EMA CAMELIA - svojský severovýchodní výrostek na tuzemské emo hardcorové scéně. Kapela, která by se hrdě mohla postavit mezi undergroundové špičky, jakými byli například LAKMÉ, dala o sobě minulý rok vědět plnohodnotným albovým zářezem s názvem „Krakatoa“. Špinavý, valivý, hrubozrnný hardcore místy koketuje až s dřevním doom metalovým tempem, jindy se přiklání k thrash punkovým hoblovačkám ve středních tempech nebo si lehce pohrává s jiskrnými lehkými plochami z kytar, na jejichž pozadí se roztahují klávesové plachty.
„déšť nesmyje soukolí následků“
Velkou škodou je, že v mnoha ohledech zůstalo album někde na půli cesty a rozhodně by stálo za to na celku ještě zapracovat. Ať se jedná o aranžérskou stránku skladeb, nazvučení nástrojů nebo zvuk kláves. Při vypjatých momentech kytary postrádají potřebný tlak a tím ztrácí i emotivnost a celkové působení skladeb, které by mohlo být s jiným zvukem mnohem více masakrující. I proto jsou kvalitativním těžištěm desky spíše umírněnější plochy.
Celkový zvuk je příliš úzký, punkový a špinavý. Něco, co se nedá srovnat s DIY kapelami ze stejného ranku za západní hranicí naší země. Výše zmíněných nešvarů je velká škoda, neboť bez nich bychom tu měli kapelu, která se může směle zařadit mezi elitu, jež je připravena na přímou konfrontaci se západem. Na téměř black metalový vokál, který je uvězněn v jedné poloze jsem si sice musel nějakou dobu zvykat, nicméně se vyplatilo. Jekotův hlas je do značné míry poznávacím znamením kopřivnických.
„nečekej světlo na konci tunelu“
České texty s tragicko-mystickou aurou ukazují obviňujícím prstem do ksichtu posluchače, ne vždy rozumíte slovům, barva hlasu je však natolik výmluvná, že to nevadí. Jen ať se čitelnost slov dál topí v pískové poušti hrubého jekotovo sípotu, pokud se něco vynoří nad hladinu srozumitelnosti, vždy to stojí za to. EMA CAMELIA přetéká emocemi a je rozhodně škoda, že této výborné hudbě k dokonalosti chybí několik formálních nedostatků. Téměř jako byste krásné tělo oblékli do špinavých hadrů. Kdyby se se těch několik neduhů dotáhlo, šlo by o krakatoální natlakovanou erupci, která pohřbí soukolí většiny emocorových kapel u nás.
„přijde doba, kdy i syn počne svého potomka“