Kdybych měl rozdělit tvorbu Iced Earth na různá období jejich vývoje, vznikly by mi tři škatulky. Ta první by zahrnovala obdoobí před "Burnt Offerings" (alba "Iced Earth" a "Night Of The Stormrider"), druhá období po "Burnt Offerings" (alba od "Tha Dark Saga" až po "Horror Show") no a ta poslední škatulka by byla samotné album "Burnt Offerings" odlišné a ničemu nepodobné co Iced Earth kdy udělali.

Začátky této skupiny byly velmi těžké. Skupina existuje od roku 1984. Tehdy se ještě jmenovala Purgatory a název Iced Earth skupina přijala až kolem roku 1989, 1990. V roce 1990 vydali Iced Earth svůj debut a za dva roky druhé album. Jenže alba (velmi kvalitní) prošla celkem bez povšimnutí, jen v Evropě zaznamenala určitý úspěch. Těžko říct zda to bylo špatnou dobou, kdy ve světě frčel trochu jiný styl hudby a nebo nepříliš dobrou propagací od vydavatelské firmy. Sám si vzpomínám na rok 1992 a velmi těžké shánění jakýchkoliv informací o skupině. Zdá se mi, že o skupině vědělo jen pár zasvěcených.

Dnes je situace naštěstí úplně jiná (dokonce i za velkou louží skupina zaznamenává pokrok) a jsem přesvědčen, že je to právě díky albu "Burnt Offerings". Po vydání alba se začali v tisku objevovat první články a rozhovory a až teprve tehdy, po třech letech co jsem skupinu poslouchal, jsem se začal dozvídat co jsou Iced Earth zač. V dnešní době internetu věc už téměř nepochopitelná.

Finanční tíseň neunesli dva členové kapely a tak před nahráním alba opustili skupinu zpěvák John Greely a a bubeník Richey Secchiari. Do skupiny přišli Matthew Barlow (zpěv) a Rodney Beasley (bicí). V nové sestavě se vrhli do práce a výsledkem bylo jedno z nejtemnějších alb co znám a dle mého názoru i nejlepší od Iced Earth vůbec. Vím, že daleko populárnější jsou novější alba, proto s tímto názorem určitě řada lidí nebude souhlasit. Z "Burnt Offerings" jsem byl nadšen hned jak jsem ho slyšel a nadšení přetrvává i do deška. Album je hodně temné, ponuré a na Iced Earth taky dost tvrdé. Zdá se, že členové kapely do alba vložili veškerou svou nasranost z neúspěchu v minulých letech. Na textech se hlavně podílel frontman skupiny Jon Schaffer, ale dvě skladby (Diary a Creator Failure) napsal nový člen skupiny M. Barlow. Co se týče skládání hudby, tak i zde měl hlavní podíl J. Schaffer, ale jinak se na ní podíleli i ostaní členové až na R. Beasleyho.

Úvodní skladba "Burnt Offerings" patří k nejtvrdším v historii Iced Earth. Skladba se valí jako lavina a nenechá ucho posluchačovo ani na chviličku v nepozornosti. Střídání rychlých a pomalých pasáží je na albu dost (vždy jsem střídání rytmu u Iced Earth miloval) a není tomu jinak ani u "Burnt Offerings". Tvrdá je nejen hudba, ale i zpěv M. Barlowa, který střídá vyšší polohy s hlubšími. Moc se mi líbí, když ve skladbě "Burnt Offerings" po klidné pasáži zakřičí "...cast their bodies to the flames...". No prostě paráda. Druhá skladba nazvaná "Last December" pojednává o sebevraždě mladého kluka. Po pomalejším začátku skladba přejde do středního tempa s perfektním riffem. "Brainwashed" jak už sám název napovídá je o vymývání mozků, různými náboženskými sektami, které do vás hustí různé nesmysly. Jedna ukázka z textu stojí za všechny: "...do as I say or burn in hell...". Těžko popisovat každou skladbu zvlášť, protože každá je prostě skvělá. Je pravda, že skladby jsou si trochu podobné (neustálé střídání pomalého a rychlého rytmu může přece jen někoho trochu nudit), ale opravdu je to jen malá (nebo spíše maličká) vada na kráse. Předposlední pomalá a krátká skladba "The Pierced Spirit" vás uklidní a připraví na nejdelší a nejimpozantnější skladbu od Iced Earth. Při psaní této skladby byl J. Schaffer inspirován Dantovým dílem Božská komedie a trvalo mu to dva roky než ji dokončil. Peklo, temnota, peklo, očistec, oheň, peklo, bolest a zase peklo. Pekelné zvony zní, vzduch jde cítit sírou a nad hlavami vám létají andělé smrti. To vše jde ze skladby cítit. A jaká skladba vlastně je? Temná, pomalá, rychlá, tvrdá, plná výborných riffů. Má v sobě prostě všechno. Její délka dosahuje něco přes šestnáct minut, ale myslím, že opravdu nenudí. Vždy je to risk, složit tak dlouhou skladbu, ale tentokrát se risk vyplatil. Skupina ji dokonce zahrála na svém živáku "Alive In Athens", což se nestává často, aby tak dlouhá skladba byla na živém albu, nebo aby byla hrána na koncertech.

Je to jediné album od Iced Earth, které je tak tvrdé a temné. Alba, která následovaly po "Burnt Offerings" byly daleko optimističtější a není se co divit. Zlost a naštvanost z dosavadních neúspechů vyprachala, album zaznamenalo úspěch a budoucnost těchto Američanů byla namalovaná v růžových barvách.