a porovnat je s těmi minulými z dob Pandemie... a Earlier...
Tomáš: Tak jako se skoky mění hudba IF, tak se měnily i texty. Na Earlier byly jednoduše a souměrně psané, šly podle muziky a zabývaly se protidrogovou tématikou. Aby jsem se přiznal, přesné vysvětlení autorových myšlenek neznám, protože při tvorbě jsem nebyl v kapele a s Petrem jsme je nikdy nerozebírali. U Pandemie jsme si to napůl rozdělili s Jardou. Jeho texty se zabývaly konkrétními událostmi. Ty moje byly koncipované jako odraz skutečných události a jejich dopad na psychiku a myšlení člověka. Proto také názvy jako A Small Ball Somewhere Inside Myself, napsaná po autonehodě mé přítelkyně, nebo Screaming To Silence coby protikladná skládanka. Páteř nových skladeb je postavená na mystické tetralogii Another Way, Another Narration. Jsou to takové exkurze za hranice běžného vnímání a do "posunuté" psychiky. Jedině skladba Feature odráží skutečnou událost, a tou je masakr turistů v Luxoru před několika lety. Text je ovšem napsaný z pohledu schodiště, kde to událo. Těchto poskládaných slov si hodně vážím. Současná tématika textů směřuje spíše na spojení biologie s technikou. Asi se také víc hodí k naší hudební tváři. Dlouho jsem uvažoval o novém nasměrování myšlenek a musím uznat, že toto téma je přece jenom intenzivnější než "mystika" textů starých. Obsah dřívějších textů jsem občas prezentoval, ale výklad těch novějších už odmítám. Nasměruji, ale už nerozebírám do hloubky. Rád si hraji se slovy, pro běžné věci používám jiná netradiční označení, a proto by i má snaha tak nějak vyzněla naprázdno. Konzultuji text s Michalem, co která myšlenka znamená, protože chci, aby překlad do angličtiny byl co nejlepší.

Jak to v současnosti vypadá s vašimi zkouškami, když jste tak „kouzelně“ rozlezlí po celé republice..? Jarda bydlí v Kolíně, Tomáš je od Tábora, Radim z Mikulášovic (kde to je?) a Sepp pendluje mezi studiem v Praze a domovem v Prakšicích u Olomouce (je to tak ne?)... Stále se vám daří držet průměr 3,5 zkoušky za měsíc?
Sepp: Není, Prakšice se nacházejí u Uherského Brodu (sorry… pozn.), ale v Olomouci se motám též poměrně často /stejně smekám klobouk před tvými informacemi/, protože tam mám své srdeční záležitosti /Zdenda Šimeček to ovšem není…/. Tomáš: Ten průměr se zhruba stále pořád dodržuje. I když se musím přiznat, že to dojíždění je občas velmi otravné. Od doby, kdy jsem začal používat auto, se časová náročnost zkrátila z pěti hodin na hodinu a třičtvrtě, takže to ještě jde. Jenom finančně je to trochu náročnější. Do Kolína ale jezdím už tak dlouho (7 let), že nad tím ani nepřemýšlím. Tedy snažím se. To, že jsme roztrkaní na všechny strany, celorepubliková kapela, je sice zajímavé, ale přináší to i velké komplikace. Hlavně při skládání nových písní. Není moc zábavné, když přes mobily zjišťujeme, kdo kdy přijede. A na Tvojí částečnou místopisnou neznalost odpovím, že Radimovy Mikulášovice jsou v Severních Čechách, v oblasti Děčína, u Rumburku. On ale stejně v současné době bydlí v Praze, takže dojíždění se pro něj zjednodušilo a překonávaná vzdálenost rapidně zmenšila.

