Když se skupina ze starého kontinentu rozhodne hrát čistě zámořskou hudbu, tak to může dopadnout buď katastrofálně anebo naopak velmi dobře. Pravda, tohle platí snad pro všechny obory lidské činnosti, jež jsou doménou hlavně určité skupiny lidí. Tou je rozhodně i melodický punkrock, který si asi většina z nás teritoriálně zařadí někam na prosluněné pláže Kalifornie. O tom, že to je archaický stereotyp nás už stihlo přesvědčit dostatek interpretů a stejné ambice mají i bratislavští FROM OUR HANDS.

Kapela, která se za 4 roky své existence připomíná s druhým albem už po jeho prvním zběžném poslechu dokáže navodit dojem velmi dobře odvedené práce. První co okamžitě zaujme je bezpochyby velmi slušná anglická výslovnost pěvce Mateje Hoťky. Existují žánry, u kterých lze bez problémů tolerovat silnější lokální akcent anglického jazyka, ale u čistě amerického punkrocku by to však velmi bolelo.

Existují zde však i další indicie neprozrazující původ skupiny u našich východních sousedů. FROM OUR HANDS se na této sbírce dokázali velmi dobře vnořit do svého stylu, což se projevuje hlavně velice nakažlivým melodickým potenciálem, kterému nechybí ani patřičný drive. Jedenáctka skladeb je sice typickým představitelem silně melodického punkrocku, který bude jen sotva nastavovat nějaká nová kritéria, ale rozhodně by si nezasloužil břitký odsudek ve smyslu nepatřičného kopírování hudby, která je našim končinám v zásadě cizí.

Že by to byl nesmysl, jasně dokládá tato jedenáctka energií nabitých skladeb. Ty jsou vystavěny podle přesně stanoveného mustru, obsahujícího výraznou nosnou melodii, kterou musí navíc ještě znásobit explozivní refrén. Že to není úkol zrovna jednoduchý, už dávno dokázal bezpočet nevýrazných žánrových nahrávek. Bratislavané se ho však zhostili s až překvapivou jistotou.

Arsenál nápadů si od samotného počátku nijak nešetří na „horší časy“, takže úvodní „Someone Like Me“ pálí rovnou ostrýma. Refrén jakoby vypadnul ze závěrečných titulků nějakého amerického seriálu o středoškolské mládeži. To platí i o většině ostatních, které se přeci jen místy až příliš silně vrývají pod kůži, což tu a tam obnáší i jisté bolesti, ale určité dávky patosu je zde prostě potřeba.

„Bad To The Bone“ a divoká „Eye For An Eye“ pak předvedou i agresivnější polohy, podpořené sborovými refrény a hlavně druhá jmenovaná pak poměrně rychle dokazuje, že se čtveřice nehodlá věnovat jen sladkobolnějším melodickým polohám. Ty, ač tvoří jasně identifikovatelné znamení skupiny, jen málokdy zabrousí do podbízivějších momentů („On The Ground“ anebo titulní „Sinners“) a ani tyto nepředstavují žádné riziko pádu do hlubin pubertálního uplakánství, jak jej předvádějí právě mnohé zámořské kapely.

Na to zůstávají FROM OUR HANDS stále dostatečně pevně uchopeni v epicentru svého žánru a hlavně na to mají stále dost té „správné“ punkrockové energie a zarputilosti. „Sinners“ tak představuje upřímnou a našlapanou kolekci svěží a optimistické muziky.