PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Blaze Bayley začíná pomalu patřit k běžnému inventáři českých metalových promotérů a klub na Chmelnici k jeho okované baště. Jelikož jsem loňský koncert neprozřetelně minul, byl jsem poměrně zvědav, s čím se kromě velmi dobře přijaté nové desky tenhle heavy anglán ještě vytasí. Vzhledem k tomu, že šlo o mé historicky první setkání s tímto metalovým svérázem, nestačil jsem valit bulvy …
Bývá zvykem utrousit i slovo o předkapelách. Rád bych napsal, že předskakující RIMORTIS smetli publikum do kolen, leč v tomto případě nemohu sloužit. Skrze tvrdošíjně neavizovaný začátek koncertu jsem dorazil mírně pozdě a jediné, co jsem z kapely zahlédl, byly záda mizící do šatny a stánek s CDčky. Ale podle spokojených tváří to snad bylo dobrý. Blaze naštěstí není METALLICA, takže se nenechal vytleskávat dlouhé hodiny. S úderem půl desáté už stál zpěvák nad hřadujícími fanoušky a častoval hlediště ďábelským pohledem. Dost jsem se ho bál. Hlavně když na mě začal ukazovat prstem a hrozit mi pěstí, že málo hrozím. Všichni víme, že to Bayley v poslední době (asi tak poslední dekádu) neměl lehké. Už z nástupu bylo jasné, že tenhle chlap je hodně nasranej. Na pódiové prezentaci to bylo setsakra znát. Hudebně sice osciluje někde mezi starými IRON MAIDEN a METALLICOU, ale co do energie a agresivity si na pódiu nezadá s lecjakou black/death metalovou partou. A stejně jako u nich se zdá, že své hudbě i přes pokročilejší věk stále bezmezně věří, místo toho, aby jí pouze dojil (upřímně, jeho heavy metalové struky mají do nalitých vemen předchozích hostitelů daleko, takže mu kromě té víry už moc nezbývá).
Zvukaři se podařilo už od začátku koncertu namíchat velice slušný zvuk, což je na poměry Chmelnice skutečně neslýchaná rarita. Díky tomu měli všichni přítomní možnost posoudit, jak že to je s tím Bayleyho často očerňovaným živým zpěvem. Bylo to dobrý. Fakt dobrý. Mistr pěvec vyšvihl všechny vokální linky, tak jak jsou fanoušci zvyklí ze studiovek, ani se při tom moc nezadýchal. A to podotýkám, že koncert trval něco přes dvě hodiny. Soudě podle toho, jak si leader ke konci šlapal na jazyk mezi skladbami, se asi neobčerstvoval jen vodou. I přesto zpíval skvěle. Hrálo se hodně z posledních dvou fanoušky velmi ceněných desek, z nichž novinka „Promise And Terror“ působila povedenějším dojmem. Starší skladby měly místy trošku nudný potenciál. Samozřejmě s výjimkou těch úplně nejstarších Maidenovských kusů. Už při „Futureal“ se strhla hotová vichřice a Harrisova „The Clansman“ byla jasným zlatým hřebem koncertu, v jehož průběhu odpadla i sveřepě metalová maska hlavního protagonisty. Dojatý úsměv na Blazeově tváři jasně říkal: „nezapomněli na mě, ty moji kluci a holky“. Jo jo, není nad to potěšit staříka zdviženou pěstí či paroháčem.
Blaze zkrátka překvapil. Nečekal jsem nic extra a dostal jsem o notný kousek víc, než jsem čekal. Je pravda, že těžká heavy metalová křeč a pózy, které kapela předvedla hlavně v první půli koncertu, už s postupujícím věkem nepokládám za tak nezbytné. Ale i přes to bylo na co se dívat a co poslouchat. A pokud jste navíc byli hezká holka, mohli jste se po koncertě s plamenem pomazlit přímo na baru. No neberte to.
Circle Of Stone (2024)
War Within Me (2021)
Live In Czech (2020)
The Redemption Of William Black (2018)
Endure And Survive (2017)
Infinite Entanglement (2016)
Live In Prague (2014)
Soundtracks Of My Life (2 CD Best Of) (2013)
The King Of Metal (2012)
Promise And Terror (2010)
The Night That Will Not Die (Live) (2009)
The Man Who Would Not Die (2008)
Alive In Poland (DVD) (2007)
Blood And Belief (2004)
As Live As It Gets (2003)
Tenth Dimension (2002)
Silicon Messiah (2000)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.