PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud vás při pohledu na název kapely okamžitě napadnou Finové TENHI, pak jste na správné adrese. Tedy alespoň částečně. S nimi tento ruský projekt nesdílí pouze svůj název („Kauan“ je pojmenování první desky TENHI), ale i hudební směřování a také finský jazyk použitý v textech. První dvě fakta jsou však dle slov čelního představitele, Antona Belova, dílem náhody.
Na rozdíl od Finů se raná tvorba KAUAN pohybovala v doommetalovém žánru, jehož ozvuky bylo možné slyšet ještě na předchozí desce „Tietäjän Laulu“. Nahrávka „Aava Tuulen Maa“ je tohoto vlivu již prostá, ačkoliv distorzní zvuk kytary je stále přítomen např. ve skladbách „Sokea Sisar“ a „Fohn“. Novinka se však již maximálně zaměřuje na zpěvnost a melodičnost, prodchnutou příjemně melancholickými náladami. Slovo příjemně pak zdůrazňuji, protože KAUAN se v budování atmosféry vzdalují zemitým Finům, v jejichž hudbě jakoby se vznášel závoj tragičnosti. Celá nahrávka stojí na souhře klavíru a kytary, doplněné nevtíravými syntetizátorovými plochami a houslemi, které se tu a tam nenápadně vynoří, aby podtrhly nosný motiv (např. „Sokea Sisar“). Celek pak vytváří velmi uhlazenou zvukovou stěnu, která vás lehce ukolébá. Ačkoliv téměř všechny skladby přesahují délku deseti minut, i přes velmi pomalé plynutí nemůže být řeč o nudě či roztahanosti. Zásluhu na tom má především jejich zajímavá struktura, která nestojí na omílání hlavního motivu, ale neustále se proměňuje, čímž stoprocentně udrží vaši pozornost. Poslední třešničkou na pomyslném dortu je velmi hezký, sytý hlas Antona Belova.
KAUN se mně dostali pod kůži již předchozí deskou a novinka „Aava Tuulen Maa“ tento fakt již pouze utvrdila. Rusové se sice nechávají unášet melancholickými náladami, ve výsledku však jde o hudbu maximálně nabitou pozitivitou a lehkostí. A to je v tomto případě více než příjemná kombinace.
Pokud jsou vám blízcí Finové TENHI, pak byste si mohli oblíbit i jejich ruské sousedy KAUAN, kteří čerpají z podobného soudku.
8 / 10
Anton Belov
- zpěv, kytary, klávesy, programování
Lubov Mushnikova
- housel
1. Ommeltu Polku
2. Valveuni
3. Föhn
4. Sokea Sisar
5. Neulana Hetkessä
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.