PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na první koncert amerických diktátorů LAMB OF GOD v ČR se přišlo podívat zhruba 250 lidí, což je možná málo, ale vzhledem k současnému množství koncertů a konzervativnímu vkusu českého metalového publika lze těžko očekávat vyšší návštěvnost u hvězdy, která se naplno rozsvítila teprve nedávno a jejíž světlo do ČR zatím pořádně nedosáhlo. V publiku jsem překvapivě registroval velké procento něžného pohlaví, což nebývá u podobně extrémního metalového nátěru častý jev.
Večer zahájila předkapela RUST 2 DUST svým mixem nu-metalu a metalcorových složitostí, ale ani 7-strunky Ibanez a reprobedny Mesa nezachránily zvuk, který byl mírně řečeno nevyvážený. Nahlas ozvučené bicí přehlušily potichu znějící kytary, které byly tak utopené v hluku. R2D se snaží během každé skladby o mnoho změn, což bohužel v jejich podání působí dost nepřehledně. Jakmile se kapele podařil zajímavý motiv, tak místo aby ho muzikanti nějakým způsobem rozvinuli, utekli okamžitě na další. Výrazněji vyčnívala pouze melodičtější „Changes“. Plusem kapely byl výrazný zpěvák, který chvíli řval, chvíli zpíval ve výškách, energicky mával svým kudrnatým hárem a hodně vylepšoval dojem z této slovenské kapely.
Randy Blythe z LAMB OF GOD vypadal celkem unaveně až odevzdaně, když během přestavby pódia posedával na bedně a pokuřoval z cigarety. Nikdo z přítomných by neřekl, že se z něho vyklube za pár minut takový drsňák. LAMB OF GOD svoji show začali peckami z aktuálního alba „Wrath“ a stejně jako na desce „In Your Words“ vystřídala „Set To Fail“. Zvuk se během druhé skladby vylepšil na dokonalou úroveň, kytary byly pěkně ostré a čitelné a dokonale jsme si mohli užít nápor, který živě několikanásobně překonal studiovou podobu. Nekompromisní válec „Something To Die For“, nebo vypalovačka „Dead Seeds“ jsou opravdové lahůdky a v živém provedení vyrostly (spolu s ostatními) do nečekaných výšin. LAMB OF GOD mají na metal takřka dokonalou image - dlouhé mařeny a zarostlé tváře působí přísným dojmem a že nejde jen o frajerskou pózu, dokázal zpěvák Randy o chvíli později, když naprosto nekompromisně sejmul neomalence, který již po několikáté lezl na pódium. Frontman dal jasně najevo, kde se nachází jeho teritorium, vetřelce skolil k zemi, nadělil mu několik pravých háků a poslal ho vzduchem z pódia dolů a ani při tom nepřestal zpívat (!). Počáteční rif z „Descending“ naháněl husí kůži, fanoušci šíleli, kotel se dostal do obrátek a vskutku nebezpečně vyhlížející „circle pit“ mne zahnal o pár metrů dále. Kapela se při své show pohybovala spíše ve středním tempu, z těch rychlejších si vybavuji hlavně nadšeně přijatou „Contractor“. Základní část vystoupení končila vskutku zabijácky zahraným kusem „Omerta“ z alba „Ashes Of The Wake“, při které běhal mráz po zádech.
LAMB OF GOD při své první návštěvě ČR zahráli výběr z posledních čtyř alb, mezi skladbami Randy Blythe pochválil Prahu a slíbil, že „see you next time“. Přídavkem jsme dostali ještě tři kousky a temná „Black Label“ vystoupení ukončila. LAMB OF GOD hrají razantně a s energií i celkem složité věci a myslím, že v současnosti byste těžko hledali v metalovém světě kapelu, která je stejně silná ve studiu i na živo, má tak našlápnutého bubeníka, dokonalou image a jasnou představu, kterou dokáže živě bez problémů realizovat.
Playlist: In Your Words, Set To Fail, Walk With Me In Hell, Something To Die For, Ruin, Hourglass, Dead Seeds, Blacken The Cursed Sun, Descending, Contractor, Laid To Rest, Omerta, Vigil, Redneck, Black Label
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.