Teď něco pro Radima a Seppa... Jak při téhle časové zátěži, kdy každý máte své zaměstnání nebo studium a Imperiály, zvládáte účast ještě účast ve svých vedlejších projektech či kapelách?
Sepp: U IF se ze znouzecnosti v podobě víkendových zkoušek stala výhoda, protože se můžů přes týden plně věnovat jak škole, tak brigádám, a v pátek s klidným svědomím vyrazit do Kolína. Nehledě na to, že Imperial je též bezvadná relaxace po pracovním týdnu, oba tyto aspekty existují v symbióze - přes týden se nahromadí spousta emocí, nějaký ten stresík, napětí, a to je potřeba nějakým způsobem ventilovat. Ten vnitřní tlak pak vede k daleko intenzivnějšímu opření se do muziky. O tu intenzitu výrazu nám jde především a taková ta „nadrženost“ po týdenní hudební abstinenci pak vede k daleko většímu nasazení na zkouškách a na koncertech. Despise nás zase tolik nevytěžuje, protože nezkoušíme zase tak intenzívně. A když už, tak po zkouškách IF, takže časově to je zvládnutelné. Jde o to, že člověk dělá to, co ho baví. A to je důležité i pro pohodu v ostatních životních situacích. A vůbec, když to miluješ, tak musíš. Radim: Máš rozhodně pravdu, že zejména v poslední době mě moje zaměstnání dost časově vytěžuje. No, a důsledek je celkem jednoduchý - to znamená, že GENETIC THREAT má v podstatě už víc než rok technickou pauzičku, a co se týká DESPISE, tak pro ten jsem si potřebný čas našel. Je ale otázka, nakolik se budu moci věnovat DESPISE v budoucnu.

Když už jsem narazil na ty projekty, nezbývá mi, než se zeptat na momentální dění u Genetic Threat a Despise... Takže pánové, jak to u vás vypadá? Genetic Threat vyšel u Snuff recs. starší materiál jako splitko MC s Alienation Mental, ale dál jakoby se po překopání sestavy po nich země slehla... A Despise mají hotové první promo. O těch Despise bys toho mohl říct trochu víc Seppe, takové „uvedení do děje“, přece jenom je to nová kapela, či zatím spíše projekt... Jaká je spolupráce s Tomem Cornem a Dejvym Krédlem?
Sepp: Co se týče Despise, tak myšlenka postavit death/grindovou kapelu amerického střihu vznikla v Dejvyho a Beavisově palici již před lety. Motivy vedoucí k tomuto kroku by ti pravděpodobně objasnil sám původce Dejvy líp. Pravdou je, že v začátcích Dejvy /kytara/ a Beavis /basa/ požádali Tomáše Corna o výpomoc a chvíli fungovali a tvořili v této provizorní sestavě. Ten už u Despise poměrně dlouho nefunguje, ale postupně se v sestavě objevili kompletní Imperial, což bylo celkem logické vyústění situace, protože Despise jsou z Kolína, a je tudíž podstatně menší problém zkoušet.. Nehledě na to, že dle mého soudu Radimova rytmika a nápady se k Despise hodí daleko víc. Hudební cítění Imperial je poměrně blízké představám Dejvyho a Bejva, takže je vše v nejlepším pořádku. Nemůžu ale nedodat, že obě kapely se svým výrazem, pojetím a zvukem diametrálně liší, poněvadž hlavním autorem hudby Despise je Dejvy a příspěvek členů IF se omezil tak maximálně na aranže vlastních nástrojů, případně na pár zásahů do struktury skladeb. Odlišení je i po stránce textové, u IF píše texty Tomáš, u Despise já. Despise fungují jako regulérní kapela, máme natočeny 3 vlastní skladby, nesoucí se v duchu současného brutálního amerického death/grindu, plus cover od Pyrexie /Confrontation ze System of the Animal/. Tento matroš úspěšně šíříme zatím jako promo, nicméně je již téměř jisté, že nahrávka vyjde v dohledné době u Immortal Souls Production. Snad dojde i na nějaká živá vystoupení, ale rozhodně existence Despise nijak neomezuje ani nebude omezovat aktivity IF, ať již koncertní či studiové. A spolupráce? Vše funguje na přátelské bázi a nějak to nehrotíme, bereme to jako odlehčení a též možnost si vyzkoušet věci, které bychom do IF netahali…
Tomáš: Tady musím Michala poněkud opravit a upřesnit, protože díky tomu, že jsme se připravovali na nahrávání Despise a vytvářeli si aranže vlastních nástrojů, Imperial v podstatě celý loňský podzim hudebně stál. Soustředili jsme se na precizní nacvičení a nahrání despise-ovského materiálu. Hlavně Jardovi to zabíralo spoustu času, jelikož s Davidem brousili kytarové linky, a např. cover od Pyrexie je v podstatě jeho práce. Stejně tak jako kompletní sóla. Navíc zkoušky dvou kapel za sebou občas vyčerpávaly. A to i přesto, že Despise je pro nás hráčsky oddech. Všechno krásně pravidelné a dobře hratelné. Alespoň jsme se, po zběsilosti IF, mohli v klidu odreagovat a pobavit. Tím, ale nechci říci, že jde o nějaký "sranda projekt". To opravdu ne.
Radim: Ano, u SNUFF- „goreBro“ rec. vyšel pět let starý, dosud nevydaný materiál, který jsme nahráli ještě v původní sestavě GT, což byli vlastně všichni z DEAF & DUMB, kromě Honzy Vláška, kterého nahradil Honza Čížek. Jsem rád, že tenhle materiál vůbec vyšel, i když s takovým zpožděním a „jen“ na kazetě - díky, Abříku :-). K momentálnímu dění u GT - jak jsem řekl, vlastně ještě pořád trvá ona „technická pauza“, ale už brzy se chceme se Střapem z INTERVALLE BIZZARE dát do tvorby nového materiálu. Důležité bude také nalézt ty správné lidi, ale minimálně post klávesisty se už rýsuje. Nový materiál bude rozhodně zase o něco jinde než poslední nahrávka „DNA“, která vlastně také ještě nevyšla, ale kdo má zájem, tak na http://geneticthreat.webpark.cz jsou ke stažení tři skladby. Možná, že tuhle nahrávku ještě někdy přemástrujeme a vydáme. V nové tvorbě by se mělo objevit vše co, je slyšet na DNA, to znamená kombinace elektroniky, industrialu, noisu, HC a grind coru, ale v trochu vytříbenější podobě. Sami se necháme překvapit, co se z toho vyklube. Je také možné, že v nových věcech vezmu opět do rukou paličky, ale rozhodně zůstane i digitální rytmika.

