Představovat Tobyho Drivera a jeho ansámbl KAYO DOT asi příliš netřeba. Skupina neotřelých muzikantů, nyní usazená v New Yorku, je v posledních letech pravidelným návštěvníkem České republiky. Zatímco poslední koncert v Praze byl doprovázen žánrově poněkud vzdálenými Italy BELLINI, aktuální turné je dramaturgicky až překvapivě jednotné. Bohužel na úvodní vystoupení TARTAR LAMB (což je Tobyho další projekt s houslistkou Miou, který se více zaměřuje na oblast klasické hudby) a klarinetisty Jeremiaha Cymermana nakonec z technických důvodů nedošlo. Tento nečekaný fakt však byl více než bohatě vykompenzován strhujícím dvouhodinovým setem čelních představitelů.

Slovo strhující pak v tomto případě používám zcela záměrně, ačkoliv to může na první pohled působit zcela v protikladu k velmi strukturovaným, rozvláčným a pomalu plynoucím skladbám, které navíc ve většinů případů postrádají opakující se nosný motiv. Nicméně dvouhodinové živé vystoupení bylo skutečně ideální příležitostí na to se zcela ponořit do bohatého hudebního světa, který postrádá jakoukoliv prvoplánovost a vyžaduje plnou spolupráci posluchače. Nepřítomnost houslistky Mii navíc nikterak nenarušila jeho dramaturgii – ta se pouze zaměřila na skladby, v nichž je ve větší míře zastoupena početná dechová sekce.

KAYO DOT začali nikterak překvapivě skladbami z poslední desky „Coyote“, zastřené závojem pochmurnosti a postavené na nosných basových linkách, které čerpají z estetiky gotického rocku 80. let. Ačkoliv se jmenovaná deska vyznačuje zvukovou a nástrojovou provzdušněností, přeci jen jednotlivé skladby získaly živým provedením na tvrdosti a razanci. Vymezený čas umožnil kapele proplout dosavadní diskografií a představit tak různé polohy tvorby včetně těch zvukově hutnějších. Závěrečná skladba „___ On Limpid Form“ se skvělou rytmickou gradací byla pak to pravou tečkou za vystoupením, na jehož adresu nelze než směřovat pozitiva.

KAYO DOT nejsou precizní pouze pokud jde o kompozici skladeb, ale také v jejich živém provedení, které bylo jako vždy zcela suverénní a opět nenarušené interakcí s publikem. Ostatně jakákoliv větší komunikace by myslím v tomto případě byla na škodu v mnoha ohledech komornímu přednesu. Odpověď na otázku, zda navštívit i budoucí koncerty, je tak více než jasná.