Odstartovat deathmetalový svátek v Klánovicích dostala za úkol mladá krev DYSCARNATE ze Spojeného království. Během svého krátkého setu se mladíci snažili o maximální tvrdost a jejich nekompromisní death/grind nakládačku rozjasnila až trochu srozumitelnější závěrečná skladba. Hráli pouze ve třech, ve zpěvu se střídali kytarista s basákem a jejich set dopadl ten večer asi nejhůře z hlediska ozvučení. Jediná kytara byla málo slyšet, a jakmile z toho death-grindového běsu vystoupil alespoň trochu zajímavý motiv, tak jej bubeník okamžitě utloukl svoji nekončící kanonádou. Přeci jen kapela na tomto turné propaguje teprve svoje první regulérní album a nedostatek zkušeností byl jejím projevu znát.

Respektovaní Italové HOUR OF PENANCE působili dost nespokojeně už když si štelovali pódiovou aparaturu a když spustili, nebylo to o mnoho lepší. Kapela hraje pouze s jednou kytarou, která stejně jak u předchozí party nebyla dobře čitelná. Zvuku dominovaly zbytečně nahlas vytažené, zřejmě přes trigger hrané kopáky a živelný deathmetal známý ze studiových nahrávek vyzněl v Klánovicích trochu rozpačitě. Vlasatý dlouhán Giulio Moschini se svoji sedmistrunnou kytarou předváděl parády, prsty mu po hmatníku běhaly s neobyčejnou rychlostí a předehrával úžasné věci, bohužel však jeho nástroj nebyl téměř slyšet. Ke konci vystoupení se kytara přeci jen vyloupla víc do popředí, ale vystoupení už zachráněno nebylo. Kapelu zřejmě drobet rozhodily problémy technického rázu a na tomto setu to bohužel bylo znát.

A pak se to stalo! ION DISSONANCE naladili svoje osmistrunné bestie a nastalé peklo bylo těžko s čímkoliv poměřovat. Najednou byl zvuk v Černém psu hutný, sytý a zároveň ostrý a čitelný, zkrátka naprosto perfektní. Ony dvě kytary vytvořily inferno, které dokonale dirigoval sympatický a trochu zavalitý frontman Kevin McCaughey. Kanaďané zahráli průřez diskografií, zazněly věci ze všech řadových alb a jedna dokonce i ze splitka s DESPISED ICON a zejména ty pomalejší psycho kusy z „Minus The Herd“ vyzněly opravdu dokonale. Matchcore/deathcore uragán jim seděl výborně, byla to matematika, ale přesná a úderná, žádný zmatek. Je vidět, že kapela je už dokonale vyhraná a dokáže svoje komplikované studiové nahrávky s přehledem převést do živé podoby. Vystoupení ION DISSONANCE nemělo krom krátkého trvání žádné slabé místo, pod pódiem byl asi i největší kotel a bylo vidět, že spousta návštěvníků dorazila hlavně kvůli těmto brusičům, kteří svým profesorským výkonem předčili moje očekávání.

PSYCROPTIC měli těžkou pozici. Překonat předchozí kapelu nešlo, tak se snažili alespoň se ctí a důstojně odehrát svůj set. Hipíky nebo surfaře připomínající muzikanti hráli deathmetal, který se ten večer asi nejvíce blížil klasickému pojetí. Často se objevily výrazné riffy a hudba PSYCROPTIC působila vcelku srozumitelně, ale jejich styl nenabízel tolik výrazných momentů, které by vás donutily sledovat tasmánské rastamany s nadšením až do konce. Přestože frontman Jason Peppiatt dával do vystoupení hodně energie, kapela jako celek moc přesvědčivě nepůsobila a ke konci už docela i nudila. Na vině byl opět neslaný nemastný zvuk, utopená kytara a nepříliš zajímavý death metal, který skupina předváděla. O příjemné zpestření se postaral zpěvák českých GODLESS TRUTH, který vystřihl s vokalistou PSYCROPTIC působivý duet.

Do role hlavní hvězdy večera byli pasováni uznávaní Američané CEPHALIC CARNAGE a pokud chtěli potvrdit roli favorita a překonat vysoko nastavenou laťku od ION DISSONANCE, museli hodně zabrat. Na své straně měli velký počet svých fanoušků, přeci jen to byl především jejich koncert a stačilo tedy pouze odehrát v očekávané kvalitě. „Cefalíci“ za to tedy vzali a své studiové kvality vcelku s přehledem potvrdili. Instrumentálně a nasazením Kanaďany možná i přehráli, ale neměli zdaleka tak dokonalý zvuk. Obě kapely však nelze moc srovnávat, neboť CEPHALIC CARNAGE nejsou živě, narozdíl od „jonťáků“, taková vichřice, spíše se v jejich případě může mluvit o kvalitním deathmetalu na vysoké muzikantské úrovni. Nelze nezmínit basistu Nicka Schendzielose, který kapelu v současnosti nejvíce táhne. Kupodivu při baskytaře zvládá i velkou část pěveckým partů a často přebírá i roli frontmana. Překvapil lehkostí, s jakou proháněl svoji šestistrunku a příkladným zápalem pro svoji hudbu. Vrcholem jeho dovádění bylo pár kotrmelců přímo na pódiu a maska koňské hlavy, kterou si nasadil v závěrečné skladbě. Léty ošlehaný kmet a hlavní vokalista Lenzig Leal se také nešetřil a stejně jak jeho mladší kumpáni to drtil do posledních sil. Celkově to byl ze strany CEPHALIC CARNAGE více deathmetal než grind. Zaznělo dost věcí z novinky „Misled By Certainty“, dostalo se i na většinu ostatních desek a tito dnes již spíše bývalí grindcoristé zaujali především svoji vymakanou hudbou, která byla stejně jak studiové nahrávky zahraná s jistotou a razantně.

Počet návštěvníků v klubu mohl být odhadem cca 200 osob, což vzhledem k nabité podzimní koncertní nabídce může pořadatel takto pojatého koncertu, navíc konaného na pražské periferii, považovat za úspěch. Celá akce byla dobře zorganizovaná, potěšily zejména minimální prostoje mezi kapelami a přiměřeně dlouhé sety jednotlivých vystupujících.