Bronislav Kovařík alias Bruno je určitě člověk, se kterým by si chtěl každý popovídat. Respektive alespoň na mě tak vždycky působil, možná i proto, že byl a je významným představitelem domácího death metalu, tedy scény, na níž byste na první pohled očekávali spíše několik důrazných gest či výstižných frází než opravdu soustředěný rozhovor. Nakolik by tomu tak skutečně mohlo být, zkuste posoudit sami v následujících řádcích, v nichž dojde nejen na aktuální dění okolo znovuzrozených HYPNOS.

Proč jsou HYPNOS v roce 2010 na půl cestě do pekla?

Protože MCD formát je takovou „půlcestou“ ... měla to být trošku i parafráze na AC/DC „Highway To Hell“, navíc jsem počítal s DVD, které se mělo jmenovat „Back In Death“, tedy další parafráze na „Back In Black“ od výše jmenovaných, i když je jinak vůbec nemusím.

Co jsi dělal těch necelých pět let od faktického rozpadu HYPNOS, co dělal Pegas?

Já jsem řešil osobní záležitosti, hlavně otázku bydlení, zaměstnání atd., Pegas vpodstatě nedělal nic, odpočíval, často jsme se spolu navštěvovali, prakticky za těch posledních 10 let jsme nepřerušili kontakt. Téměř denně si píšeme, voláme, on jezdí ke mě, já k němu, takže jsme o sobě samozřejmě věděli.

Chyběl ti někdy v té době death metal jako takový?

Nerad to říkám, ale ani moc ne. Hudba by mi chyběla, to bez debaty, ale poslouchal jsem hlavně heavy metal, hard rock, prog ... death a black jsem poslouchal opravdu jenom vyjímečně. Naštěstí už to neplatí a totéž se dá říct i o Pegasovi, dost nám vyhladovělo a extrémní muziku si opět vychutnáváme.

Když opakovaně poslouchám třeba skladbu „Burning Again“, mám pocit, že jsi alespoň poslední dobou musel mít v tomhle směru přímo neskutečný absťák …

„Burning Again“ vznikla hrozně spontánně, šlo to úplně samo, všecko do sebe logicky zacvakávalo a jede to jako mašina. Myslím, že to je jedna z nejlepších skladeb, jakou jsem kdy složil, ale žádnou další pauzu, abych byl zase vyhladovělý, v dohledné době riskovat nebudu.

Pegas byl při rozhodování o obnově činnosti HYPNOS, předpokládám, jasná volba. O nikom dalším jsi hned do začátku neuvažoval? Ani pro nahrávání „Halfway To Hell“?

V žádném případě. Já jsem hlavně vůbec neuvažoval o obnově HYPNOS. Vzhledem k tomu, že jsme byli s Pegasem v permanentním kontaktu, navrhl jsem mu, poté, co jsem byl nabuzený po loňském Brutal Assaultu, že si spolu jen tak nezávazně zahrajeme. Žádné další plány. Byl pro a za dvě hodiny jsme měli „Burning Again“ hotovou. Netvrdím, že bych nikdy s nikým jiným nehrál, ale bude-li nám to dál klapat, o čemž po těch letech, co se známe, moc nepochybuju, bude on vždycky jasná volba na prvním místě. Navíc, jeho styl hry je velmi osobitý a rozpoznatelný, je to jedno z poznávacích znamení HYPNOS.

Kytara jako tvůj hlavní nástroj by ti tedy nečinila žádné zásadní potíže?

Ani ne, já jsem na kytaru začal hrát v šestnácti letech, možná se už ani neví, že v KRABATHORu jsem v letech 1986 - 87 hrál právě na kytaru. Kromě CD „Cool Mortification“ jsem taky na kytaru skládal všechny svoje skladby, kytara je mi blízká a potom, co jsem si pořídil pořádný aparát do obýváku, si to pořádně užívám!

Jak to vypadá se sestavou HYPNOS momentálně a jak do budoucna? S kým hrajete živě? Stanou se dotyční trvalou součástí skupiny nebo to všechno ještě bude chtít nějaký čas na krystalizaci? Co jsou pro Tebe zásadní hodnoty pro to, aby se člověk mohl stát pevnou součástí HYPNOS?