Po zkompletování sestavy se vám podařil velký “comeback“ /sakra to je hrozný slovo.../ při předskakování Disgorge v pražském Black Psu, což byl zároveň závěr vašeho výletu do Lotyšska ve společnosti Brute Chant. Tahle záležitost se vám naskytla jako záskok za Intervalle Bizzare díky Abrovi, velkému bossovi Snuff (sniff..?-pozn.) productions. Podobně tomu bylo i při výletě do Štrasburku ve společnosti Mentálů a Inhumate. Takže to vypadá, že nebýt Abra, tak jste možná stále jen sem tam hráli po vlastech českých a moravských... To se vám stále nepodařilo nehnat člověka, který by adekvátně nahradil kdysi tak snaživého Oldu Kolovratníka na postu manažera kapely? A proč se na to vlastně Olda tehdy vykašlal? Pokud to bylo jen kvůli té dočasné hibernaci kapely, tak proč do toho nešel znova..?
Sepp: Abro je šéf českého death/grindu a bez něj by se toho vůbec hodně nestalo…
Tomáš: Michale, zapomněl jsi, že Abro vládne všem střílečkám, kde teče pokud možno co nejvíc krve... A co se týká managementu - hodně věcí stále děláme sami. Po Oldově odchodu jsem management dělal sám. V tuzemsku to šlo. Ale v cizině jsem narážel na svou tehdejší jazykovou nevybavenost, takže tak jsem asi udělal víc škody než užitku. Olda odešel na konci našeho období intenzivního koncertování, kdy v kapele nebyla moc dobrá nálada, často jsme byli náchylní k hádání... prostě celkově jsme byli unavení, takže jsme začali rušit i větší koncerty, jako třeba předskakování před Vader. Olda chtěl skončit několikrát, ale buď se vrátil sám nebo jsme ho přemluvili. No, a když se k tomu přidala ona atmosféra v kapele a fakt, že si našel vážnější známost, skončil školu a začal pracovat, dopadlo to tak, že ovzduší kolem rozchodu nebylo zrovna přívětivé. Ona údajná hibernace nastoupila až potom, kdy se začala měnit sestava a třeba já osobně jsem se skoro půl roku neobjevoval na zkouškách, protože jsem měl své vlastní soukromé problémy. A co se týká osoby nového manažera, tak na to Ti každá kapela odpoví stejně. Dělá se dost věcí, ale pokud k tomu hraješ, máš nějaký soukromý život, tak to chce člověka, který se bude věnovat jenom tomu a nebude ho zdržovat cvičení na nějaký nástroj. A sehnat takového člověka, který to bude dělat jenom ze zápalu k muzice a bude to dělat pořádně, není opravdu snadné.

