AFTER THE BURIAL mají v sobě všechny aspekty moderního metalu. Hutné nepravidelné zasekávačky a breaky, naštvaný řev, tvrdost, ale i hravé kytarové kudrlinky a melodie nebo přímočarý thrashový rytmus. Dnes tolik populární „Meshu“ riffování si na albu podává ruku s metalovou historií a „In Dreams“ je tak zajímavá variace na téma „Jak co nejlépe spojit staré a nové metalové časy“.

Američané nejsou na progresivním metalovém hřišti úplní nováčci. Naopak, mají na svém kontě už jeden respektu hodný zářez. Album „Rareform“ z roku 2008 totiž nepatrně předběhlo dobu a kapela se tak dnes může tvářit jako jeden z průkopníků „math-djent“ trendu. Aktuální „In Dreams“ vlastně pouze pokračuje v položených kolejích. Je dokonce o něco jednodušší až klidnější a má o něco více pročištěný zvuk, ale i přesto nastavený standard v pohodě splňuje.

Základem každé skladby je hutné „osmi strunné“ riffování, které povětšinou doprovází množství sól, vyhrávek, hudebních zvratů a rytmických kotrmelců. Kapela si potrpí na parádičky, jakou je například přechod z kostrbatého „MESHUGGAH“ rytmu do rozkošného speedmetalového sólíčka v závěru „My Frailty“, ale neulítává při tom do úplných nesmyslů a skladby jsou svým způsobem stále dostatečně konzervativní. Na desce dostávají dost prostoru i tradiční metalové postupy, které se zjevují buď v podobě svižné thrashové jízdy („Sleeper“) nebo jako zpěvné, melodické linky u kytary nebo vokálu („To Carry You Away“, „Promises Kept“).

Celkově tak lze o albu „In Dreams“ napsat, že kapela i přes svůj moderní zvukový kabát nezapře inspiraci, která přichází kolikrát až z hlubin metalového pravěku. Navíc se jí daří vtisknout každé skladbě nějaké to poznávací znamení, díky kterému je možné si jednotlivé kusy zapamatovat.

Máte-li rádi alba typu „Silhouettes“ od holandské naděje TEXTURES nebo „Awaken The Dreamers“ od ALL SHALL PERISHa nebo trilkující kytary kanadských kouzelníků PROTEST THE HERO a samozřejmě sekané polorytmy švédských Králů (zde je o podobnost víc i díky zpěvu), tak byste mohli být pro AFTER THE BURIAL ta správná cílová skupina. Ne úplně nezajímavou referencí je i vydavatelství Sumerian (PERIPHERY, BORN OF OSIRIS, VEIL OF MAYA, THE FACELESS), které v poslední době vložilo (a chystá se v blízké budoucnosti i vložit) nejedno želízko do progresivně metalového ohně.

Výhodou AFTER THE BURIAL bezesporu je, že nezašli v instrumentálním onanování zbytečně daleko a ponechali si prostor i pro jednodušší a melodičtější variace. Namíchaný koktejl tak není zbytečně moc překombinovaný a kapela je tak schopna zaujmout i konzervativnější publikum. AFTER THE BURIAL mají nápady, mají nadprůměrné instrumentální schopnosti a v neposlední řadě mají také kvalitního zpěváka, který zvládá víc než jednu polohu. To vše jim ve výsledku dává šanci přežít a zůstat na scéně i po opadnutí aktuální trendové vlny, která jim pomohla nahoru.