Zajímavá otázka. V této chvíli jsme členy kapely já a Pegas. Igor Hubík (jinak ROOT, SOLFERNUS) a Honza Samek (SABATHORY) byli jasnou volbou na Brutal Assault a počítám s nimi i do budoucna, bude-li zájem i z jejich strany, oba s námi už v minulosti často hrávali. Navíc, co se Igora týče, jsme si hodně blízko i názorově, lidsky, jsme taky v permanentním kontaktu, jezdí často ke mě, já do Brna, takže on určitě není jenom hostující kytarista na koncerty. Otázku dalšího stálého člena nijak extra neřešíme, necítili jsme, že jsme s někým tak daleko, na stejné frekvenci, že by k nám zapadl jako člen, ale osobně předpokládám, že další CD budeme nahrávat už jako regulérní trio. Věci jsou v pohybu.

Samozřejmě se nemůžu nezeptat, zda tedy bude skutečně následovat plnohodnotné album a třeba i některé koncerty po Čechách?

Další řadové CD plánujeme natočit někdy na podzim příštího roku. Záleží jak se budou vyvíjet jednání s firmami, jak budeme zvládat kapelu vedle svých osobních závazků atd. Co se koncertů týče, letos budou minimálně další tři, v prosinci v Uherském Hradišti, Ostravě a Brně. Jak to bude vypadat příští rok, uvidíme ...

Dozajisté jste v tomhle směru vázáni svými civilními zaměstnáními … můžeš nám o nich prozradit něco více?

Není na nich nic extra zajímavého. Oba s Pegasem pracujeme víceméně jako administrativní pracovníci v zavedených společnostech, on navíc jako vedoucí na střední úrovni, bohužel oba jsme hodně časově vytížení. Ale práce je pro nás jen prostředek k přežití, naší prioritou je zase hudba.

Pracujete vůbec momentálně na dalším materiálu a jak jste daleko?

Zatím jsme nezačali, předpokládám, že k tomu dojde až po Novém roce ... únor/březen ...

Udržuješ stále kontakty a Petrem „Pedrem“ Hejtmánkem? Bude se třeba i on nějakým způsobem podílet na chodu HYPNOS?

S Pedrem nejsme v kontaktu od té doby, co jsme rozpustili HYPNOS v roce 2006. Do značné míry změnil svůj styl života, založil si rodinu a hudbu sleduje spíš jen okrajově. Sem tam se potkáme nebo si napíšeme, naposled jsme spolu byli před Vánoci, kdy jsme zašli na pivo, ale v této chvíli není funkce manažera pro HYPNOS potřebná a myslím, že i v budoucnu budu schopný tuto roli zvládat sám, nakolik časté vystupování neplánujeme. Každopádně Pedro byl v tomto směru démon, myslím si, že ukázal cestu mnoha dalším kapelám, ve své době byl pro nás absolutně nepostradatelný, totálně oddaný kapele a tomu ji za každou cenu maximálně zpropagovat. Dokázal nám, že nic není nemožné, pokud člověk opravdu chce, tak jsme do té doby neuvažovali. Pedro je nejen na naší scéně naprostý fenomén.

Když už jsme u toho, jak jsi na tom momentálně ve vztahu k Christopherovi? Sledoval jsi další fungování a faktický konec KRABATHOR po vašem rozchodu? Existuje nějaká šance na obnovu vzájemné spolupráce vás dvou?

Myslím, že neexistuje. Christopher žije trvale v USA a já nemám na obnovení našich kontaktů nejmenší zájem. Konec KRABATHORu byl smutný a bohužel předvídatelný. Můj názor je ten, že v momentě, kdy jsme se rozešli, měli jsme jít každý svou cestou a jméno KRABATHOR nechat neposkvrněné. Takhle se jenom degradovalo obrovské mnoholeté úsilí. Rozhodně to nebylo důstojné vůči nikomu, kdo se na tom úspěchu podílel. Jediné, co mě těší, je fakt, že jsem se toho finále už neúčastnil.

Vraťme se ale k „Halfway To Hell“. Co představuje obrázek na jeho obalu? Nějakou rouhačskou parafrázi na český národní znak dvouocasého lva?