Každý se vás zatím myslím vždycky ptal na změnu vašeho loga... Tak abych nebyl výjimka, taky si přihodím polínko... Mně se ta změna totiž ohromně zamlouvá a k novým Imperiálům mi fakt pasuje. Pokud se nepletu, tak autorem této změny je Radim, který podobně zpracoval i logo Genetic Threat. Obě ta loga jsou výborně graficky zpracovaná. Takže Radime - ty se grafikou nějak šířeji zabýváš a nebo jsou tyhle výborné věcičky prostě tvůj koníček? Jak to dopadlo s tím úmyslem nechat vyrobit nějakou větší sérii triček a mikin s vaším novým logem? Nebo zůstane jen u té, kterou pořád nosí na sobě Sepp /nebo jich bylo víc? Jednu bych ocenil.../?
Radim: Díky, jsem rád, že se ti moje výtvory líbí a že považuješ právě tak, jako my, nové logo IF za pozitivní a logickou součást změn přístupu k naší tvorbě. A ano, grafikou se opravdu šířeji zabývám, grafikou se totiž živím. V minulosti jsem vyráběl jeden, myslím všem známý, rockový magazín a neodpustím si připomenout, že na spolupráci s jeho majitelem a šéfredaktorem, mám ty nejhorší vzpomínky (Lidská blbost opravdu nezná mezí!!!). No, a dnes dělám art direktora jednoho 100% komerčního týdeníku, tak doufám, že mě za to nějaký undergoundový nadšenec neukamenuje:-). Jinak samozřejmě dělám veškerou grafiku GT a IF. Poslední moje práce je obal debutního CD ALIENATION MENTAL „Ball Spouter“. Myslím, že se docela povedl (ja, ja! – pozn.). A ty trika. Bohužel žádná jiná, než jaká nechal dělat David Krédl a má je jen pár lidí okolo IF, ještě nemáme, ale určitě jednou budou a dostane se i na tebe :-).

Ještě mě napadlo, když dneska každý druhý létá po netu, jestli vás zaujal nějaký tuzemský webzine..? A nebo se zkoumání aktuálních antipatií domácí „scény“ programově vyhýbáte? Myslíte si, že mají klasické papírové ziny nějakou budoucnost?
Sepp: U nás tedy rozhodně vede MarastJakCyp, obzvláště poté, co se k tomu připletl Abro… Občas zabrousím na Immortal Souls či Incipitum, čili vyhledávám převážně death/grindové ziny. Papírové ziny mají rozhodně budoucnost, protože je velmi příjemné popadnout zin, když si člověk jde dřepnout na hajzlík, do vlaku a podobně. Osobně hledím denně do počítače dostatečně dlouho, takže nemám potřebu civět do monitoru víc než je nezbytně nutné. Ale určujícím kritériem je samozřejmě obsah a zatím je pořád z čeho vybírat; já věřím, že ještě dlouho bude.
Tomáš: Michal má v podstatě pravdu. Internernetové ziny rozhodně nevytlačí papírové. Rozhodně v nejbližší době ne. Člověk chce mít tiskovinu kdykoliv po ruce, kamkoliv jí přenést a pohodlně si jí, třeba i opakovaně, přečíst. To je stejná debata, jestli se prosadí e-knihy. Současná úroveň hardware ještě není taková, aby toto zařízení bylo natolik lehké, pohodně se ovládající a tím pádem i nebezpečné pro papírová periodika. Webziny tedy moc nesjíždím. Stále u mě vedou informace dostupné z konkurenčních nosičů. Immortal a Marast jsou asi u nás skutečně nejlepší. I když, kdyby na Marastu nebyla fóra, tak se tam autoři také nepřetrhnou. Málem by jsem zapomněl na legendární webzin Terra Aegra. :-)) (jó pánové, tak tomu je konec.. – pozn. Check out SRzine web!!! – pozn.)

Protože už mě nic kloudného nenapadá, tak tohle bude asi konec. Nebo chcete ještě něco říct..? ... stay drunk!!!
Tomáš: Lidem, kteří by chtěli slyšet novou tvář Imperial Foeticide, bych chtěl říci, že mají možnost získat od nás již zmiňovanou CD kompilaci Czech Assault. Poslechuchtivým zinařům samozřejmě stále zasíláme Promo 2001. Kontaktní adresa je: Radim Dvořák, Školní 863, Mikulášovice 407 79. Koncerty zařizuji převážně já, takže zde je můj telefon 0602/207 727. Tobě by jsem chtěl říci, že Ti děkujeme za tak obsáhlý rozhovor a jen tak soukromě pošeptat, že by jsi se konečně měl ostříhat a oholit. :-)) Jo a s tím pozdravem na mě nechoď. :-))))