Stephane Brulez z francouzských ANVIL corp. obšťastnil naši redakci dvěmi CD ze své produkce. Oba kousky přináší vynikající materiál, který nás svou kvalitou velmi překvapil. Mě připadla úloha seznámit vás s aktuálním materiálem u nás (doposud) naprosto neznámé kapely nesoucí jméno SWEET SILENCE (sladké ticho). Eplozivita jejich muziky má veliké předpoklady rozmetat vaše tělesné schránky po širokém okolí. 41 minut nefalšované metalové smrště ukryté v drážkách tohoto CD dostalo do kolen i mě.

Nenechte se zmást grafikou bookletu evokující myšlenky na speed metal a podobné žánry. S ničím takovým nemá hudba těchto frantíků pranic společného, snad jedině to slůvko “metal“. Stylové škatulky jsou velice ošemetná a zavádějící záležitost, což platí i v případě této bandy. Místy se jejich tvorba nese na vlnách běsnící trashové vichřice, místy mi zase v dobrém slova smyslu drásají sluchovody pod nájezdem power metalových riffů a melodických pasáží. Vokální rejstřík vykazuje poměrně široký záběr od melodicky vyzpívaných částí přes typicky metalově vyřvávané až po v některých momentech velmi brutální growling. Nejlepší na tom je fakt, že tyto zdánlivě neslučitelné vokální prvky kapela dokáže naprosto nenásilně použít všechny během jedné skladby, ba co víc, tato kombinace působí jako dokonalá symbióza a jednotlivé skladby tak dostávají ještě průraznější náboj a razanci. Například skladba s pořadovým číslem 5 – “Devil I @m!“. A když se k tomu přidají ještě výtečné dvojhlasy, můžete očekávat všechno možné, jen ne “sladké ticho“!

Hudební stránka je snad ještě výtečnější než ta vokální. “Fallen Angel“ poslouchám během poměrně krátké doby už snad potřicáté a stále ne a ne se mi oposlouchat a myslím se, že se to tak brzy ani nestane. SWEET SILENCE na sebe nabalili to nejlepší co je schopen trash a power nabídnout, to okořenili nemalým dílem svěží a neutuchající invence a výsledkem je vražedný koktejl jehož požití může vyvolat nejvyšší stupeň závislosti. Ihned po odeznění prvních pár vteřin úvodní skladby přichází ohromná tlaková vlna proti jejíž síle a razanci není pražádné obrany. Snaha uniknout před nájezdem těžkotonážních šestistruných sekyr je navýsost marná, připočteme-li fakt, že jsou podpořeny kulometní artilérií v podobě bicí soupravy. Chvilka oddechu budiž dopřána v podobě poslechu bublající basové sopky, ale tyto seance nemají dlouhého trvání a vzápětí je tady návrat na bitevní pole. Je až zarážející, jakou sílou a nábojem tato nahrávka disponuje. Kapela je skvěle sehraná (9 let na scéně se holt musí nějak projevit) a beru-li tuto sbírku jako regulérní debut u opravdového labelu, musím smeknout svůj pomyslný klobouk!
Mezi mé největší favority patří nekompromisní úderka “Darkside of Life“, kde je hojně využit industriální motiv zkresleného vokálu anebo čtyřka “My Own Way“, která by se měla stát i silným koncertním hitem. Defacto s každou skladbou si kapela a producent ve studiu pečlivě pohráli a v mnoha případech se vám lehce stane, že nejednu vychytávku odhalíte až po mnohonásobném poslechu. Tu zazní velmi decentní avšak těžce přehlédnutelné klávesy, tu se zase objeví nějaký zajímavý sampl anebo již uvedené industriální motivy, které ani nachvilku nedovolí definovat styl SWEET SILENCE jako arachaický, či zastaralý. Právě naopak, s velikým uznáním sleduji, kterak kapela použila některé klasické postupy, tyto spojila s vlastním pohledem na věc a výsledek zní naprosto moderně a hlavně skvěle. Připočteme-li fakt, že nahrávka je opatřena vskutku excelentní produkcí a krystalickým zvukem, o kterém se může mnoha našim kapelám jen zdát, není co řešit …

“Padlý anděl“ má velmi silné ambice rozčeřit hladinu na dnes již dosti stojatých power metalových vodách a ukázat všem, že tento styl není ještě mrtvou a vyčerpanou záležitostí. Navíc touto nahrávkou zcela určitě nepohrdnou ani fandové trash metalu a řekněme i brutálnějších metalových odnoží, protože si o to svojí tvrdostí a přímočarostí přímo říká. Nezbývá mi tedy nic jiného, než věřit, že tato nahrávka bude distribuována i v našich končinách.

PS: Nedá mi nevzpomenout skvělou práci na tvorbě obalu, kterou obstarala jistá Isabelle de Amorim, v metalových kruzích známá svými pracemi na tvorbě obalů pro speedaře ANGRU anebo progresivisty VANDEN PLAS.

Respect My Choice – It´s My Own Way!!!