Možná jo, taky mi to trochu připomíná a přijde mi to stylové. Chtěl jsem vytvořit nějaký erb, nějaký poznávací znak nových HYPNOS, aby bylo zřejmé, že jsme rouhaví, aniž bychom se ověšeli pentagramy nebo všude psali tři šestky. Chtěl jsem do toho dostal pachuť středověku, nemocí, inkvizice, vzdoru vůči církvím ...

Nápis „Sacrilegious Since 1999“ naznačuje, že rouhání je skutečně něčím, v čem vidíš určitý smysl a čemu věříš. Co přesně si tedy pod tímto pojem z Tvého úhlu pohledu máme představit?

Absolutní odmítnutí jakékoliv formy náboženské víry. Pro dnešní svět to považuji za dávno přežitou, nepotřebnou a nebezpečnou věc. Věc, která manipuluje masy, dává jim do rukou zbraň k válkám, zabíjení, vylučování ze „stáda“. Co budu dýchat, budu dělat maximum pro to, aby si tohle lidé co nejvíce uvědomovali a aby zachovali naší republice status „nejateističtěší stát světa“. Ale já se samozřejmě dívám i za hranice ČR. Zrovna včera mě absolutně zneklidnila zpráva o uvažovaném islámském centru v Hradci Králové. No to snad ne??? Apeluji na Čechy, aby nezapomínali na Komenského, Žižku, Palacha, zkrátka lidi, kteří bojovali za náš národ a rozhodně by bylo velkým nevděkem jejich dědictví zahrabat pod nánosy pochybného přistěhovalectví a asociálních skupin. Doufám, že Hradečáci se k tomuto postaví čelem a dají jasně a nekompromisně najevo, kdo je tady doma.

Dá se to přenést či ztotožnit i s tvým názorem na politiku, tedy věc, která nás všechny poměrně zásadně ovlivňuje, ať chceme nebo ne? Jaké je vůbec Tvé politické směřování či názor, je-li vůbec jaký?

Nevím, nikdy jsem nebyl nějak přímo politicky zaměřený, že bych kopal za jednu stranu. K volbám chodím pravidelně, ale mám pocit, že každé volby volím někoho jiného, nejsem vyhraněný pravičák ani levičák, spíš si vybírám podle osobností, se kterými se v dané chvíli pokud možno co nejvíc ztotožňuju, což je ovšem značný problém. Zdá se mi, že politika je dnes ekvivalentem byznysu a služba lidem, státu, národu je pouhá fráze, každý myslí hlavně na sebe ... kéž bych se samozřejmě pletl.

Co vás vedlo k rozhodnutí umístit na „Halfway To Hell“ i skladbu „Intraoseal Fibrom“ z repertoáru DEHYDRATED?

My jsme tuto skladbu chtěli udělat už na „Rabble Manifesto“, ale nakonec jsme udělali TÖRR. Mně se DEHYDRATED vždycky líbili, o Pegasovi mluvit nemusím, protože on u nich hrál. Navíc, je příjemné zviditelnit domácí kapely, které si to z našeho pohledu zaslouží, nemusíme se vždycky dívat jen do ciziny. A „Fibrom“ je navíc skladba jak prase!

Kdo je jinak autorem hudby a textů? Speciálně by mě pak zajímala mezihra „Symphony V. – La Resurrezione Ferale“ – má nějaký užší význam?

Muziku a texty jsem dělal já, kromě zmíněné skladby „Intraoseal Fibrom“ a právě klávesového intra „Symphony V.“, to dělal Marty z FORGOTTEN SILENCE, se kterými taky příležitostně vystupuju. To intro bylo primárně zamýšleno na koncerty, ale pochopitelně, aby se dostalo ve větší známost, umístili jsme ho i na MCD.

Otázka na závěr: máš už nějakou představu o tom, jak dlouho by to mělo HYPNOSu vydržet tentokráte?

Tak jasnovidec nejsem, ale pevně doufáme, že se nám podaří natočit a vydat minimálně jedno další velké CD a odehrát pár skvělých koncertů, takových, jakým byl třeba letošní Brutal Assault. Co bude dál, to se necháme překvapit.